Genetici z Kalifornie zjistili, že to, zda člověk ráno nemůže dospat nebo by nejraději prospal celé dopoledne, je alespoň částečně dáno geneticky.
Tým identifikoval 15 oblastí genomu, které jsou zodpovědné za cirkadiální rytmy – „vnitřní hodiny“.
Cirkadiální rytmy jsou přibližně 24 hodinové cykly aktivity, kontrolované mozkem. Poruchy těchto rytmů mohou vést k závažným psychickým poruchám, například depresi.
Pro účely výzkumu bylo posbíráno 90 000 vzorků slin. Následně byla lidem položena jednoduchá otázka – zda se považují za ranní ptáče, či sovu.
Výsledky výzkumu potvrdily souvislost mezi mutacemi v jednotlivých párech nukleotidových bazí a tím, jaký rytmus dne člověk preferuje. Sami autoři výzkumu ale říkají, že oblast je velmi komplexní a budou proto potřeba další výzkumy.