V Ptačím parku se ptákům daří

Věděli jste, že v České republice existuje ojedinělá, soukromá ptačí rezervace? V Ptačím parku Josefovské louky u Jaroměře hnízdí letos 56 ptačích druhů. Hitem sezóny je hnízdění již tří párů čejek a výskyt vodoušů rudonohých, pro něž Česká společnost ornitologická (ČSO) park buduje. Ornitologové osazenstvo Ptačího parku Josefovské louky pravidelně sledují, mají přesný přehled o všech ptácích, kteří se zde vyskytnou. Během letošní hnízdní sezóny, která se pomalu chýlí ke konci, zmapovali na území parku 56 hnízdících druhů. Park jich ale navštěvuje skoro o stovku víc – aktuální počet zde zjištěných druhů je 143.

„Hitem letošní sezóny je hnízdění již tří párů čejek,“ říká ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek. „Jedná se o jedno z mála lučních hnízdišť tohoto dříve běžného druhu. Je vidět, že cílená ochrana území pro hnízdění ptáků má smysl a přináší výsledky.“ Ještě větší radost mají ornitologové z vodoušů rudonohých, kteří se na Josefovských loukách zdržovali na začátku jara. Vodouši rudonozí již z území Česka prakticky vymizeli. „I když k hnízdění nakonec letos nedošlo, je to dobrý příslib pro budoucnost,“ říká Zdeněk Vermouzek. „Je to důkaz, že ekosystémy mokrých luk s tůňkami, která jsme vybudovali, začínají přirozeně fungovat.“

Za zmínku stojí i výskyt čírek modrých, vzácných kachen hnízdících v zamokřených porostech na rozhraní luk a vody, nebo zvýšený počet sýkor. I to je výsledek aktivní ochrany, neboť v loňském roce dobrovolníci ČSO spolu s dětmi ze Základní školy v Josefově vyvěsili 80 hnízdních budek, které právě sýkory rády obsazují.

Co to jsou Josefovské louky?

Jedinečný projekt v rámci České republiky, soukromý Ptačí park Josefovské louky, vzniká v turisticky atraktivní oblasti poblíž Josefovské pevnosti u Jaroměře ve východních Čechách od roku 2008. Má umožnit návrat mokřadních ptáků na dříve zaplavované louky v nivě Metuje a současně zpřístupnit území lidem a umožnit jim obdivovat krásu přírody.

Páteří parku je unikátní sto let starý závlahový systém Metuj, který ČSO opravila a nyní umožňuje regulaci výšky spodní vody na okolních loukách. Právě tyto louky ČSO s pomocí sponzorů vykupuje a buduje na nich tůně, které zajistí potravu ptákům a životní prostor řadě ohrožených druhů bezobratlých.

Návštěvníkům bude sloužit malá terénní stanice a několik pozorovatelen a pozorovacích věží vzájemně propojených chodníky. Samozřejmostí jsou informační tabule, které seznámí s historií území i s jeho živočišnými a rostlinnými obyvateli.

– TZ ČSO -

;
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce
Navštivte krasové hlubiny v Jeseníkách
Nové poznatky o vzniku ozónových děr
Událost, která změnila demokracii v totalitu
Ramesse III. zavraždila vlastní žena!
Poznáte, co je na obloze?
Ekologická likvidace hmyzích škůdců
Elektromagnetické síly vstupují na letadlové lodě

Související články

Blízký pohled do hlubin vesmíru

Blízký pohled do hlubin vesmíru

Pohled optikou Hubbleova teleskopu. Skutečně fascinující podívaná do míst, kam...
Otevře se brána do vesmíru

Otevře se brána do vesmíru

Na Holešovickém výstavišti v Praze bude 12. března 2015 zahájena výstava o...
Gen pěnkav prý mění lidskou podobu

Gen pěnkav prý mění lidskou podobu

Tým genetiků pod vedením Leifa Anderssona z univerzity v Uppsale rozluštil...
Asterix zkoumá vznik života

Asterix zkoumá vznik života

Speciální laser Asterix patří mezi tři největší lasery v Evropě. Komplikovaná soustava...
Mor do Evropy zavlekli pískomilové

Mor do Evropy zavlekli pískomilové

Celé minulé století se věřilo, že za ničivé epidemie moru, které se...
Parazitická houba způsobuje vymírání obojživelníků

Parazitická houba způsobuje...

Obojživelníci od tropů až po mírné pásmo jsou decimováni závažnou...
Posviťme si na kvasary

Posviťme si na kvasary

Před více než 50 lety holandský astronom Maarten Schmidt identifikoval,...
Má zvýšená sluneční aktivita vliv na plodnost?

Má zvýšená sluneční aktivita...

Slunce jako nepřítel? Podle norských vědců má sluneční svit vliv na...
Invaze tropických mravenců začala v 16. století

Invaze tropických mravenců začala...

Tropičtí mravenci Solenopsis geminata byli podle nového výzkumu prvním...
Vzniká umělá kostní dřeň

Vzniká umělá kostní dřeň

Německým vědcům z Planckova institutu ve Stuttgartu se ve spolupráci s kolegy z univerzity...