Objevil se záhadný Majoranův fermion?

Nejslavnější neobjevenou částicí dnešní vědy je bezpochyby Higgsův boson. Již v roce 1937 však italský fyzik Ettore Majorana předpověděl existenci jiné částice, která je sice teoreticky možná, doposud však vědcům uniká. Takzvaný Majoranův fermion má být současně i svojí vlastní  antičásticí. Tým holandských fyziků věří, že sestrojili zařízení, které může existenci záhadné částice brzy potvrdit či vyvrátit.

Lov na elementární částice máme spojen s obrovitým zařízeními, které slouží k urychlování částic na obrovské energie. Lov na Majoranovu částici však vypadá úplně jinak. Velikost zařízení na jejich „lov“ se neměří v kilometrech, ale naopak v nanometrech. Tým prof L.P. Kouwenhovena z Technologické univerzity v nizozemském Delftu se spojil s kolegy z Eindhovenu a společně vytvořili unikátně poskládaný nanodrátek. Klíčem k jeho unikátním vlastnostem byl těsný kontakt polovodiče se supervodičem. Po aplikaci elektrického proudu změřili chování elektronů.

Z jejich měření vyplynulo, že elektrony se chovaly podobně, jako kdyby byly Majoranovy částice přítomné. O přímém důkazu přítomnosti těchto záhadných částic stále mluvit nelze, o významném kroku na této cestě však ano. Objev Majoranova fermionu v pevných látkách by však znamenal, že nejde o samostatnou částici (jak si představoval Majorana), ale o tzv. kvazičástici.

Příspěvek byl publikován v rubrice .Top, .Články, 21.Století, Fyzika, Nanotechnologie, Svět elemetárních částic. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

1 komentář u Objevil se záhadný Majoranův fermion?

  1. Valonis napsal:

    Pokud vím, tak Majoranovou částicí mělo být neutrino totožné s antineutrinem. Experimenty bylo později prokázáno, že neutrino a antineutrino nejsou totožné! Prokázaly to interakce antineutrin unikající z jaderných reaktorů,jejichž interakce s protony s přeměnou na neutron a pozitron posloužily jako důkazy pro reálnou existenci antineutrin. Co tedy Holanďané koumají? Nic bližšího tento článek neobsahuje. Ostatně pokud je částice totožná se svojí antičásticí, potom se jedná pouze o dvě stejné částice, nikoliv o částici a antičásticí. Reálná antičástice musí mít aspoň jeden fyzikální znak různý od částice, např. náboj. Takovou dvojjedinou „částicí“ je i Sokratův kvarton, který nemá antičástici. Ale jeho „štěpení“ podle jedné z fyzikálních symetrií je základem pro existenci částic a antičástic.Mnohem více se o tom dozvíte na (http://qarton.sweb.cz)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*


*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>