Při studiu schizofrenie vědci čím dál častěji pracují s „uměle vytvořeným mozkem“. Nelekejte se nějaké sci-fi, výzkumu mozku lze dosáhnout v laboratorních podmínkách pomocí kmenových buněk, které rostou v Petriho miskách. Právě v těchto dnech vědci ze Salkova institutu Biologických věd v San Diegu zkoumají buňky pacientů se schizofrenií, autismem a jinými poruchami. Z jejich původně kožních buněk vytvářejí indukované pluripotentní kmenové buňky (tedy nediferencované, může se z nich vyvinout kterákoliv jiná buňka v těle). Neurologové z nich vytvářejí neurony, takže v laboratorních podmínkách detailně vidí, jak rostou a jak na ně působí nové léky.„Kdybychom neměli tyto buňky v laboratoři, nemohli bychom žádnou jinou cestou takto pozorovat chování lidských neuronů, jejich růstu a vzájemného propojování,“ říká spoluautor výzkumu Fred Gage.

Na fotografii v článku můžete vidět konfokální obraz neuronů pacienta se schizofrenií. Počáteční studie, která používá tuto metodu, ukázala, že neurony schizofeniků vypadají stejně, jako neurony zdravých lidí, ale mají jiné synapse (spojení dvou neuronů). Nečekaný objev odhalil, že psychiatrické léky způsobují fyzické změny neuronů.

V jakém bodě se nyní nachází výzkum? Vědci nechali neurony vytvořit specifická spojení – synapse. Budoucí práce pak bude zkoumat vzájemné vztahy – například jaký mají spolu vztah dopamin či kortikální neurony a substantia nigra, neboli černá substance ve středním mozku, která ovlivňuje rovnováhu a pohyb a souvisí s rozvojem Parkinsonovy choroby. „Pochopíme-li vývoj neuronů, najdeme klíč k léčení mentálních poruch,“ dodal Gage.

Uložit/Sdílet