Organismy v područí parazitů

Nemrtví tvorové, tedy někde na pomezí mezi životem a smrtí, se nemusí nutně vyskytovat pouze v béčkových filmech. Lze se s nimi setkat i v přírodě. Mnohdy se jedná o bizarnější situace, než jsou scenáristé hororů schopni vymyslet.

0Existují druhy hub, virů a bakterií, které dokážou ze svých hostitelů učinit naprosto „bezduchá“ stvoření. Přemění je doslova v loutky bez vůle a využívají jejich organismů k ukojení vlastních potřeb.

Parazité, kteří se napojí na nervovou soustavu své kořisti a změní či dokonce ovládají její chování, budí velké znepokojení. Tvor, který dříve dbal o svou bezpečnost a schovával se, aby se nestal snadnou kořistí predátorů, se najednou vystavuje na odiv, aby byl sežrán, a to za jediným účelem. Aby se parazit mohl dál šířit.

Lidé naštěstí těmito patogeny ohroženi nejsou. Avšak jedná se o fenomén v přírodě běžný, sahající do dávných dob. Jednostranně výhodný vztah, z kterého těží pouze cizopasník, hostiteli přináší útrapy a nakonec smrt, existuje už přes 48 milionů let. Tak staré jsou fosilie listů, v nichž vědci objevili stopy po kusadlech mravenců napadených silně parazitickou houbou.

S cizopasnou houbou rodu housenec (Ophiocordyceps) se potýkají tropičtí mravenci dodnes. Důkazy o tom nalezl před několika lety například Matt Fisher, epidemiolog specializovaný na houbová onemocnění, který působí na Imperial College London (Královská univerzita v Londýně). „Viděli jsme mnoho mrtvol hmyzu napadených parazity, z jejichž deformovaných těl a hlav vyčnívaly výhonky hub,“ popisuje Fisher, co spatřil během nočního průzkumu v hustých pralesích Francouzské Guyany.Ophiocordyceps camponotibalzaniNejedná se o lokální nákazu. Mravence druhu Camponotus leonardi takto decimují houby Ophiocordyceps unilateralis, které je využívají ke svému rozmnožování, také v pralesích v Brazílii, Thajsku či Africe.

Mravenci jsou zdatní navigátoři, chodí po spletitých cestičkách a přinášejí do mraveniště zásoby. Avšak jen do doby, než jim cestu zkříží spora zmíněné cizopasné houby.

V organismu infikovaného mravence se houba několik dní vyvíjí a když je připravena dokončit svůj životní cyklus, převezme otěže a s mravencem, který naprosto přestane dbát na nebezpečí, manipuluje dle svých potřeb.

Chování zombie-mravenců jdoucích na smrt sledoval v roce 2009 mezinárodní tým vědců. Většina mravenců vylezla po kmenech stromů zhruba čtvrt metru nad zem, v této výšce je totiž nejpříznivější vlhkost pro budoucí růst houby. Mravenec se zakousne do žilnatiny na spodní straně listu, a jelikož naplnil „svou“ úlohu, zahyne. Z jeho těla začnou vyrůstat houbová vlákna. Později se z výhonku houby začnou rozptylovat spory, které padají k zemi, kde se stanou postrachem pro další mravence.

Otázkou, jakým způsobem jsou houby schopné ovládat organismy mnohem složitější než jsou ony samy, se po několik let zabývali biologové David Hughes a Harry Evans spolu se svými kolegy. Zjistili, že pod druhovým názvem Ophiocordyceps unilateralis se ukrývá celá řada příbuzných hub. Jednotlivé druhy parazitických hub se během dlouhého procesu koevoluce specializovaly na jednotlivé druhy mravenců.5V minulém roce Evans ve své studii vysvětlil, že houby využívají různých enzymů, kterými mění probíhající procesy v organismech napadených mravenců. Působí například na geny a mohou též vést k rozpadu svalové tkáně. Také může docházet k přímé manipulaci prostřednictvím nervového systému napadeného živočicha. K tomu lze dospět kontrolou tvorby neuropřenašečů (neurotransmiterů), například produkcí dopaminu, který dokáže změnit chování u obratlovců, ale i bezobratlých živočichů.

Na lepším pochopení této problematiky vědci dále pracují. „V poslední době jsme se zabývali otázkou, zda se totéž děje i u pavouků,“ řekl Evans. „Zjistili jsme, že ano.“

Cizopasnící si však „troufnou“ i na obratlovce. Za příklad může posloužit parazit na kůži žab, houba Batrachochytrium dendrobatidis„Tento parazit dokáže přeměnit obojživelníky doslova v sexuální zombie,“  prozradil Fisher. „Větší družnost infikovaných žab přispívá k efektivnějšímu rozšiřování cizopasné houby.“1Chování nakažených japonských stromových žab z čeledi rosničkovitých (Hylidae) sledoval v březnu minulého roku profesor Bruce Waldman z jihokorejské Soulské národní univerzity. Ve své studii popsal mimořádnou manipulaci vyvolanou zmíněnou patogenní houbou. Ta je smrtelnou hrozbou pro mnoho druhů žab, ale právě u rosniček japonských (Hyla japonica) nebyla zaznamenána tak náhlá úmrtnost jako u jiných druhů.

Waldman pozoroval celkem 42 samců rosniček v době páření. Naslouchal jejich volání, kterým vábí samice. Zjistil, že 9 z pozorovaných samců je infikováno houbou Batrachochytrium dendrobatidis. Volání nakažených samců bylo delší a rychlejší, což je činí u potencionálních partnerek přitažlivějšími.3

Že jsou vydávané zvuky ovlivněny s největší pravděpodobností houbovou infekcí, se pokusil potvrdil Waldman i po vydání studie. Použil k tomu dvě skupiny žab, jejichž vábení nahrával. První skupina zdravých samců byla nejprve nahrána v přírodě a znovu v laboratoři poté, co byli žáby infikovány. U druhé skupiny tomu bylo přesně naopak. V obou případech se vydávané zvuky změnily jako následek nakažení (případně vyléčení).

Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Autonomní kamion od Tesly

Autonomní kamion od Tesly

Prozatím jediný obrázek elektrického nákladního vozu představila...
V Egyptě byly objeveny 2000 let staré hrobky

V Egyptě byly objeveny 2000 let...

Archeologové objevili na jihu Egypta tři hroby, jejichž stáří...
Posypové soli ovlivňují lesy také během léta

Posypové soli ovlivňují lesy také...

Automobilová doprava zaznamenává každoročně nárůst. Navíc je významným zdrojem hluku,...
Budou elektromobily jezdit po dálnicích zdarma?

Budou elektromobily jezdit po...

Již letos v září by měla vláda schválit akční plán o budoucnosti...
K návratu divokých včel přispívají i hmyzí hotely

K návratu divokých včel...

Do rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice se vrací další...
Jak je důležitý obor studia při výběru partnera?

Jak je důležitý obor studia při...

Tématem tzv. oborové homogamie se zabývala studie think-tanku IDEA při Národohospořském...
Co se dělá se žulou?

Co se dělá se žulou?

Žuly (granity) jsou jedním z nejoblíbenějších dekorativních kamenů. Jsou to...
Tesla chce s vylepšeným Autopilotem přejet USA

Tesla chce s vylepšeným...

Není žádným tajemstvím, že právě Tesla neustálé zdokonaluje asistenční...
Průzkum lipenské nádrže

Průzkum lipenské nádrže

Odborníci z Biologického centra AV ČR provedou v posledních týdnech v srpnu...
Londýn má první ulici, která dokáže vyrábět elektřinu

Londýn má první ulici, která dokáže...

Pokud se chystáte do Londýna, měli byste navštívit uličku Bird Street,...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Florencie 1954: Přerušilo fotbalový zápas UFO nebo pavouci?

Florencie 1954: Přerušilo...

Je jasný podzimní den a zhruba deset tisíc diváků na stadionu Artemio...
Dehydratace: 5 kroků ke smrti žízní

Dehydratace: 5 kroků ke smrti žízní

Voda tvoří asi 60 % našeho těla. Nedostatek vody v organismu se může...
Buran: Takhle vypadal raketoplán se srpem a kladivem!

Buran: Takhle vypadal raketoplán...

Psala se sedmdesátá léta, když technology z USA i Sovětského svazu...
10 největších omylů druhé světové války (1. díl)

10 největších omylů druhé světové...

Je to už 78 let, co propukl nejstrašnější konflikt v dějinách lidstva –...
6 x katastrofické předpovědi: Stanou se někdy skutečností?

6 x katastrofické předpovědi:...

Nastane konec světa. Dojde ropa. Na celém světě spadne internet. Čeká nás nová...
Kriminální případ z roku 1999, který vás i dnes šokuje!

Kriminální případ z roku 1999,...

Píše se 29. července 1999. 44letý Mark Barton v práci tasí pistole a postřílí pět...
Lidské oko: Kolik má megapixelů?

Lidské oko: Kolik má megapixelů?

Jaký je nejdokonalejší fotoaparát? Přece oko! Za toto prvenství vděčí především...
4x teroristé útoky: Kdo má na svědomí stovky mrtvých?

4x teroristé útoky: Kdo má na...

4. června 1960 kotví v havanském přístavu francouzská loď La Coubre. Veze 76 tun...
Bitva u Hradce Králové: Přežili rakouští vojáci útok nepřátel ve stromě?

Bitva u Hradce Králové: Přežili...

Vyzvědač se skrývá v koruně mohutného, stovky let starého stromu. Pozoruje pohyby vojsk...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.