Kávovar vám ráno uvaří oblíbené espesso, dřív než se vzbudíte, aby vás libá vůně kávy „nakopla“, když si budete protírat ospalé oči. Chytrý hrnek udrží vaši oblíbenou teplotu nápoje při snídani i cestou do práce.

Před zamknutím vstupních dveří nemusíte kontrolovat zhasnutá světla, vypnutý sporák či televizi a vlastně ani zamykat, chytrá domácnost vše zařídí za vás. Zní vám to jako idylka? Některé vědce a experty na moderní technologie ale podobná vize budoucnosti děsí. Proč?.

Hlavním pilířem digitální domácnosti je internet věcí, tedy síť, ve které naše elektronické přístroje mezi sebou komunikují.

V nejjednodušší variantě pouze reagují na příkazy „lidského vládce“, v komplexnějších verzích si předávají informace o uživatelově chování a zálibách, aby na jeho pohyb po bytě či mimo něj dokázaly lépe reagovat.

Chytrá domácnost jako upomínkový blok

Jak vypadá základní verze chytrého bydlení si můžeme ukázat na českém projektu beCalm (neboli buďVklidu). Uživateli stačí vlastnit chytrý telefon a po domě rozmístit několik senzorů v blízkosti elektrospotřebičů.

Na mobil mu pak budou chodit upozornění, pokud opustil domov a nechal zapnutý sporák, žehličku, v kuchyni je detekován kouř či která zařízení v domě právě spotřebovávají elektřinu.

Slibně vypadající projekt bohužel nezískal dostatek peněz na rozjezd. Zelenou dostávají spíš projekty, které zahrnují širší spektrum funkcí, od dálkové kontroly zařízení až po zábavu.

Chytrá televize, která sleduje diváky

Jedním z nejpropracovanějším světů digitální domácnosti je asi SmartThings od korejského giganta Samsung. Na paty mu šlape Nest od Google a Homekit od společnosti Apple. Právě skandál kolem chytré televize od Samsungu krásně ilustruje rizika a hrozby digitalizace našich domovů.

Samsung Smart TV můžete díky internetu provázat s více než 200 různými aplikacemi. Nejčastěji lidé využívají aplikace na stahování volného či zpoplatněného obsahu, streamování či sdílení rodinných fotek.

Když si jednou stáhnete epizodu např. Hry o trůny, televize vás sama upozorní, až bude dostupný další díl a bude vám ukazovat tipy na podobně laděné seriály či filmy. „Pravěké“ dálkové ovládání zde ustoupilo modernějším hlasovým příkazům majitele. Televize se tedy musí naučit rozpoznávat hlas „svého pána“.

Mediální bouře vtrhla do kanceláří Samsungu poté, co se začala pitvat tato věta z manuálu: „Prosím, berte na vědomí, že pokud vaše mluvená řeč obsahuje osobní nebo citlivé informace, budou tyto informace zaznamenány a předány třetím stranám skrze funkci rozpoznávání hlasu.“  To de facto znamenalo, že televize odposlouchává, co se šustne u vás doma v obýváku.

CIA dokázala, že chytrou televizi jde lehce zneužít

Poprask, který se strhl, se snažila tisková mluvčí korejské firmy, uklidnil tím, že upozornila na světelnou diodu, která signalizuje, jestli je režim rozpoznávání hlasu (a tudíž i nahrávání) zapnutý či vypnutý.

Neustálé střídání režimů v nastavení ale značně snižuje komfort uživatele. Kdo na překlikávání a kontrolu světla nemá trpělivost, musí i u chytré televize sáhnout k dálkovému ovládání skrze mobilní telefon.

Další úder navíc Samsung schytal od americké bezpečnostní služby CIA. Její experti totiž vyvinuli vlastní virus, který po „infikování“ chytré televize dokázal vypnout světelnou kontrolku a zároveň stále nahrával konverzaci, aniž by o tom uživatelé měli ponětí.

Podobné škodlivé programy mohou lehce paralyzovat celou digitální domácnost, např. když  vetřelci získají kontrolu nad systémem pro zamykání dveří. Záleží tedy na vás, jak pokročilé pomocníky chytré domácnosti si vpustíte domů.

Chytrý kávovar či lednice v rukou hackera nejspíš příliš škody nenapáchají. Jiná chytrá zařízení ale mohou skrývat mnohem větší hrozbu.

Více zajímavých článků z oblasti digitální domácnosti najdete na našem portálu.