21. století: Kam kráčíte města?

Na první pohled se loňský rok ničím příliš významným do historie nezapsal. A přece jen…. Poprvé v dějinách převýšil počet městského obyvatelstva počet lidí, žijících na venkově. Na první pohled se loňský rok ničím příliš významným do historie nezapsal. A přece jen…. Poprvé v dějinách převýšil počet městského obyvatelstva počet lidí, žijících na venkově.

V současnosti žije ve městech podle odhadů OSN 3,3 miliardy lidí a za dvacet let bude ve městech přebývat již pět miliard lidí s celkových osmi. Politici, ekonomové i urbanisté mají o čem přemýšlet.

Expanze měst: kde se zastaví?

Urbanizace světa dosahuje v současnosti hodnot, které vy dějinách nemají obdoby. Tento trend je zvlášť patrný v rozvojových státech. V letech 2000 až 2030 se počet městského obyvatelstva Asie zvýší z 1,36 miliardy na 2,64 miliardy, v Africe z 294 milionů na 742 milionů, a v Latinské Americe a v Karibiku z 394 milionů na 609 milionů.
Životní podmínky většiny lidí ve městech zmíněných regionů však nejsou nikterak záviděníhodné. Slumy, plné narychlo stlučených dřevěných chatrčí, chudoba a s tím související sociálně-patologické jevy, jakými jsou zločinnost, nárůst drogově závislých či prostituce mladistvých. Tak se může jevit jedna z vizí měst 21.století.

Luxusní centra obklopená slumy

Rok 2030. Celá čtvrtina veškeré populace žije v naprosto nevyhovujících předměstích megalopolí, jejichž centra se blyštivě třpytí skleněnými mrakodrapy, ve kterých sídlí banky, marketingové společnosti, hotely a bůhvíco ještě. O pár kilometrů dál však vládne nouze, kde lidé nemají přístup ani k pitné vodě.
Fikce? Nikoliv. Americký teoretik urbanismu Mike Davis jednoznačně říká: „Takový stav už nyní postihl například osmdesát procent městského obyvatelstva v africké Nigérii.“ Tedy jen v Nigérii takto živoří 42 milionu lidí. Podobná čísla by se dala najít v Indii i v dalších regionech.

Pro Středoevropana je téměř nepřípustné, aby přemýšlel o tom, zda se zdi jeho domu nezhroutí. V jiných částech světa je tomu jinak. Pět základních faktorů ovlivňuje to, zda je dané obydlí považováno za vyhovující: trvanlivé zdi, bezpečný pronájem či vlastnictví, adekvátní životní prostor, přístup k pitné vodě a k sociálnímu zařízení. Až pětině chudých domácností na celém světě scházejí alespoň tři ze zmíněných faktorů.

Přežívá jen nejsilnější

Do měst dnes proudí většina výhod globalizace. Přetrvává ale nedostatek pracovních příležitostí pro ty, kteří jsou těmito výhodami přitahováni. Situace žen, menšin a chudých lidí se dále zhoršuje. Ovšem, to se netýká pouze megalopolí. Více než polovina městské populace žije ve městech do půl milionu obyvatel. Mnozí obyvatelé na tom nejsou lépe než chudí na venkově. „Tyto oblasti jsou nyní přesycené darwinovskou konkurencí,“ podotýká Mike Davis. Jinými slovy, zde přežívají jen ti nejsilnější, kteří mají pořádně ostré lokty. Že by předobraz naší současné společnosti? 
Možnosti bydlení pro venkovany, kteří do měst přicházejí, jsou omezené a tak dochází k růstu chudinských slumů. Slum je ve své podstatě město ve městě, kde panují zvláštní zákony, častokrát odlišné od těch oficiálních. Mnohem víc než kriminalitou jsou však obyvatelé slumů ohrožováni zdravotními riziky, ať to jsou nemoci, které vyvolává kontaminovaná voda nebo třeba nemoc AIDS.

Slumy si žijí vlastním životem. Ne každý obyvatel těchto nešťastných lokalit musí být a priori zločinec. Ač negramotnost zde dosahuje 99% řada lidí se zde živí jako „podnikatelé“. Pěstují zeleninu, sbírají staré železo, někteří mají pro své sousedy prádelnu nebo třeba bar. Místní obyvatelé se zde už naučili žít a řada z nich se těžko adaptuje na život v „normálním“ světě.

Města drtí krajinu

Podle odhadů OSN se do roku 2030 rozloha měst v rozvojových zemích ztrojnásobí, ve vyspělých zemích naroste dva a půlkrát. Města se rozrůstají zejména proto, že hodně lidí se stěhuje na městská předměstí.
Suburbanizace nebo-li expanze měst (pro nekontrolovatelnou verzi tohoto jevu se vžil anglický termín urban sprawl), se nevyhýbá žádnému důležitějšímu městu. I v našich krajích můžeme sledovat rozrůstání měst do obytných, průmyslových nebo komerčních zón. V drtivé většině případů se tak děje živelně, bez respektu k okolní krajině. Význam městských center pro normální život se pak snižuje, rostou dopravní nároky, kvalita života klesá a společnost se více sociálně polarizuje.

Růst měst lze regulovat

“Urban sprawl” je charakteristický především pro metropolitní oblasti ve Spojených státech, kde se rozvíjel zejména po 2. světové válce. Od šedesátých let však narůstala kritika procesu a poznání, že neviditelná ruka trhu skutečně nevyřeší vše. Výzkum ekonomických, sociálních a environmentálních dopadů vedl k vytváření nástrojů regulujících prostorové rozpínání městských aglomerací.
V posledním desetiletí dochází i v České republice k významným změnám v uspořádání měst, včetně jejich prostorového rozšiřování. V okolí měst vznikají nové obytné okrsky a komerční či skladovací zóny. Suburbanizaci by nedokázal v současnosti zastavit ani Superman, lze ji však po vzoru západních zemí alespoň regulovat.

Češi mají co dohánět

V roce 1900 byl největším městem světa Londýn. Žilo v něm 6 milionů obyvatel. Dnes je to Tokio s 35 miliony obyvatel. Počet obyvatel japonské metropole by však podle odhadů OSN už neměl narůstat. Demografická budoucnost patří městům jako Bombaj, Šanghaj nebo Dháka. I ve chvíli, až se ustálí počet obyvatel planety na nějakých deseti miliardách, města budou bobtnat i nadále. Pro chudé venkovské obyvatelstvo ve třetím světě bude život v nich stále lákavou představou.
Vývoj ve městech má své sociální a kulturní důsledky. „Je obtížné odhadnout, jak se vývoj měst bude v budoucnosti vyvíjet,“ řekl 21.STOLETÍ historik a teoretik architektury Vladimír Czumalo z Filosofické fakulty Univerzity Karlovy. „Něco se ovšem vypozorovat dá, například rozdíl mezi českými městy a městy na západ od našich hranic. Zatímco u nás se centra vylidňují a komercionalizují se, na západě je patrný opačný proces, protože fází opouštění jader měst si už tamější společnost prošla. U nás vznikají satelitní městečka, kam se stěhuje především určitá sociální skupina. V důsledku toho mizí kulturní diverzita. Ovšem, dá se předpokládat, že generace dětí, která vyrůstala v satelitech, se bude opět chtít vrátit zpět do centra. Západoevropané si touto etapou vývoje již prošli. K tomu, aby se tak stalo i u nás, je však nutná normální společnost. Ta zde však ještě schází,“ ne zcela vesele uzavírá doktor Czumalo.

20 největších světových měst

1. Tokio, Japonsko     35 197 000

2. Mexico City, Mexiko    19 411 000
3. New York City, USA   18 718 000

4. Sao Paulo, Brazílie    18 333 000
5. Bombaj, Indie    18 196 000

6. Dillí, Indie     15 048 000
7. Šanghaj, Čína    14 503 000

8. Kalkata, Indie    14 277 000
9. Jakarta, Indonésie    13 215 000

10.Buenos Aires, Argentina   12 550 000
11.Dháka, Bangladéš    12 430 000

12.Los Angeles, USA    12 298 000
13.Karáčí, Pákistán    11 608 000

14.Rio de Janeiro, Brazílie   11 469 000
15.Ósaka, Japonsko    11 268 000

16.Káhira, Egypt    11 128 000
17.Lagos, Nigérie    10 886 000

18.Peking, Čína    10 717 000
19.Manila, Filipíny    10 686 000

20.Moskva, Ruská federace   10 654 000

20 největších českých měst podle Českého statistického úřadu

1. Praha      1 170 571

2. Brno      367 729
3. Ostrava      311 402

4. Plzeň      162 627
5. Olomouc      100 752

6. Liberec      97 400
7. Hradec Králové     94 694

8. České Budějovice     94 622
9. Ústí nad Labem     93 859

10.Pardubice      88 181
11.Havířov      84 784

12.Zlín      78 599
13.Kladno      69 355

14.Most      67 815
15.Karviná      63 467

16.Frýdek-Místek     59 897
17.Opava      59 843

18.Děčín      51 820
19.Karlovy Vary     51 537

20.Teplice      51 193

20 měst s nejvyššími životními náklady

1.  Moskva, Rusko 

2.  Londýn, Británie
3.  Soul, Jížní Korea

4.  Tokio, Japonsko
5.  Hong Kong, Čína

6.  Kodaň, Dánsko
7.  Ženeva, Švýcarsko

8.  Ósaka, Japonsko
9.  Curych, Švýcarsko

10. Oslo, Norsko
11. Milán, Itálie

12. Petrohrad, Rusko
13. Paříž, Franice

14. Singapur, Singapur
15. New York, USA

16. Dublin, Irsko
17. Tel Aviv, Izrael

18. Řím, Itálie
19. Vídeň, Rakousko

20. Peking, Čína

49. Praha, Česká republika

20 měst s nejvyšší kvalitou života podle Mercer Human Resource Consulting*

1. Curych, Švýcarsko

2. Ženeva, Švýcarsko
3. Vancouver, Kanada

4. Vídeň, Rakousko
5. Auckland, Nový Zéland

6. Düsseldorf. Německo
7.  Frankfurt, Německo

8.  Mnichov, Německo
9.  Bern, Švýcarsko

10. Sydney, Austrálie
11. Kodaň, Dánsko

12. Wellington, Nový Zéland
13. Amsterdam, Nizozemsko

14. Brusel, Belgie
15. Toronto, Kanada

16. Berlín, Německo
17. Melbourne, Austrálie

18. Luxembourg, Lucembursko
19. Ottawa, Kanada

20. Stockholm, Švédsko

72. Praha, Česká republika

* Podobné soutěže vyhlašuje celá řada světových organizací. Jedna z nich nesoucí název LivCom vyhlašuje každoročně ceny hodnotící kvalitu života a přístup k životnímu prostředí v různých světových městech. V loňském roce zaznamenala Česká republika nebývalý triumf v kategorii měst do 75 000 obyvatel. Pomyslný bronz si odnesla východočeská Chrudim a na příčku nejvyšší vystoupalo kdysi černé Kladno.

Největší slum na světě

Když se spojí jedenáct tisíc malých slumů, vznikne slumová megalopole. Přesně tento proces proběhl v keňském Nairobi. Obrovský slum nese název Kiberu a stává se i turistickou atrakcí. Obydlí jsou zde vystaveny ze šrotu, hnijícího dřeva i třeba jen z bahna. Celkem zde živoří na 600 000 lidí a nemalá část z nich trpí virem HIV. Další obrovské slumy lze nalézt v Riu de Janeiru (v latinskoamerickém světě se jim říká favely), v Káhiře, nebo na předměstích indických měst Bombaje a Kalkaty.

Jak snadno zmizí město?

Historie zná spoustu příkladů, kdy vzkvétající město zmizelo. Mohlo to být dáno nějakou přírodní katastrofou nebo třeba tím, že dané sídlo postupně ztrácelo na významu a jeho obyvatelé jej opustili. Nálezy ze Středního východu, Mexika nebo z Kambodže to jen potvrzují. Zde všude existovala rozvinutá města, leč osud jim nedopřál dožít se dnešních dnů.
Celých 900 let trvala existence města Mohendžodaro, které leželo na území dnešního Pákistánu. Po celou tu dobu se úspěšně rozvíjelo, žily v něm tisíce obyvatel. Okolo roku 1700 před naším letopočtem však přišel zlom. Lidé toto město opustili a to upadlo v zapomnění. Až v roce 1920 zapomenuté sídlo objevili britští archeologové. V současnosti mohou návštěvníci města duchů procházet jeho ulicemi a představovat si, jakým způsobem v dobách své největší slávy žilo. Jak k tomu mohlo dojít? Předpokládá se, že město postihla ekonomická krize a poté se nebylo schopno bránit nájezdům kočovných kmenů.

Změny klimatu – hrobaři měst?

Může se něco takového přihodit i v 21.století? Může se milionové město během několika let změnit v ruiny plné duchů? V současnosti se něco takového zdá nepravděpodobné. Ale urbanisté i sociologové vědí, že takový jev se zdaleka nedá vyloučit.
Dnešní města se zdají být silná. Ale existují faktory, se kterými je nutné počítat, ať je to třeba stárnoucí městská populace nebo globální klimatické změny. Asi málokdo by chtěl žít v sídle, které je zatopené mořem. Tímto způsobem jsou ohroženy italské Benátky, egyptská Alexandrie, indonéská Jakarta nebo thajský Bangkok. Města se tedy nemusejí jen rozrůstat, ale naopak se mohou vlivem souhry různých událostí i zmenšovat.

Některá města v amerických státech Kansas, Severní Dakota a Jižní Dakota bojují s tím, že z nich odchází mladá generace. To neznamená jen vyšší průměrný věk jejich obyvatel, ale i ztrátu významné pracovní síly. Městům tak hrozí značné ekonomické problémy. Ale i větším městům může hrozit kolaps. Pád berlínské zdi v listopadu 1989 přivítal asi každý soudný člověk. Ve svých důsledcích však přinesl i nečekané problémy. Tisíce lidí z východního Berlína se rozhodlo, že si svůj nový domov najde v západní části města. Díky tomu se některé části na východě zcela vylidnily. Berlínská radnice pak s největším úsilím bojovala o to, aby se do nich opět vrátil život.

Damoklův meč nad Detroitem a San Fransiscem

Doslova demografické pohromě čelí americký Detroit. Toto centrum automobilového průmyslu ztratilo od roku 1950 třetinu svých obyvatel a jeho celková populace nyní činí asi 950 000 lidí. Pokud tento trend vydrží, bude Detroit kolem roku změněn k nepoznání: maličké centrum a kolem něj jen řada satelitních městeček.
Jiné riziko se vznáší nad dalším americkým městem San Fransiscem. Badatelé z Kalifornské univerzity předpověděli, že populární Frisco zasáhne do roku 2086 s pětasedmdesátiprocentní pravděpodobností zemětřesení o síle sedmi stupňů Richterovy stupnice. Takové zemětřesení by dokázalo město srovnat se zemí. Leckdo namítne, že New Orleans se také pomalu vzpamatoval s řádění hurikánu Katrina před třemi lety. Jenže i San Francisco se potýká s demografickou krizí a přírodní katastrofa by takový vývoj jen urychlila.

Mizející čtvrti v Čechách i na Moravě

Může se nějaké město vytratit i z mapy České republiky? „V současnosti už město jako takové už asi těžko zmizí,“ říká historik architektury Vladimír Czumalo. „Problém mohou mít snad jen některé čtvrti, například ty, které bývaly dříve průmyslové. Určité trable mají i monofunkční města, v našich končinách může za příklad sloužit Terezín. To bývalo vojenské město a od té doby, co jej armáda opustila se dá říci, že Terezín živoří.“
Jeho slova potvrzují mnohé části měst. Pražský Smíchov sice úředně nezmizel, ale jeho poetika ano. Supermoderní budovy, které často do daného prostředí nezapadají, jsou však problémem řady tuzemských sídel. Každopádně, pokud nedojde k nějaké neočekávané katastrofě, mapa České republiky v roce 2100 by se neměla nijak zvlášť lišit od té dnešní.

Dvě nejslavnější zaniklá města v historii

Babylon

V roce 626 př. n. l. s je založena Novobabylónská říše s centrem právě v Babylónu. Nacházel se zde i jeden ze 7 divů světa: visuté zahrady Semiramidiny. V roce 539 př. n. l. město dobyl Peršan Kýros II. Veliký (Kuruš, 559 – 530), čímž vyvrátil novobabylónskou říši. Babylón se stal hlavním městem nejbohatší provincie perské říše. V roce 331 př. n. l. Babylón dobyl Alexandr Veliký. Ten, vědom si jeho významu a polohy v rámci nově vznikající říše, z něj učinil své budoucí sídlo. V roce 323 př. n. l. zde po návratu z tažení na východ zemřel. Babylon už poté nikdy nedosáhl své původní slávy. V roce 130 př. n. l. byl Babylón médskou armádou vypálen a obyvatelstvo odvlečeno.

Pompeje

Město dlouhá léta žilo pod sopkou, aniž by mu to nějak vadilo. Místní obyvatelé si byli jisti, že Vesuv je vyhaslý. Když se objevily varovné signály, málokdo si jich všiml. Ostatně, obyvatelé Pompejí byli zvyklí na drobné otřesy země a na to, že Vesuv občas vypustí nějaký ten obláček plynu. Až v roce 62 byly otřesy natolik silné, aby způsobily poškození budov. Na začátku srpna roku 79 vyschly všechny studny ve městě, ale varování stále nebylo dostatečně silné a celý starověký Řím strnul hrůzou, když 24. srpna došlo ke katastrofální vulkanické erupci, která pohřbila město a zaclonila slunce v pravé poledne. Shodou okolností to bylo datum Vulkanálie, svátku římského boha ohně Vulkána.
Nejdříve z Vesuvu vyšlehly vysoké plameny a později velký černý mrak tvaru borovice. Na Pompeje dopadaly rozžhavené kameny, které s žádnou budovou neměly slitování. Obyvatele města usmrtily hlavně jedovaté plyny uvolněné při erupci (podle současných výzkumů se jednalo asi o 10 000 osob). Erupce trvala nepřetržitě tři dny, v důsledku čehož bylo město pokryto vrstvou popela o výšce asi šest metrů.

Města pod dohledem

Jak bude vypadat město roku 2100? Bude plné skleněných mrakodrapů a mimoúrovňových dálnic? Možná, alespoň tak si to představují autoři sci-fi románů. Jedna věc se zdá však mnohem pravděpodobnější, na každém rohu bude umístěna zvědavá kamera.
Kamerové systémy jsou dnes běžnou součástí měst. Snímají obchody, banky i běžný provoz na ulici. V Londýně bylo napočítáno více než půl milionu takových kamer. Průměrný Londýňan se za jediný den dostane do zorného úhlu tří set kamer. Londýnská radnice má pro rozmístění tohoto počtu kamer své důvody, hrozba útoků ze strany teroristů se již naplnila. Pravdou však je, že ani oněch 500 000 kamer teroristům v uskutečnění jejich záměru nezabránilo. Mimochodem, Velká Británie se svými 4,2 miliony kamer drží světový primát v počtu kamer na obyvatele.

Orwellova vize

 „Obrazovka současně přijímala a vysílala. Každý zvuk, který Winston vydal a jenž byl hlasitější než velmi tiché šeptání, obrazovka zachycovala; a co víc, pokud zůstával v zorném poli kovové desky, bylo ho vidět a slyšet. Samozřejmě, člověk si nikdy nebyl jist, zda ho v daném okamžiku sledují. Jak často a podle jakého systému Ideopolicie zapínala jednotlivá zařízení, bylo hádankou. Předpokládalo se, že sledují každého neustále. A rozhodně mohli zapnout vaše zařízení, kdy se jim chtělo. Člověk musel žít – a žil, ve zvyku, který se stal pudovým, – v předpokladu, že každý zvuk, který vydá, je zaslechnut, a každý pohyb, pokud není tma, zaznamenán.“  Tak popsal svou hrůznou vizi budoucnosti britský spisovatel George Orwell ve své vynikající knize 1984. Čeká naše potomky v následujících desetiletích skutečně něco takového?

Japonský zvyk vs. kamery

V Japonsku existuje jeden zvyk. Lidé nastupují do souprav podzemní dráhy s rouškou na obličeji. Druhotným důvodem je obava z nákazy kapénkovou infekcí. Ale důvod primární má své kořeny v japonské kultuře. Japonci jsou k sobě natolik slušní, že nechtějí své krajany obtěžovat třeba svým nepříjemným výrazem v obličeji. Zkrátka, respektují cizí soukromí.
Existuje obyvatel japonských měst, který si z nějakého soukromí pranic nedělá. Je jím televizní kamera v uzavřeném obvodu. Naopak, jakoby výsměšně se v některých místech ozve z amplionu: „Právě jste byli natočeni průmyslovou kamerou.“  Přitom je sociologickými průzkumy dokázáno, že přítomnost kamer žádného zločince neodradí od jeho nekalých záměrů.

Seberte své smetí

Jak je na tom v současnosti Česká republika? V Praze se nachází téměř 400 kamer. V Ústí nad Labem jich už je k padesátce, v České Lípě jich mají 16, v Liberci 19 a v Českých Budějovicích 22. Tyto počty rozhodně nejsou do budoucna konečné.
Orwellova vize byla dost chmurná. Zkusme se na tento problém podívat ani ne tak z veselejší, jako spíše z absurdnější stránky. Až bude v roce 2050 kamera skutečně na každém rohu, tak nudící se policista, který sedí někde v řídícím centru, občany pěkně kibicovat. Z amplionu se mohou ozývat věty: „Seberte to své smetí!“, „Nekoukejte té ženě na nohy!“ popřípadě „Nekousejte si nehty!“ Je jen otázkou, zda je tato představa více humorná nebo mrazivá.

Kontrola na každém kroku

Boj proti terorismu nás skutečně může zavést do onoho orwellovského čtyřiaosmdesátého roku. Bude se k tomu zřejmě používat především analýza vzorků DNA, protože ta je u každého člověka jiná. Další možností je čipování lidí v takové podobě, jaké se již dnes běžně používá u psů. V USA už proběhl pokus, kdy padesáti vybraným osobám bylo takové čtecí zařízení implantováno. Čipy vysílají informace, z nichž v lze odečíst identifikační a zdravotnické údaje sledovaných osob.
Ovšem takové zařízení je i lehce zneužitelné. Představa, že by se v zemi, kde by byl tento princip využíván, dostal k vládě nějaký šílený tyran typu Hitlera nebo Stalina není příliš příjemná. Koneckonců, už takhle si tajné služby mohou přijít na své, protože mnohá taková zařízení jsou k dispozici již v současnosti. 

Praha roku 2100

Jakým směrem se může ubírat vývoj měst v následujících desetiletích, si můžeme dokumentovat na příkladu metropole České republiky. Vycházejme z předpokladu, že svět ani samotné město nepostihne žádná katastrofa a Praha se bude moci nerušeně rozvíjet. Bude jí stále čekat sláva, jež se nebes dotýká? Nebo naopak úpadek a krach?

2020

Populace

Centrum města už žádné své obyvatele nemá. Přes den jej ovládají zaměstnanci nejrůznějších společností, k večeru je střídají turisté. Jádro města se stává pouze turistickým skanzenem, plným hotelů, drahých restaurací a obchodů se suvenýry. Rodilý Pražan v centru je stejná vzácnost jako lední medvěd v tropech.

Výstavba

Probíhá asanace starších nevyhovujících čtvrtí. „Staré musí ustoupit novému“ zní heslo magistrátu. Rozloha komerčních a administrativních ploch se každým rokem zvětšuje desetinásobně. Na pankrácké pláni a poblíž holešovického přístavu rostou čtvrti mrakodrapů, následně je Praha vyškrtnuta ze seznamu kulturních památek UNESCO.

Infrastruktura

Přes všechny sliby, výstavba pražského okruhu stále hotová není. Vzhledem k tomu neustal ani provoz na magistrále, která v 70.letech rozťala město jak sekyra. Naopak, úřední místa uvažují o jejím rozšíření, protože dopravní situace v Praze je naprosto neúnosná. Velké společnosti sídlící v centru Prahy tlačí na to, aby byla zrušena i pěší zóna.

Metro

Pražské metro má už čtyři trasy oproti současným třem. Nové déčko vede až do Písnice. Oproti dnešním trasám se jedná o tzv. lehké metro, není vedeno v takové hloubce a je plně automatizováno. Ani řidič soupravy už zde není potřeba. Podobně už fungují některé úseky podzemní dráhy třeba v Londýně. Kolem roku 2025 se své stanice konečně dočká i pražské ruzyňské letiště.

2050

Populace

Počet obyvatel Prahy klesl pod tři čtvrtě milionu. Naopak vzrůstá počet lidí, kteří žijí v příměstských oblastech. Ty už nevypadají jako dnešní bezduchá satelitní „městečka“, ale architekti se těmto oblastem snaží dodat vlastní ráz. Řada lidí však v průzkumech veřejného mínění tvrdí, že by se jednou do Prahy ráda vrátila.

Výstavba

Čtvrti jako Holešovice, Žižkov nebo Vršovice jsou plné vysokých domů ze skla a železobetonu. Nejsou to sice úplné mrakodrapy, každopádně výhled z terasy pražského hradu směrem do města vypadá spíše jako pohled na panely solární elektrárny. Magistrát si pochvaluje, jak se podařilo skloubit historii s moderní současností.

Infrastruktura

Pražský okruh je konečně hotov a z magistrály se tak může stát prostorný bulvár. Na Václavské náměstí se vrací tramvaje, které jsou stále populárnější a pomalu vytlačují i autobusy. Staví se nové mnohaproudové silnice, které spojují satelitní města s centrem.

Metro

Ač v současnosti ještě není zanesená v územním plánu, již nyní projektanti počítají s výstavbou okružní trasy E. Ta je nutností, zvláště z toho důvodu, aby lidé kvůli přestupu z jedné trasy na druhou nemuseli cestovat až do centra. V některých úsecích se metro i větví, například ze Skalky je vedena odbočka do Dolních Měcholup.

2075

Populace

Pokles počtu obyvatel Prahy se zastavil na půl milionu. Z Ostravy se ozývají hlasy, že právě ona by se měla stát hlavním městem, protože je v současnosti největším sídlem v republice. Velké koncerny opouštějí město a z jádra Prahy se stává město duchů. To vítají kriminální živly a Staré Město se stává synonymem pro Chicago 20. let 20. století.

Výstavba

Letenská pláň, podobně jako Petřínské sady jsou zastavěny mrakodrapy. Pražané se proti neřízené výstavbě začínají bouřit. Protesty mají aspoň částečný úspěch a je schváleno, že Pražský Hrad se bourat nebude.

Infrastruktura

Na patnáctý pokus se v roce 2072 Praha konečně dočká pořádání olympijských her. Jejich konání předcházel stavební boom, vyrostly nové hotely, nové silnice, důraz byl kladen na příměstskou železnici. Po skončení olympiády však Praha řeší, co s osiřelými sportovišti, například se stadionem pro sto tisíc diváků. Nakonec je pronajat Spartě a Slavii, pražští Bohemians už dlouhou dobu hrají svá utkání na moderním, leč útulném stadionu ve Vršovicích.

Metro

Metro má již šest tras a staví se sedmá, která spojí Řepy s Motolem cestou přes Smíchov a Vinohrady. Zároveň se prodlužuje trasa F vedoucí ze Zbraslavi směrem na sever. Obyvatelé Bohnic se tak konečně dočkají své stanice, která podle některých plánů zde měla stát již v roce 1988.

2100

Populace

Do centra města se znovu vrací lidé, kteří tu nacházejí své bydlení. Z Prahy se opět stává město vhodné k životu. Počet obyvatel se přehoupl přes milion a neustále roste. Objevuje se však nový problém, co s vylidněnými příměstskými oblasti. Nakonec se z nich stávají rekreační centra.

Výstavba

Výstavba skleněných budov během celého století je odsouzena jako omyl. Na Žižkově nebo na Smíchově dochází k asanacím, které těmto čtvrtím mají vrátit jejich původní ráz. Dochází i k bourání na Letenské pláni, ze které podle plánů má opět stát park. Pražský Hrad se tak znovu stává dominantou města, do kterého se pomalu vrací i turisté.

Infrastruktura

Praha se stává městem zdravého životního stylu. Řada obyvatel jezdí na kole, další používají dobře fungující levnou hromadnou dopravu. Ač v roce 2100 už automobily nevypouštějí emise (naftový a benzinový pohon jsou dávnou minulostí), málokdy se s nimi Pražan ve městě potká. V té době je dostaveno supermoderní letiště v Ruzyni, které je schopné odbavit 50 milionů cestujících ročně (v současnosti je to 11 milionů).

Metro

Jedna z vizí předpokládá, že v roce 2100 bude mít pražské metro 156 stanic oproti dnešním čtyřiapadesáti. Nové stanice metra by se mohly objevit třeba na Újezdě nebo u stadionu Bohemians ve Vršovicích. Jiní dopravní inženýři spíše počítají s tím, že větší důraz bude kladen na rozvoj tramvajových tratí a jejich napojení na příměstskou železnici. Každopádně, pražské metro bude za 100 let podstatně rozvětvenější.

Rubriky:  Zajímavosti
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Telefonní záznamy o nás prozradí téměř vše

Telefonní záznamy o nás prozradí...

Obsah rozhovorů je možné sledovat pouze se souhlasem soudu. Podobně přísná...
Výzkum ukázal: Mladým lidem ztěžuje rozhodování výběr z mnoha možností

Výzkum ukázal: Mladým lidem ztěžuje...

Psychologové Masarykovy univerzity studovali po dobu pěti let generaci mladých...
Mapování ptáků pokračuje. Sovy rozšířily areál svého výskytu

Mapování ptáků pokračuje. Sovy...

Průběžné výsledky mapování hnízdního rozšíření ptáků dávají vědět, že kulíšek...
Kalifornie podpoří rozvoj aut na vodík

Kalifornie podpoří rozvoj aut na...

Americká Kalifornie se chystá podpořit výstavbu vodíkových čerpacích stanic, čímž chce...
Co budou jíst dobyvatelé Marsu?

Co budou jíst dobyvatelé Marsu?

O pilotovaném letu k Marsu se v odborných i laických kruzích hovoří...
Britským vědcům se dostala do rukou obří žížala

Britským vědcům se dostala do rukou...

Obří žížala obecná (Lumbricus terrestris) byla nalezena na zahrádce nedaleko...
Program Týdne mozku zveřejněn! Na koho se můžeme letos těšit?

Program Týdne mozku zveřejněn! Na...

Třetí březnový týden bude v prostorách Akademie věd již tradičně nabitý akcemi...
Nové metody šlechtění. Výzkum DNA urychluje šlechtění zemědělských plodin

Nové metody šlechtění. Výzkum DNA...

Olomoučtí vědci chtějí šlechtitelům pomoci s nesnadným úkolem – získávat nové odrůdy...
Rostliny z oblasti věčného chladu

Rostliny z oblasti věčného chladu

Rostliny se dokázaly adaptovat na drsné podmínky polárních oblastí. Kromě...
V milovické rezervaci bylo pokřtěno první zubří mládě

V milovické rezervaci bylo pokřtěno...

V rezervaci nacházející se v prostorách bývalého vojenského prostoru...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Muzeum Madame Tussauds: Z vosku zrozená pýcha Anglie

Muzeum Madame Tussauds: Z vosku...

Krajinu za oknem už dávno pohltila tma, mladá...
Lezou bez jištění: Vzdor proti gravitaci a smrti!

Lezou bez jištění: Vzdor proti...

Před sebou svislá masa skalní stěny, pod sebou...
Kuriózní původ svatebních zvyků: Loučení se svobodou a líbánky

Kuriózní původ svatebních zvyků:...

Ve starém Řecku asi 300 let př. n. l. míří bohatá...
Hambáč na hanbu? Humburger má dlouhou historii

Hambáč na hanbu? Humburger má...

Houska měkká jako poduška, do křupava opečené mleté...
Šipka pro pány, křížek pro dámy: Kde se vzaly symboly pohlaví?

Šipka pro pány, křížek pro dámy:...

Taky jste se nad nimi někdy pozastavili? Kruh, šipka a...
3 x krkavčí matky: Kriminální případy, které šokovaly svět

3 x krkavčí matky: Kriminální...

Pojem krkavčí matka dostává hrůzné obrysy při pohledu...
Z dějin techniky: Jak funguje vysavač

Z dějin techniky: Jak funguje...

Při popíjení limonády brčkem používáte nejjednodušší...
Květnové povstání: Němce zastaví hromady sutin a nábytku!

Květnové povstání: Němce zastaví...

„Německý četař dal nastoupit německou posádku...
Jak si ulevit od bolestí kloubů

Jak si ulevit od bolestí kloubů

Bolesti kloubů si většinou spojujeme se stářím a...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.