Výzkum trval téměř 100 let. Od roku 1925, kdy australský anatom Raymond Dart (1893-1988) detailně prostudoval fosílii Australopithéka africana, nejstaršího předchůdce člověka, který chodil po dvou. Ten také přišel s prvními tezemi, že nejen mozek, ale i anatomie lebky umožňuje chůzi po dvou nohách.
Součástí nejnovější studie bylo poměření pozice týlního otvoru u více než 70 druhů tří skupin savců – primátů, hlodavců a vačnatců. Pozice týlního otvoru ve směru lebeční dutiny není totiž charakteristická pouze pro člověka, ale objevuje se i u dalších „dvounohých“ savců, včetně klokanů a tarbíků.
Závěry analýzy nyní přispějí k většímu pochopení evoluce člověka a vnesou větší světlo do problémů, kteří pra-hominidé patří do lidské linie a kteří již ne.
