Světem obchází epidemie krátkozrakosti

Krátkozrakost je „hromadné neinfekční onemocnění“, kterým dnes trpí většina populace. Celkový výskyt myopie odhadují odborníci u zhruba 800 milionů až 2,3 miliardy lidí. Počet myopů, tedy osob s krátkozrakostí, ale každým rokem rapidně narůstá.

Ačkoliv přesný důvod vzniku krátkozrakosti zatím nebyl objasněn, vyšší a vysoká krátkozrakost je nepochybně ovlivněna geneticky. Zatímco naši předkové trávili většinu času venku a neprováděli příliš mnoho činností, při nichž by museli zaostřovat zrak do blízka, současný životní styl fylogenetickému nastavení očí nevyhovuje. Například dlouhodobé čtení a práce na krátkou vzdálenost vyžaduje ostrý obraz do blízka, který u očí zajišťuje zvýšená akomodace čočky. K této činnosti je nutné udržet ostrý sítnicový obraz, což vede k růstu oční koule a vzniku nebo postupnému zhoršování krátkozrakosti.

Looking through glasses at an eye exam chart

„U krátkozrakých dochází k atrofii akomodačního svalu, následkem čehož nevzniká při práci do blízka ostrý obraz. Opětovně to může vést k progresi krátkozrakosti. Některé teorie také zmiňují vliv nitroočního tlaku na prodlužování očního bulbu, což také může být důvodem nárůstu krátkozrakosti,“ vysvětluje MUDr. Jana Mikšovská, lékařka Oční kliniky DuoVize Praha.

Myopie je nejběžnější refrakční vadou na světě. V evropských zemích a USA je udáván její 40% výskyt, v asijských zemích je ale mnohem častější. Například v Číně byl již v roce 1930 výskyt krátkozrakosti odhadován na 70 %. Ke zrychlení jejího vývoje dochází už v průběhu školní docházky, kdy je rostoucí oční koule dítěte mimořádně citlivá na vizuální podněty. Právě ty ovlivňují délku oka ve směru myopie. Podle šetření v Číně bylo v roce 1983 krátkozraká čtvrtina desetiletých dětí, více než polovina devatenáctiletých a přes tři čtvrtiny vysokoškoláků. A podle dnešních údajů jen v Šanghaji vzrostl počet mladých myopů s brýlemi nebo čočkami až na 90 procent.
Alarmující je nárůst krátkozrakosti u dětí a studentů v Japonsku. Podle odborníků se na tom podílejí složité znaky písma a začátek školní docházky ve velmi raném věku, ale rovněž i nepřetržitý pohyb v uzavřených prostorách, kde děti neustále zaostřují pouze do blízka. Vědci nedávno přišli s tvrzením, že zhoršování zraku u dětí lze zabránit tím, když budou alespoň tři hodiny denně v extrémně prosvětleném prostředí. Některé japonské školy sice zřizují prosklené třídy, do nichž proniká přirozené denní světlo. Oproti čtrnácti hodinám, které školáci tráví nad domácími úkoly a poté „odpočívají“ u počítačů, nejsou tolik efektivní. Několik průřezových studií v Dánsku, Izraeli, USA a Finsku také potvrdilo vyšší prevalenci krátkozrakosti u studentů středních škol a mezi univerzitními absolventy. Téměř polovina vysokoškoláků si spolu s diplomem odnesla ze studií další půl dioptrie.

03

„Odhaduje se, že v České republice je kolem dvaceti procent krátkozrakých lidí. V současné době už ale nemusí spoléhat pouze na korekci pomocí brýlí anebo kontaktních čoček. Více než dvacet let se provádí refrakční laserové operace. U starších lidí, kde se kombinuje krátkozrakost s presbyopií, je možno odstranit obě refrakční vady implantací multifokálních čoček,“ uvádí MUDr. Radan Zugar, primář Očního centra Praha.

Za „epidemií“ krátkozrakosti v třetím tisíciletí stojí podle odborníků rychlý vývoj v oblasti vzdělávání, orientace na práci zblízka, sedavý životní styl a především nedostatek pohybu v přírodě. Nárůst případů myopie je přímo raketový u lidí vyrůstajících ve městech, zatímco na venkově používá korekci zraku do dálky jen necelých 5 % obyvatel.
K zajímavým závěrům došel před časem ruský profesor Roman Zolotnickij. Při zkoumání zraku u izolovaných primitivních kmenů střední Afriky, Latinské Ameriky a nejsevernějších částí Ruska zjistil, že domorodí lidé nemají téměř vůbec problémy s viděním do dálky, dokonce ani ve stáří. Dobrou zrakovou kondici si udržují téměř nepřetržitým pohybem očí v přírodě a pohledy na vzdálený obzor. Během svého patnáctiletého působení v tibetských klášterech došel k dalšímu zajímavému poznatku. Buddhističtí mniši vidí do dálky dobře i v pokročilém věku, přestože oči dlouhodobě namáhají čtením, učením a přepisováním knih při špatném světle. Tajemství jejich dobrého zraku je prosté: tráví mnoho času prováděním různých cvičení v přírodě, při nichž se oči prakticky nepřestanou pohybovat. Pokud zaostří na nějaký objekt, pohled netrvá déle než dvě vteřiny.

Jestli tedy chceme, aby nám oči sloužily, potřebujeme sluneční světlo i absolutní tmu, co největší rozsah očního pohybu a pohled do zeleně. „Důležité pro oční pohodu a snížení rizika progrese krátkozrakosti je zejména správné vykorigování refrakční vady, ať již brýlemi, kontaktními čočkami anebo laserovým refrakčním zákrokem,“ uzavírá MUDr. Mikšovská.

Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Vědecká studie ve Velké Británii: Teplé období je pro nás bolestivější

Vědecká studie ve Velké Británii:...

Britští vědci se zabývali studiem vlivu počasí na bolest člověka a přišli...
Jídlo či sex? To závisí na pohlaví

Jídlo či sex? To závisí na pohlaví

Že je sexuální touha nebo potřeba jíst běžnou součástí našeho života není žádnou...
Nedostatek spánku vede ke změně osobnosti

Nedostatek spánku vede ke změně...

Stačí jediná noc, během které naspíte méně než 7 hodin a Váš život...
“Špatné geny odstraníme,” hlásí vědci

“Špatné geny...

Číňané hlásí mimořádné úspěchy z genového testování uměle vytvořených lidských...
Byl objeven gen řídící vnitřní hodiny každého z nás

Byl objeven gen řídící vnitřní...

Letošním nobelistům za medicínu se podařilo izolovat a prozkoumat gen, který je...
Burčák: Zázračný lék v lahvi

Burčák: Zázračný lék v lahvi

Označením “burčák” se může honosit pouze výrobek z hroznů...
Nejvěrnější pomocník vědců

Nejvěrnější pomocník vědců

Octomilka (Drosophila) je druh hmyzu, se kterým se běžně setkává každý...
Ve Spojených státech vynalezli “detektor” nádoru

Ve Spojených státech vynalezli...

Texaská univerzita v Austinu vynalezla speciální pero, které odhalí tumor během...
Kterak lékaři sledují zdravotní stav přistěhovalců

Kterak lékaři sledují zdravotní...

V polovině září uběhne rok od chvíle, kdy se členské státy EU, včetně...
U cukrovkářů je riziko infarktu třikrát vyšší

U cukrovkářů je riziko infarktu...

I když se diabetici v důsledku svého onemocnění nejvíce obávají pozdních...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Léčitelka Hava Čelebić: Nechte babku olíznout vám oči!

Léčitelka Hava Čelebić: Nechte...

Drobná, suchá stařenka v šátku se napije alkoholu z plastové láhve a...
První moderní genocida: Víte, kdy k ní došlo?

První moderní genocida: Víte, kdy...

Osmanská říše bývala silným hráčem na evropském poli. V druhé polovině 19....
Johann Gregor Mendel: Málem zapomenutý génius!

Johann Gregor Mendel: Málem...

Genetika je v současnosti uznávanou vědou, bez které se biologové či lékaři...
Blíží se den, kdy dojde… ROPA?

Blíží se den, kdy dojde… ROPA?

Říká se jí výměšek ďáblův – el excremento del diablo. Taky se jí...
Konspirace: Potopil se Titanic kvůli pojistnému podvodu?

Konspirace: Potopil se Titanic...

Tragédie Titaniku je jedna z nejznámějších lodních katastrof. Dodnes je...
Beethovenova Eliška: Je slavné dílo plodem zakázané lásky?

Beethovenova Eliška: Je slavné dílo...

Německý hudební génius Ludwig van Beethoven sedí u klavíru. Opakovaně do jeho kláves...
Šílená výzva na Facebooku: 1000 lajků, nebo pustím dítě z okna!

Šílená výzva na Facebooku: 1000...

Drží rok a půl staré dítě v okně bytu v 15. patře věžáku. Pod ním se...
Co jste určitě nevěděli: Největší tajemství Karlštejna!

Co jste určitě nevěděli: Největší...

Karlštejn. Český skvost tyčící se nad Berounkou. Hrad, který byl pokladnicí...
Sodíkové baterie: Budoucnost energie?

Sodíkové baterie: Budoucnost...

Shromažďování energie je v současnosti jedno z největších vědeckých témat. Klíčové...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.