Netopýři jako rezervoár virů

Pravděpodobný zdroj hned několika původců infekcí odhalil mezinárodní tým vědců, jehož součástí je i Dr. Peter Vallo z Ústavu biologie obratlovců AV ČR v Brně. Jak bylo zjištěno, prvotním hostitelem paramyxovirů jsou široce rozšíření netopýři, z nichž se tito vnitrobuněční cizopasníci rozšířili na člověka a další savce. Výzkum, jehož výsledky jsou nyní zveřejněny v aktuálním čísle časopisu Nature Communications, probíhal pod vedením virologů z Univerzity v Bonnu. Celkem bylo testováno na viry 9278 zvířat, která zastupovala 86 druhů netopýrů a 33 druhů hlodavců.

Otázkou původu a evoluce virů nebezpečných člověku se tým prof. Christiana Drostena z Ústavu virologie na Univerzitní klinice v Bonnu věnoval už řadu let a nynější prací udělal zásadní krok k získání odpovědi. Posunuly se tak hranice znalostí o roli netopýrů a hlodavců jako zdroji paramyxovirů, které u člověka zapříčiňují například spalničky, příušnice, zápaly plic a různá nachlazení. Vysoce nebezpečné Hendra a Nipah viry vedou k zápalům mozkových blan, na které umírá každý druhý infikovaný člověk. Rovněž ve veterinární medicíně hrají paramyxoviry důležitou roli, třeba jako původci psinky anebo dobytčího moru.

Zkoumané druhy netopýrů a hlodavců žijí ve velkých sociálních skupinách, což usnadňuje vzájemnou nákazu a podporuje rozmanitost cirkulujících virů. Pomocí metod molekulární biologie byly identifikovány jednotlivé druhy virů, mezi nimi více jak 60 nových druhů paramyxovirů, což zhruba zdvojnásobuje počet dosud známých druhů. „Společná fylogenetická analýza nových a dříve známých druhů ukázala, že téměř všichni prapředci dnešních paramyxovirů existovali v netopýrech. Proto je nutno viry netopýrů důkladně vyšetřovat – podobně se kontrolují i ptáci jako zdroj nových pandemií. Současná data mohou rovněž přispět rozpoznání epidemií v raných stadiích, což je jedním z nových velkých cílů virologického výzkumu,“ vyzdvihuje význam publikované práce prof. Christian Drosten.

V případě Hendra a Nipah virů, způsobujících zápaly mozkových blan v Asii a Austrálii, se ukázalo, že mají ve skutečnosti původ v Africe. Mnoho zdejších případů onemocnění, které zůstávají nevyjasněny, by tak bylo možno spojit s podobnými nově objevenými viry. V jednom případě dokonce byly nalezeny důkazy přímého přenosu virů z netopýra na člověka. Data ukazují, že lidský virus příušnic pochází přímo z netopýrů a je u nich dosud přítomen.

Výsledky též poukazují na to, že nebezpečné viry nelze lehce vymýtit, jak se dosud předpokládalo. Aby se totiž původce onemocnění trvale odstranil pomocí očkování z lidské populace, nesměl by se v přírodě vyskytovat žádný hostitel, ze kterého by mohla přijít nová infekce. „U netopýrů se předpokládá obsáhlý rezervoár takovýchto původců onemocnění, a je proto nutné při plánování očkovacích programů zohlednit i ekologická data o hostitelských druzích. Vyhubení netopýrů anebo jiných volně žijících zvířat by nebylo ani možné, ani smysluplné, jelikož představují neocenitelnou hodnotu v ekosystému,“ říká Dr. Peter Vallo.

– TZ AV ČR -

;
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Ještěrky mají dva penisy

Ještěrky mají dva penisy

Ještěrka obecná (Lacerta agilis) je jedním z nejrozšířenějších druhů...
Rostliny mají také pud sebezáchovy!

Rostliny mají také pud sebezáchovy!

Rostliny reagují na zvuk žvýkání svých listů. Aby odradily predátory,...
Zborov! Legionářský úspěch č. 1!

Zborov! Legionářský úspěch č. 1!

2. července 1917 se v rámci tzv. Kerenského ofenzívy rozpoutala bitva u...
Jak zpívá slavík?

Jak zpívá slavík?

Slavík obecný (Luscinia megarhynchos) patří mezi pěvce z čeledi lejskovitých....
Vědci testují „čtení“ mysli

Vědci testují „čtení“ mysli

Vědci z německého Karlsruher Institut für Technologie (KIT) ve spolupráci s...
Nový živočišný druh: Zářící stonožka

Nový živočišný druh: Zářící...

Entomolog Dr. Paul Merek z Virginského polytechnického institutu...
Barevný svět papoušků

Barevný svět papoušků

Úchvatní, inteligentní ptáci hýřící barvami, to jsou papoušci rodu ara. Ary jsou...
Oprava genu zlikviduje rakovinu

Oprava genu zlikviduje rakovinu

Budoucí léčba rakoviny by se mohla spíš než na samotné rakovinné buňky...
Začalo šesté masové vymírání druhů

Začalo šesté masové vymírání druhů

Podle nové studie, kterou provedli američtí vědci ze Stanford University,...
Mravenci bojují s horkem chloupky

Mravenci bojují s horkem chloupky

V poledne mohou na Sahaře panovat až sedmdesátistupňová vedra. V těchto...