Minerály sice představují pouze asi 3% naší váhy, přesto jsou ale pro správné fungování těla naprosto nepostradatelné. Bohužel si mnoho lidí stále neuvědomuje jejich důležitost pro náš organismus a to i přes to, že dlouhodobý nedostatek minerálů může mít v některých případech fatální následky..

Ovšem nejde pouze o množství jednotlivých minerálů v našem těle, ale i o jejich vzájemný poměr. Lidské tělo obsahuje asi 25 nezbytných minerálů, jejichž dlouhodobý nedostatek může vést k různým zdravotním problémům. Zde jsou ty nejdůležitější:.

Mg

Hořčík neboli magnesium je základním prvkem pro tvorbu energie v živých organismech. Ovlivňuje přes 300 enzymatických reakcí v organismu. Hořčík pomáhá fungování svalů a nervů, udržuje stabilní srdeční rytmus a silný imunitní systém a ve spolupráci s vápníkem také zdravé kosti a zuby.

Magnesium také pomáhá předcházet únavě a vyčerpání a v situacích, kdy je potřeba se soustředit (třeba při práci nebo učení). Jeho nedostatek se proto může snadno stát příčinou zdravotních problémů, jedním z příznaků jsou například časté křeče v nohou.

Ca

Vápník neboli kalcium je asi nejvíce známý pro svůj pozitivní vliv na pevnost a stavbu kostí. Tenhle prvek má ale i další důležité funkce. Vápník totiž prospívá také zubům a má vliv na nervovou soustavu, kde je důležitý zejména pro správné vedení nervových vzruchů.

Pomáhá také při vstřebávání železa a jeho nedostatek tak může způsobit i nedostatek tohoto důležitého prvku. Kromě toho vápník hraje důležitou roli při tvorbě enzymů a hormonů, které regulují trávení a metabolismus.

Nedostatek kalcia se projevuje zubními kazy, odvápňováním kostí či zvýšenou dráždivostí.

K

Draslík je nepostradatelný zejména pro procesy růstu a dělení buněk. Spolu se sodíkem zajišťuje v těle správné hospodaření s vodou, vedení nervových vzruchů, kontrakci svalů a udržování správného srdečního rytmu.

Nedostatek draslíku se může projevovat nejprve svalovou slabostí, bolestmi hlavy, únavou, závratěmi a zmateností.

Na

Sodík hraje roli v udržování tzv. osmotického tlaku buněk a podílí se na kontrole rovnovážného hospodaření s vodou v organismu, vedení nervových vzruchů, kontrakcí svalů nebo udržení normálního srdečního rytmu.

I

Jód potřebujeme hlavně pro správnou funkci hormonů, které mají vliv na tělesný růst nebo odolnost proti zátěži. Tento prvek hraje roli i v metabolismu živin. Zlepšuje také kvalitu kůže, vlasů, nehtů a zubů. Zvýšenou potřebu tohoto prvku mají především těhotné a kojící ženy.

F

Fluor je důležitý především pro kosti a krásný úsměv – jeho nevýznamnější úlohou je ochrana kalcifikovaných tkání proti demineralizaci, napomáhá tvorbě zdravé skloviny a zpomaluje rozvinutí zubního kazu.

Při jeho nedostatečném příjmu proto dochází  ke  zvýšené kazivosti  chrupu. Fluor má také vliv na řadu enzymů.

Velmi důležitá je zdravá a vyvážená strava. Minerální látky najdeme hlavně v ořeších, luštěninách, rybách, některých druzích ovoce a zeleniny, bramborách, mléčných výrobcích, mase a vnitřnostech.

Některé výzkumy však naznačují, že potraviny, které kdysi byly bohaté na minerály, tuto vlastnost pomalu ztrácejí. V roce 2004 Donald Davis společně s týmem výzkumníků z University of Texas analyzoval 43 různých druhů ovoce a zeleniny od roku 1950 do roku 1999 a zjistil snížení obsahu vitamínů, minerálů a bílkovin.

S využitím dat USDA, zjistil, že například brokolice obsahovala v roce 1950 130 mg vápníku. Dnes je to pouze 48 mg. Tento úbytek je pravděpodobně způsoben snahou v zemědělství vypěstovat co největší objem plodin za co nejkratší čas.

To může stát za tím, že i lidé, kteří se snaží jíst vyváženě a průběžně tak doplňovat minerály, jich mohou mít nedostatek. Je tedy vhodné je doplňovat i z jiných zdrojů.

Výborným zdrojem minerálních látek jsou přírodní minerální vody, kde se minerální látky nacházejí ve velmi dobře vstřebatelné formě. Vhodný a vyvážený zdroj minerálů tak mohou představovat přírodní minerální vody.

Cítíte-li se unavení a bez energie, zkuste sáhnout po minerálkách s vyšším obsahem hořčíku, jehož přísun pomáhá předcházet únavě, vyčerpání a stresu. Ze studie Centra pro výzkum a vývoj Fakultní nemocnice Hradec Králové totiž vyplynulo, že každý třetí Čech má hořčíku nedostatek.