Vědci z univerzity Concordia v Kanadském Montrealu svou studii postavili na propočtech městských a předměstských oblastí severní a jižní Ameriky, ohraničených poledníky na 45. stupni severní šířky a 45. stupni jižní šířky. Rozsáhlá oblast zabírá plochu zhruba od Minneapolis v Minesotě až k jižní části Chile. Enviromentalisté spočítali, že ve městech by pro nátěr bylo vhodných více než 60% městských ploch. Pakliže by byla tyto místa opatřena nátěrem, poklesla by globální průměrná teplota až o 0,07 ° C.  Budovy se světlou střechou by navíc nebyly tak prohřáté a díky tomu jejich klimatizace pojedou na nižší výkon – podle vědců ušetří díky nátěru 10 – 15 % spotřeby elektrického proudu. Natřené města celkově zvýší své albedo (míru odrazivosti tělesa nebo jeho povrchu) cca o 10 %, což by znamenalo celosvětové snížení CO2 o 130 až 150 miliard tun. „Zvýšení albeda sníží atmosférickou teplotu a zvrátí předpokládané zvýšení teplot způsobených globálním oteplováním,“ vysvětluje ve své studii Hashem Akbari.

Zdá se vám to neproveditelné? Globální nátěr podle vědců není nereálný, i když monstrózní úkol. Taková „přemalba“ silnic a střech by se mohla provést postupně:  střechy jsou obvykle nahrazeny nebo opravovány každých 20 až 30 let, ulice a silnice každých 10 let. Třeba se vědcům  zesvětlení měst podaří prosadit.