Panorama

Příznivá zpráva pro ochránce velryb: Kytovce je lepší pozorovat než zabíjet

Lidská touha po zisku dokázala přivést na pokraj vyhubení již pěknou řádku živočišných i rostlinných druhů. O málokteré skupině organismů to platí do takové míry jako o největších tvorech naší planety – mořských kytovcích. Podle posledních kalkulací lze ale velké množství peněz vydělat i na jejich pouhém pozorování! Jen během loňského roku se na takovou poznávací vyjížďku vydalo 13 milionů lidí a celkových obrat činil okolo 1,2 miliardy dolarů. Každoroční nárůst objemu příjmů je asi 3,7 procenta, oproti předcházejícímu desetiletí stoupl obrat dvojnásobně. Celosvětově poskytují dnes velryby práci 13 000 lidí ve 119 zemích světa. „Jedná se bezpochyby o dlouhodobě nejudržitelnější způsob využívání velryb. Velrybu si totiž můžete prohlédnout, kolikrát chcete. Zabít ji však můžete jen jednou,“ říká Patrick Ramage z neziskového Mezinárodního fondu na ochranu zvířat (IFAW).

Bouře i bez vody a mraků
Na Marsu se blýská

Blesky neboli krátké a intenzivní elektrostatické výboje známe důvěrně ze zemské atmosféry, kde provázejí zejména letní bouřky. Na Marsu, kde chybí dostatek vody v atmosféře, se však blýská také. Díky speciálnímu zařízení odhalili vědci z Laboratoře pro vesmírnou fyziku na univerzitě v americkém Michiganu zvláštní fluktuaci v netepelném záření, která se časově shodovala s dobou, kdy se na Marsu objevila rozsáhlá písečná bouře. Poté, co důkladně prověřili všechny ostatní možnosti, nemohli už dále pochybovat. Za touto fluktuací se skutečně skrývaly blesky, způsobené obrovskými pohyby prachu a písku.

Dobrá zpráva pro milovníky kávy:
Kofein může být lékem proti Alzheimerově chorobě

Zákeřná Alzheimerova choroba se v poslední době stává stále závažnějším společenským problémem. Výzkum jejích příčin, průběhu a možností léčení je proto jednou z významných priorit medicínského výzkumu. Američtí vědci z University of South Florida v Tampě nedávno přišli s nápadem, že myším aplikují vysoké dávky kofeinu. Tyto myši však nebyly úplně obyčejnými myšmi. Vědci je před experimentem geneticky upravili tak, aby se jim horšila paměť podobně, jako se to děje lidem postiženým Alzheimerem. Po dávce, která odpovídá zhruba pěti šálků kávy, pak u myší pozorovali výrazné vylepšení jejich paměti. Kofein totiž způsoboval výrazné snížení hladiny peptidu beta amyloidu v krvi, což se projevilo i v mozku a následně také v jeho poznávacích schopnostech. „Naše výzkumy poskytují důkazy pro to, že kofein není jen prevencí proti Alzheimerově chorobě, ale může být i kvalitní léčbou,“ říká neurolog Gary Arendash, který byl hlavním autorem studie. Milovníci kávy mají tedy o důvod více, proč svému nápoji holdovat.

Bohatý ekosystém na ústupu
Podmořské louky stále ubývají

Takzvané podmořské louky jsou rozsáhlé porosty mořských řas, které se vyskytují zejména v mělkých šelfových mořích v blízkosti pobřeží. Pro celkové fungování oceánů jsou velmi důležitým typem ekosystému. Podílejí se na fixování energie slunečního záření, koloběhu živin a prvků v oceánu a poskytují také úkryt a potravu velkému počtu živočišných druhů. Z rozsáhlé studie, publikované nedávno v prestižním vědeckém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences vyplývá, že 58 % těchto ekosystémů je ohroženo vymizením, a to zcela napříč nejrůznějšími oblastmi světa. A jaké důvody podle vědců za tímto nepříjemným jevem stojí? Odborníci rozlišují v podstatě dva základní typy příčin. Bezprostřední příčinou je tzv. pobřežní syndrom, který nabývá na obrátkách spolu s tím, jak se stále více lidí stěhuje do atraktivních přímořských regionů. Podle Williama Dennisona z Centra pro životní prostředí na University o Maryland vychyluje řasy z rovnováhy kombinace růstu přímořských sídel, umělého zpevňování pobřeží a ubývání přírodních zdrojů. Druhou, vzdálenější příčinou tohoto úpadku je zhoršující se kvalita vody.

Hudba provází lidi odpradávna
Nejstarší hudební nástroj pochází z Německa

Nález z jihoněmeckého Hohle Fels potvrdil, že hudba má v Německu skutečně tisíciletou tradici. Archeologové zde nedávno nalezli zbytky fléten, jejichž stáří z nich dělá nejstarší známé hudební nástroje, vyrobené příslušníky našeho druhu. Největší z nich byla vyrobena z vřetenní kosti (radius) supa bělohlavého (Gyps fulvus), který se dříve v oblasti běžně vyskytoval. Materiál na dalších dvě nalezené flétny však neposkytli supi, ale oblíbená zvířata dávných umělců – mamuti.

Vědci určili stáří nejdelší řeky světa:
Amazonka je stará 11 milionů let

Nejen mezi lidmi, ale i v přírodě má vše svou historii. Stejně jako vznikají a zanikají různé druhy organismů, vznikají a zanikají i celé kontinenty, pohoří i oceány. Nejinak je tomu i s řekami. Nejvodnatější a pravděpodobně také nejdelší řekou světa je jihoamerická Amazonka. Ve výzkumu její historie se spojili vědci z univerzit v Amsterodamu a Liverpoolu s geologickými odborníky z brazilské těžařské společnosti Petrobras. Společně se věnovali analýze sedimentů, získaných z vrtů, které šly do hloubky až 4,5 km pod dno moře u ústí Amazonky do Atlantského oceánu. Po důkladném rozboru vzorků došli k závěru, že veletok vznikl teprve zhruba před 11 miliony let.

Výbuch na okraji vesmíru
Nejvzdálenější a nejstarší supernova

Děje a objekty, které pozorují astronomové, jsou zprostředkovány světlem. To však cestuje s konečnou rychlostí a někdy může trvat miliony až miliardy let, než k nám doletí. Při pozorování vesmíru se tedy vědci vlastně dívají zpět v čase, a proto jsou ty nejvzdálenější objekty těmi nejstaršími. Platí to i pro nedávno objevenou obří supernovu. Podle výpočtu astronomů došlo k její explozi před 10,7 miliardy let. V době její exploze byl vesmír teprve 3 miliardy let starý a nově objevená supernova tak o celých 1,5 miliardy let překonává nejstarší dříve zaznamenaný výbuch.

DNA slavného astronoma vydává další svědectví
Koperník měl modré oči

V roce 2005 objevili polští archeologové kostru, o níž se dnes soudí, že patřila německo-polskému astronomovi, matematikovi a knězi Mikuláši Koperníkovi. Nedávno přišli genetici se zjištěním, že na nebeskou oblohu se Koperník díval nebesky modrýma očima.
Koperník měl specifickou variantu genu HERC2, kterou nacházíme u modrookých lidí se světlou pletí. V Evropě je tato varianta genu nejvíce rozšířena ve skandinávských zemích.

Albert Einstein v americkém San Diegu
Robot, který se naučil usmívat

Tvůrci robotů, kteří se krůček po krůčku přibližují co nejvěrnějšímu napodobení lidí, dokážou tvář robotů přinutit, aby vytvářela řadu typických lidských grimas. V nedávné době se jim dokonce podařilo sestrojit robota, který se výrazům tváře dokázal sám naučit. Tvář nezískal ledajakou – na University of California v San Diegu se usmívá sám Albert Einstein! Obličej robota ovládá asi 30 umělých „svalů“, jimiž pohybují drobné servomotory. Na začátku experimentu nechali konstruktéři zapnutého robota, aby sám sebe sledoval v zrcadle. Výrazy jeho tváře, které „viděl“ před sebou v zrcadle, dekódoval zvláštní software. Tato data pak sloužila jako základ pro další algoritmy, díky nimž se mohlo začít s procesem  učení. Po nějaké době robot „pochopil“, že mezi určitým gestem a určitým pohybem motoru existuje vztah, a začal vytvářet i zcela nové „obličeje“.


Nepodařený výsledek lidských manipulací
Aralskému moři už definitivně zvoní umíráček

Ještě před 50 lety bylo Aralské jezero, zvané též Aralské moře, čtvrtou největší zásobárnou vody. Díky nešetrným manipulacím s jeho přítoky však začalo vysychat a tento proces stále pokračuje. Nová data z družice Envisat potvrdila, že existence Aralského jezera je takřka u konce své existence. Proces jeho vysychání je ještě rychlejší, než vědci očekávali. Nejrychleji mizí Východní mělká část jižního jezera – od roku 2006 ztratila více než 80 % svého objemu.

Elegantní neohrabanci
Hroši si vykračují jako astronauti ve stavu beztíže

Větší a známější ze dvou známých druhů hrochů, hroch obojživelný (Hippopotamus amphibius), dělá svému druhovému jménu skutečně čest. Jeho životní styl je od vody naprosto neodlučný. Podstatě pohybu hrochů pod vodou se v nedávné době v zoo v Camdenu, v americkém státě New Yersey, věnovali vědci z West Chester University v Pensylvánii, Frank Fish a Brittany Couglinová. Pohyb hrochů filmovali z okénka, kterým se dá nahlížet do jejich podvodního světa, a jednotlivé záběry poté detailně analyzovali. Podle jejich zjištění hroši ve vodě v podstatě neplavou, ale procházejí se po dně podobně, jako například astronauti ve slabém gravitačním poli povrchu Měsíce. Toto zdánlivě banální zjištění má však jedno překvapivé využití. Hroši totiž sdílí společné předky se skupinou savců, kterým se v průběhu milionů let podařilo přizpůsobit se pobytu ve vodě nejlépe – s kytovci. Podvodní chůze hrochů tak vědcům napovídá, jak asi vypadaly první krůčky předků dnešních kytovců pod vodní hladinou.

Nový vynález amerických inženýrů
Foťák s neviditelným bleskem

Američtí programátoři Dilip Krishnan a Rob Fergus z New York University se pokusili využít neviditelných částí světelného spektra k vytvoření fotografického přístroje, který vás ve tmě nejen neoslepí, ale na fotografii bude chybět i nevítaný průvodce fotografování pomocí blesku – červené oči. Záblesk světla mimo viditelnou oblast má však jednu nevýhodu – podá sice dokonale prokreslený obraz, jeho barva je však není příliš realistická. Aby tento problém odstranili, nechali svůj foťák udělat vzápětí ještě jednu fotografii, tentokrát bez blesku. Taková fotografie má sice všechny vady takových fotografií (je zašedlá a hrubozrnná), data z ní však postačují k tomu, aby poradila první z fotografií, jak barvy doplnit. Pomocí speciálního softwaru pak už stačí obě fotografie propojit a přesná a správně barevná fotografie je na světě.

Pohled do genů našich bratranců odhaluje:
Neandertálci byli vždycky vzácným druhem

Vědci pod vedením britského genetika Andrewa Briggse, který působí v Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii německém Lipsku, nedávno publikovali zajímavou studii. Srovnávali v ní výsledky porovnání genetické informace od pěti neandertálských slečen a paní z nejrůznějších koutů světa, které žily v rozmezí před 70 000 až 38 000 lety. A proč si vybrali pouze zástupkyně něžného pohlaví? Jisté geny se totiž dědí pouze v ženské linii. Z toho, jak moc se geny jednotlivých dávných neandertálek od sebe liší, dokážou vědci odhadnout, kolik jich v dané době na světě nejspíše žilo. Ukázalo se, že populace neandertálců byly vždy poměrně malé. Vědci odhadují, že v časovém rozmezí, které sledovali, kolísal celkový počet neandertálských žen mezi 1500–3500. Na celém světě tedy nežilo současně více neandertálců, než je počet obyvatel jednoho malého českého města.

Zkamenělé kuličky hnoje
Vědci zkoumají práci dávných „hovniválů“

Vědci se dokážou radovat z lecčeho, na čím běžní lidé mávnou rukou, třeba i nad kuličkou hnoje. V Jižní Americe byly nedávno nalezeny výsledky práce dávných vrubounovitých brouků, lidově zvaných „hovniválové“, staré 40 milionů let. Materiál na ně poskytly nejspíše dávné obrovité formy chudozubých savců (mezi jejich současné příbuzné patří např. pásovci, lenochodi či mravenečníci), které obývaly Jižní Ameriku v průběhu třetihor.

Nová cesta k ekologičtějšímu hospodaření?
Budou v Grónsku topit žraloky?

V sítích grónských rybářů často uvíznou i obrovití žraloci malohlaví (Somniosus microcephalus), jejichž těla dříve přicházela nazmar. Jeho maso je totiž pro člověka toxické a rybáři se jich dnes proto musí bez dalšího užitku zbavovat. Izolované rybářské vesničky na členitém pobřeží Grónska však neřeší pouze problém s přemírou žraloků ve svých sítích. Snad ještě více je trápí problém s nedostatkem energie. Vědci z Arktického technologického ústavu (ARTEK) dali hlavy dohromady a vyšlo jim, že k řešení problému s nedostatkem energie by mohla napomoci právě biomasa z rybářského odpadu. „Maso žraloků smíchané s mořskými řasami a odpadními vodami by mohlo tvořit biomasu, sloužící k výrobě bioplynu,“ popisuje podstatu projektu Marianne Joergensenová z Dánské technické univerzity. V rybářské vesničce Uummannaq, která má nyní okolo 2500 obyvatel, by takto získaný bioplyn mohl pokrýt asi 13 % spotřeby energie.

Uhlíková nanovlákna znovu zasahují
Jak zvážit jeden jediný atom?

Uhlík je skutečným králem mezi prvky. Jako by mu nestačilo, že umožňuje veškerý život na Zemi. V posledních letech je o něm čím dál více slyšet i v nejrůznějších technologických odvětvích, jejichž společným jmenovatelem je předpona nano-. Za nejperspektivnější materiál, který vykazuje řadu skutečně nečekaných až těžko uvěřitelných vlastností, je považována zvláštní forma čistého uhlíku, která svou strukturou ze všeho nejvíc připomíná obyčejnou tuhu – grafen. Z grafenového nanovlákna, které se za určitých podmínek může změnit v polovodič, vytvořili evropští vědci tranzistor. „Nanovlákno je současně vibrujícím elementem a současně čtecím zařízením v tranzistoru,“ říká prof. Pertti Hakonen z Technické university v Helsinkách. Pomocí takového tranzistorového zařízení umějí vážit nejen atomy těžších prvků (např. chromu), ale i menší a lehčí atomy, např. argonu. „Tato technologie by mohla vést časem ke zjištění hmotnosti jediného nukleonu, jako je např. proton či neutron,“ nahlíží do budoucnosti optimistický profesor Hakonen. 


Odstředivá síla pomůže svalům
Kosmonauti si možná budou vozit do vesmíru vlastní centrifugu

Všechny naše orgány a neposlední řadě také růst jednotlivých tkání jsou přizpůsobeny podmínkám pozemské přitažlivosti. V oblastech, kde zemská gravitace nepůsobí, se tedy lidé budou vždy potýkat s řadou problémů. Jedním z nich je ochabnutí svalů. Američtí lékaři navrhují řešení prostřednictvím centrifugy. S její pomocí se zdařilo imitovat efekty, jimž by bylo tělo vystaveno při gravitaci 2,5x silnější, než jaká působí u zemského povrchu. Když vědci srovnali výsledky dvou kontrolních skupin, konstatovali, že členové skupiny, kteří se pravidelně vozili „na kolotoči“, si zachovali stejnou rychlost růstu tkání, jako kdyby žili v běžném prostředí na Zemi. U druhé skupiny však tato produkce klesla zhruba na polovinu.

Další přírůstek do rodiny „planetárních mlhovin“
Vesmírem pluje gigantická mýdlová bublina

Nad krásou či podivností nejrůznějších vesmírných objektů se někdy skutečně tají dech. Mezi ty nejkrásnější patří takzvané „planetární mlhoviny“, kterých dodnes astronomové ve vesmíru napočítali na 1500. Jedna taková nově objevená mlhovina, která vypadá jako mýdlová bublina, dostala vědecké označení PN G75.5+17. Mezi svými příbuznými je díky svému kruhovitému tvaru spíše výjimkou – planetární mlhoviny bývají většinou protaženy. Vědci proto přišli s možným vysvětlením. Iluze mýdlové bubliny by mohla vzniknout i tak, že skutečný tvar mlhoviny je válcovitý. My se však díky své pozici ve vesmíru díváme na spodní stranu válce, a proto vidíme kruh.

Nový materiál na výrobu svítidel
Budeme si svítit žárovkami z DNA?


Zvláštní struktura deoxyribonukleové kyseliny ji předurčila k tomu, aby výjimečně dobře uchovávala i předávala informace. Tato zázračná makromolekula má však další vlastnosti, například neuvěřitelnou pevnost, kterou lze také velmi efektivně využívat i mimo samotný vnitřek živých organismů. Tým z americké University of Connecticut, pod vedením prof. Gregoryho Sotzinga, si dal za úkol připravit zdroj umělého světla, který by pracoval s větší efektivitou než žárovka. Připravil proto zvláštní typ barviva, který po absorbování energie z nasvícení ultrafialovým světem, začne vyzařovat světlo vlastní. A jak se v celé proceduře uplatnila vlákna DNA? Tyto molekuly jsou mimořádně vhodné k tomu, aby se staly nosiči barviv. Pro správnou produkci barevného světla je třeba, aby mezi dvěma vlákny, nesoucími barvivo, byl správný rozestup (mezi 2 a 10 nm). Když je tato vzdálenost dodržena, absorbuje jedno z vláken UV záření, načež začne samo produkovat světlo, tentokrát však modré. Je-li druhé vlákno ve správné vzdálenosti, přijme modré zářené a samo se rozsvítí oranžovým světlem. Vědci doufají, že po překonání všech technických obtíží se jim podaří vytvořit žárovky budoucnosti.

Stalo se:

před 401 lety:
2. 10. 1608 si holandský optik Hans Lippershey nechává patentovat převratný vynález – dalekohled. Dva roky poté jej Ital Galileo Galilei namířil na oblohu a objevil 4 Jupiterovy měsíce. Představa Země jako středu vesmíru se definitivně zhroutila.

před 150 lety:
18. 10. 1859 se v Paříži narodil významný francouzský filozof  Henri Bergson. Velká část jeho díla se věnuje kritice osvícenského racionalismu a novověké vědecké tradice. Z jeho filozofického učení vyrostl výzkumný program známý jako vitalismus.

před 128 lety:
25. 10. 1881 se ve španělské Malaze narodil jeden z nejvýznamnějších a nejplodnějších výtvarníků v dějinách – Pablo Picasso. Spolu s Georgesem Braquem je považován za zakladatele kubismu. Mezi jeho nejznámější díla patří např. obrazy Avignonské slečny či Guernica.

před 83 lety:
14. 10. 1926 poprvé vychází jedna nejoblíbenějších dětských knížek na světě, Medvídek Pú od britského spisovatele Alana Alexandra Milnea. Podobně jako autor Alenky v říši divů, Lewis Carroll, vystudoval i Milne původně matematiku. 

před 62 lety:
4. 10. 1947 zemřel v německém Göttingenu jeden z nejvýznamnějších německých fyziků a vědců – Max Planck, který se zabýval se zejména fyzikou mikrosvěta. Za práci na záření černého tělesa byl v roce 1918 poctěn Nobelovou cenou za fyziku.

před 18 lety:
5. 10. 1991 bylo vydáno první oficiální jádro operačního systému Linux. Linuxové jádro i řada dalších aplikací jsou na rozdíl od jiných operačních systémů k dispozici zdarma, veřejně přístupný je i jeho zdrojový kód.

Malé velké informace:

Desítky kilometrů podzemních chodeb pod „věčným městem“ Římem stále ukrývají řadu tajemství. V nedávné době zde vědci odhalili nejstarší známý portrét jedné z nejvýznamnějších postav dějin křesťanství, sv. Pavla z Tarsu. Portrét, k jehož „vyloupnutí“ bylo potřeba laserového paprsku, pochází z konce 4. století n. l.

V průběhu 1. tisíciletí př. n. l. obýval oblast Toskánska, dnešní centrální Itálie, tajemný národ Etrusků. Italští vědci se nedávno pokusili zjistit, zda po nich najdou stopy v genech dnešních Toskánců. Vypadá to však, že Etruskové skutečně zmizeli beze stopy. Stopy po nich smazala nejspíše příliš častá a intenzivní migrace v centrální Itálii.

Zvyšování salinity půdy neboli zasolování je pro zemědělce po celém světě velkým problémem. Vypěstovat proto plodiny, které by byly k soli tolerantní, je proto dávným snem šlechtitelů. Australští vědci přišli nedávno na to, jak zmanipulovat geny rostlin tak, aby dokázaly se solí lépe hospodařit. Kdyby se jim podařilo provést tyto úpravy i na běžně pěstovaných plodinách, byl by to pro zemědělství velký skok kupředu.

V roce 1996 se fyzikům z německého Darmstadu podařilo syntetizovat prvek s protonovým číslem 112.  Původní a provizorní název tohoto prvku zněl ununbium. Mezinárodní svaz pro čistou a aplikovanou chemii se nedávno rozhodl existenci tohoto prvku potvrdit a přiznal mu jméno kopernicium (Cp).

Vědci dlouho věřili, že ačkoliv v šimpanzí krvi často koluje nebezpečný virus SIV, z něhož vzešel lidský virus HIV-1, dokáží lidoopi přežít jeho atak bez úhony. Opak je však pravdou! Rozsáhlá studie mezinárodního týmu vědců nedávno prokázala, že tento virus je pro šimpanze stejně smrtelný jako pro člověka.

Před příchodem člověka sice nežili na Novém Zélandu žádní savci, svůj domov zde však měli obrovští ptáci moa. Tito ptáci ovlivnili místní ekosystémy natolik, že stopy po jejich působení nacházíme i dnes. Vědci nedávno odhalili, že podivuhodné proměny, jimiž během svého růstu prochází strom zubatec proměnlivý, se vyvinuly jako obrana proti dnes již vyhynulým ptákům.

Globální oteplování nedělá starost pouze lidem, ale i nejrůznější „havěti“. Rakouský zoolog Ulrich Kutschera se pokoušel v půdě v okolí Štýrského Hradce nalézt zvláštní pijavice druhu Xerobdella lecomtei, které namísto ve vodě žijí v půdě. Přes veškeré úsilí se mu však podařilo objevit pouze jediný exemplář. Na vině je nejspíše vzrůst průměrné teploty (o 30C za posledních 50 let) a také pokles vlhkosti půdy.

Ibis běloramenný je vodní pták, kterého byste nejspíše mohli potkat ve Vietnamu či Kambodži. Dnes však těchto krásných ptáků v divoké přírodě nežije více než 400. Podle nedávno publikované studie napomáhají těmto ptákům přežít lidé – díky pěstování dobytka dochází k odlesňování pralesa a vznikají tak příhodné biotopy, v nichž ibis může přežít.

Dostatek volného času, který mají důchodci, jim často umožňuje věnovat se nejrůznějším zvláštním koníčkům. Penzionovaný britský elektrikář Malcolm Langford miluje historii a do jejích tajů se pokouší nahlédnout pomocí detektoru kovů. Nedávno se na něj usmálo štěstí a nalezl římskou minci denár, který pochází z konce 3 stol. př. n. l.. Jedná se o nejstarší římskou minci nalezenou na britském území.

Americkým geologům se nedávno podařil skutečně významný a zajímavý objev. Pomocí porovnávání obsahu různých izotopů uhlíku v kambrických a prekambrických horninách se jim podařilo ukázat, že Země se začala intenzivně zelenat již před začátkem kambria.

My, lidé, si často fandíme a považujeme se za ty nejracionálnější tvory na planetě. Nedávná studie amerických vědců však ukazuje, že v efektivitě při řešení problémů nás předčí jiné společensky žijící organismy – obyčejní mravenci. Jejich efektivita je založena především na tom, že jednotliví mravenci se nedokážou rozhodovat mezi možnostmi, a tudíž se nijak nezdržují.

Rybolov je jedním z nejtradičnějších způsobů lidské obživy. Archeologům však stále není přesně jasné, kdy a kde si lidé tuto dovednost osvojili. Chemické zkoumání ostatků kromaňonců, kteří žili nedaleko dnešního čínského Pekingu před 40 000 lety odhalilo, že pro dávné Číňany bylo rybí maso zcela běžnou součástí jídelníčku.  

Je vaše kočička levák, nebo pravák? Psycholožky z univerzity v severoirském Belfastu se snažily vyzkoumat, jak je to s preferencí pravé či levé tlapky u našich domácích mazlíčků. Vyšla jim zvláštní věc – zatímco kocouři bývají spíše „levotlapí“, kočičky jsou naopak spíše pravačkami. Vědkyně odhadují, že by za tím mohly stát pohlavní hormony.

Hormon oxytocin bývá někdy nazýván „hormonem lásky“. Vylučuje se zejména u kojících žen, které stimuluje např. při kojení. Tuto látku však začali v severoindických státech Uttarpradéš a Pandžáb zemědělci využívat k tomu, aby jim lépe rostly okurky a tykve. Místnímu ministerstvu zemědělství se to ovšem příliš nezdá. Nadužívání této látky by mohlo vést k nečekaným zdravotním rizikům.

Drobný ostrůvek Ventotene v tyrhénském moři u italské Kampánie se v poslední době stal místem, k němuž se stáčí zraky archeologů z celého světa. U jeho břehů bylo v hloubce asi 100 metrů objeveno 5 vraků římských lodí, pocházejících z doby mezi 1. stol. př. n. l. a 5. stol. n. l. Díky svému příhodnému umístění sloužil ostrov jako běžný úkryt před bouřemi.

Čím upoutáte šimpanze nejspíše? Ačkoliv by většina z nás nejspíš vsadila na nějakou tradiční pochoutku, například banán, šimpanzi jsou všímavější a inteligentnější, než bychom si mysleli. Japonští vědci nedávno přišli se zjištěním, že šimpanzi se podobně jako lidé nejvíce soustředí na tváře a jejich nejrůznější gesta.

Rubriky:  Zajímavosti
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Scink inspiruje roboty

Scink inspiruje roboty

Scinkovi obecnému (Scincus scincus) se přezdívá písečná ryba, a to proto, že...
Pod sopkou objeven obrovský rezervoár vody

Pod sopkou objeven obrovský...

Vědci z anglické Univerzity v Bristolu objevili pod vulkánem Uturuncu...
Ledovce v Antarktidě se mění

Ledovce v Antarktidě se mění

Jak se v průběhu času měnily ledovce v Larsenově ledovcovém šelfu v...
Společnost Tesla představila inovativní tašky

Společnost Tesla představila...

Šéf společnosti Tesla, Elon Musk představil nový produkt. Jsou jím solární...
V čem si odnést zmrzlinu?

V čem si odnést zmrzlinu?

První jedlé kornouty či kužely pro servírování různých potravin se objevují...
Netopýři jako vzor pro letadlo

Netopýři jako vzor pro letadlo

Netopýr je podle některých vědců doslova úžasné stvoření. „Díváte-li se na ně,...
NASA hlásí objev obrovské zásobárny vody na Marsu

NASA hlásí objev obrovské...

Američtí vědci objevili masivní ložisko vodního ledu ukryté těsně pod...
Teorie, která přežila všechny pokusy o vyvrácení

Teorie, která přežila všechny...

Před 101 lety, 25. 11. 1915, předložil Albert Einstein (1879 – 1955) konečnou verzi...
Astrofotografie měsíce září: závěrečné stádium vývoje hvězdy

Astrofotografie měsíce září:...

Zářijovým vítězem soutěže Česká astrofotografie měsíce se stal astrofotograf...
Čeští vědci zjistili, jak zvířata vnímají magnetické pole Země

Čeští vědci zjistili, jak zvířata...

Vědci z Masarykovy univerzity v Brně zjistili, že se zvířata dokáží...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Územní ztráta Habsburků: Vyměnil Ferdinand II. Lužici za 72 tun zlata?

Územní ztráta Habsburků: Vyměnil...

„Já s těmi kacíři nemohu uzavřít mír! Je mou...
3x zabijáci v lavicích: Komu se v hlavě honily zrůdné myšlenky? (2.díl)

3x zabijáci v lavicích: Komu se v...

Jsou mladí a neklidní. Hlavou se jim však mnohdy...
FOTO MĚSÍCE: Yetti má kamaráda!

FOTO MĚSÍCE: Yetti má kamaráda!

Vtipných fotografií není nikdy dost. A na webu...
Lisabon na pokraji zkázy: Zachránil ho duchapřítomný ministr!

Lisabon na pokraji zkázy: Zachránil...

Z výstavných lisabonských paláců zbyly ruiny. Co...
Nová fakta o objevení Austrálie: Přepíše dějiny malá kresba klokana?

Nová fakta o objevení Austrálie:...

Nenápadná jeptiška Caterina de Carvalho z Caldas da...
Boj o Čínu: Rozhodla o vítězství komunistů korupce?

Boj o Čínu: Rozhodla o vítězství...

„To nevypadá dobře!“ Čankajšek krátce vykoukne z okna a...
3x zabijáci v lavicích: Komu se v hlavě honily zrůdné myšlenky?

3x zabijáci v lavicích: Komu se v...

Jsou mladí a neklidní. Hlavou se jim však mnohdy...
Ötzi: „Kosí“ vědce kletba pravěkého šamana?

Ötzi: „Kosí“ vědce kletba...

V horském sedle ötztalských Alp, ve výšce 3210 metrů,...
Anders Breivik: Falešný policista střílel do dětí!

Anders Breivik: Falešný policista...

Vládní čtvrť Regjeringskvartalet v norském Oslu tepe...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.