Před 8 miliony lety se v Evropě a Asii začali předchůdci dnešních psů, vlci z podrodu Lupus, lovit větší kusy zvěře. Aby v lovu uspěli, museli spolu začít vlci spolupracovat a tím se jim měnila lebka a čelist.
Podle vědců Kolumbijské národní univerzity tehdy byli úspěšní ti lovci, kteří měli pevný chrup a silný skus.
Vědci pod vedením Joao Munoz-Dorana sledovali složení potravy více než 300 druhů psů. Objevili tři tipy jedlíků: masožravce, hypermasožravce, kteří jedí 70 % masa a všežravce. Předkové moderních vlků patřili právě k prostřední skupině.
Síla svalů i zubů tak znamenala lepší kořist a evoluční přednost. A to se přeneslo i k nynějším psům, kteří mají nejen silný stisk, ale také pružné a odolné kosti v čelisti, které tlak vydrží. Proto podle vědců současní psi tak rádi koušou kosti či klacky. „Když už takové dispozice mají, chtějí je využít,“ shodují se vědci.
