Dobře zachovalá fosilní společenstva jsou vždy fascinujícím nálezem. Nejzajímavější jsou ale organismy, které pocházejí z málo prozkoumaných historických epoch. Právě takový nález se nedávno podařil čínsko-britskému týmu paleontologů. .

Výzkumníci rozsáhlé fosilní společenstvo našli v čínské provincii Če-ťiang. V podobě zkamenělin se zde zachoval život z konce ordoviku, tedy z období před 445 miliony let. V této době zemi zasáhlo rozsáhlé vymírání.

Důvodem byl rychlý nástup doby ledové, následovaný podobně rychlým oteplením. Vědci odhadují, že z této příčiny vyhynulo 85% všech druhů.

Po etapě vymírání se život začal postupně obnovovat, nejdříve se vzpamatoval mořský plankton. Kvůli nedostatku fosilií si ale paleontologové neuměli představit, jak vypadaly další formy mořských tvorů.

Otazník dosud visel zejména nad živočichy z hlubin oceánů. Nové světlo na tuto záhadu vrhnul právě objev mezinárodního týmu expertů.

Mezi tvory společenstva Anji, jak byly organismy z provincie Če-ťiang pojmenovány, vědci identifikovali téměř 100 druhů živočichů. Téměř všechny druhy patřily do skupiny mořských hub. Na základě objevu se tedy autoři výzkumu domnívají, že to byly právě mořské houby, které kralovaly mořím ordoviku.

Druhy hub společenstva Anji byly často velké a komplexní, vytvářející na dně moří celé lesy. Vypadá to tedy, že se houbám dobře dařilo. Podle badatelů je důvodem hlavně vysoká tolerance hub vůči změnám teplot a nedostatku kyslíku. O potravu díky všudypřítomnému rozkladu živočichů neměli starost vůbec.

Přesto, že byly mořské houby před 445 miliony let výrazně nejčastějším zástupcem čínské fauny, našly se ve společenstvu i jiné druhy. Příkladem mohou být loděnky nebo jediný, a tedy velice vzácný, zástupce mořského štíra.