Evoluční záhada „Falkladského vlka“ byla vyřešena

Evoluční záhada „Falkladského vlka“ byla vyřešena

Když Charles Darwin (1809–1882) během své slavné výzkumné výpravě na lodi Beagle (1831–1836) navštívil Falklandské ostrovy, objevil zde jednu z pozoruhodných záhad evoluce.  Vědci nyní zjistili, že jediný zdejší původní suchozemský savec nebyl vlk podobný lišce, ale spíše se podobal šakalovi. Jak se tzv. falklandský vlk (anglicky Falklands wolf), českým názvem pes bojovný (Dusicyon australis),…

Jak savci přicházejí na svět? Není to žádná legrace

Jak savci přicházejí na svět? Není to žádná legrace

Příchod savců na svět je docela komplikovaný. Zatímco pták naklade vajíčka, která už zpravidla poté jen kontroluje a zahřívá, savce čeká složitější anabáze. Ochrana potomka uvnitř dělohy má samozřejmě své výhody, ale matku čeká náročný dlouhotrvající proces. Podíváme-li se hluboko do historie, tak živočichové, ze kterých se po všech možných peripetiích, vyvinul člověk, kladli vejce….

Antropolog Aleš Hrdlička: Veškeré lidstvo je jednotného původu

Antropolog Aleš Hrdlička: Veškeré lidstvo je jednotného původu

Vědců s českým původem, kterým by byly věnovány samostatné kapitoly v zahraničních učebnicích, není příliš mnoho. Přesto však lze mezi našimi krajany takové najít. Jedním z nich byl i antropolog Aleš Hrdlička. Humpolec na Vysočině není proslulý jen tím, že se tam odstěhoval jistý Hliník. Desetitisícové město se může pochlubit i několika slavnými rodáky. Z…

Rubriky:  Evoluce Příroda

Nenechte si ujít další zajímavé články

Nerezavějící ocel vznikla před více než sto lety – jaký je její příběh?

Nerezavějící ocel vznikla před více než...

V Brown-Firthově výzkumné laboratoři v Sheffieldu,...
Vražda zbojníka Ondráše: Zradil ho kamarád kvůli odměně?

Vražda zbojníka Ondráše: Zradil ho...

„Nemám co pít. Dolévej,“ vykřikne zbojník Ondráš na...
Dálniční vrah: Když mě najdete, všechno přiznám!

Dálniční vrah: Když mě najdete,...

Období od dubna roku 1971 do srpna 1972 se do...
Překvapení v Číně: Z vody se vynořil kamenný Buddha!

Překvapení v Číně: Z vody se...

Velké překvapení čekalo na obyvatele žijící v blízkosti...
V autobuse už nebude nuda! Postará se o to váš nový chytrý spolucestující

V autobuse už nebude nuda! Postará se...

Není to tak dávno, co světoznámá společnost IBM...
Nejslavnější účetní zloději

Nejslavnější účetní zloději

Účetní podvody a krádeže se dějí každý den na...
Čtyřmetrový medvěd? I takový se proháněl po Zemi…

Čtyřmetrový medvěd? I takový se proháněl po Zemi…

To si tak člověk zvesela vykračuje lesem, když zničehonic na něj vybafne medvěd. Už to samo o sobě způsobí šok, jenže tenhle huňáč má navíc jednu zvláštnost. Je podstatně vyšší než dnešní brtníci, když se postaví na zadní, tak měří až čtyři metry a váží víc než tunu… Ne, nechceme naše čtenáře strašit, takoví giganti…

Hybridní sterilita a vznik nových druhů

Hybridní sterilita a vznik nových druhů

Rozmanitost života už dle Darwinovy teorie vznikla rozmnožováním různých druhů. Jak ale opravdu funguje příroda a na jakých molekulárních mechanismech vlastně vznikají nebo nevznikají nové druhy? Tak to jsou otázky, na které lidstvo stále nezná odpověď. Poodhalit toto tajemství se už několik desítek let se svým týmem pokouší profesor Jiří Forejt z Ústavu molekulární genetiky Akademie…

Případ Homo floresiensis není uzavřen

Případ Homo floresiensis není uzavřen

Nálezy z ostrova Flores jsou v mnoha ohledech unikátní. Kromě malých lidí, nazvaných Homo floresiensis (člověk floreský) se zde nachází také jiní živočichové malého vzrůstu. O původu malých tvorů se mezi odborníky stále vedou spory. Jeden tábor je přesvědčen, že je jedná o takzvaný ostrovní nanismus, jiní se domnívají, že lidé na ostrově trpěli genetickou poruchou, která…

Jak vypadal příbuzný žirafy?

Jak vypadal příbuzný žirafy?

Odborníci z Velké Británie podrobili fosilie druhu Sivatherium giganteum nové analýze. Výsledky ukázaly, že byl vyhynulý příbuzný dnešní žirafy obrovským, těžkým zvířetem. Pro výzkum vědci použili počítačovou 3D rekonstrukci vzhledu zvířete. Z rekonstrukce vyplývá, že bylo Sivatherium vysoké necelé dva metry a vážilo kolem jedné tuny. Vhledem ke své váze mělo velice silné nohy. Hlavu zvířete na…

Nenechte si ujít další zajímavé články

Jak se létá bez křídel? 3 vzduchoplavci, kteří nepatří mezi ptáky ani hmyz

Jak se létá bez křídel? 3...

Přestože nepatří mezi ptáky, létavý hmyz či netopýry, existují v přírodě tvorové,...
Přestupná sekunda: Posedlost přesností

Přestupná sekunda: Posedlost...

Konec roku 2016 byl o píď delší než jindy. Byl delší přesně o jednu...
Jak na jazyky (i v pokročilém věku)

Jak na jazyky (i v pokročilém věku)

Toužíte se naučit či zdokonalit své schopnosti mluvit a chápat cizí řeč...
Češi dobře ví, jak spravovat své finanční závazky

Češi dobře ví, jak spravovat své...

Počet lidí v ČR, které mají půjčku je přibližně kolem tří milionů. Vzít si...
Slavný toreador Juan Belmonte: V čem okopíroval Hemingwaye?

Slavný toreador Juan Belmonte: V...

Otec si plánuje, jak nejstaršímu ze svých 11 dětí přenechá obchod. Jenže...
Rolls-Royce Phantom VII: Konec jedné éry

Rolls-Royce Phantom VII: Konec...

Rolls-Royce Phantom VII opouští ve velkém stylu svou pozici nejluxusnějšího...
Šimpanzi pečují o postižená mláďata

Šimpanzi pečují o postižená mláďata

Japonští vědci pozorovali v divoké přírodě Tanzanie samici šimpanze, která se starala o postižené mládě. Mladý šimpanz vykazoval příznaky připomínající Downův syndrom. Podobné případy už byly pozorovány u jedinců v zajetí. Mládě bylo tak slabé, že se nedokázalo samo chytit matky při kojení, ta jej proto musela držet, v čemž jí někdy pomáhala i jiná příbuzná samice. Žádným…

Vnímání hořké chuti není podmínkou přežití

Vnímání hořké chuti není podmínkou přežití

Většina jedovatých látek má hořkou chuť. Schopnost vnímat hořkou chuť byla proto až dosud považována za významnou výhodu pro přežití, protože jim pomáhá vyhýbat se toxinům v potravě, a druhy, které o tuto schopnost přišly, byly označovány za znevýhodněné. Japonští vědci z Kjótské university však zjistili, že to nemusí platit stoprocentně. Objevili, že velká část japonských makaků…

Změna stravy našich předků proběhla o 250 000 let dříve

Změna stravy našich předků proběhla o 250 000 let dříve

Už dlouho je známo, že stravu našich předků nejdříve tvořily převážně listy a bobule. Později došlo k rozšíření „jídelníčku“ o traviny, hlízy a nakonec i maso, což zřejmě v evoluci lidského rodu představovalo zásadní krok, díky němuž byli naši předci schopni přežít v proměnlivých podmínkách. Nejenom totiž, že se rozšířila nabídka stravy, ale zvýšilo se i množství energie,…