21. století: Kam kráčíte města?

Na první pohled se loňský rok ničím příliš významným do historie nezapsal. A přece jen…. Poprvé v dějinách převýšil počet městského obyvatelstva počet lidí, žijících na venkově. Na první pohled se loňský rok ničím příliš významným do historie nezapsal. A přece jen…. Poprvé v dějinách převýšil počet městského obyvatelstva počet lidí, žijících na venkově.

V současnosti žije ve městech podle odhadů OSN 3,3 miliardy lidí a za dvacet let bude ve městech přebývat již pět miliard lidí s celkových osmi. Politici, ekonomové i urbanisté mají o čem přemýšlet.

Expanze měst: kde se zastaví?
Urbanizace světa dosahuje v současnosti hodnot, které vy dějinách nemají obdoby. Tento trend je zvlášť patrný v rozvojových státech. V letech 2000 až 2030 se počet městského obyvatelstva Asie zvýší z 1,36 miliardy na 2,64 miliardy, v Africe z 294 milionů na 742 milionů, a v Latinské Americe a v Karibiku z 394 milionů na 609 milionů.
Životní podmínky většiny lidí ve městech zmíněných regionů však nejsou nikterak záviděníhodné. Slumy, plné narychlo stlučených dřevěných chatrčí, chudoba a s tím související sociálně-patologické jevy, jakými jsou zločinnost, nárůst drogově závislých či prostituce mladistvých. Tak se může jevit jedna z vizí měst 21.století.

Luxusní centra obklopená slumy
Rok 2030. Celá čtvrtina veškeré populace žije v naprosto nevyhovujících předměstích megalopolí, jejichž centra se blyštivě třpytí skleněnými mrakodrapy, ve kterých sídlí banky, marketingové společnosti, hotely a bůhvíco ještě. O pár kilometrů dál však vládne nouze, kde lidé nemají přístup ani k pitné vodě.
Fikce? Nikoliv. Americký teoretik urbanismu Mike Davis jednoznačně říká: „Takový stav už nyní postihl například osmdesát procent městského obyvatelstva v africké Nigérii.“ Tedy jen v Nigérii takto živoří 42 milionu lidí. Podobná čísla by se dala najít v Indii i v dalších regionech.
Pro Středoevropana je téměř nepřípustné, aby přemýšlel o tom, zda se zdi jeho domu nezhroutí. V jiných částech světa je tomu jinak. Pět základních faktorů ovlivňuje to, zda je dané obydlí považováno za vyhovující: trvanlivé zdi, bezpečný pronájem či vlastnictví, adekvátní životní prostor, přístup k pitné vodě a k sociálnímu zařízení. Až pětině chudých domácností na celém světě scházejí alespoň tři ze zmíněných faktorů.

Přežívá jen nejsilnější
Do měst dnes proudí většina výhod globalizace. Přetrvává ale nedostatek pracovních příležitostí pro ty, kteří jsou těmito výhodami přitahováni. Situace žen, menšin a chudých lidí se dále zhoršuje. Ovšem, to se netýká pouze megalopolí. Více než polovina městské populace žije ve městech do půl milionu obyvatel. Mnozí obyvatelé na tom nejsou lépe než chudí na venkově. „Tyto oblasti jsou nyní přesycené darwinovskou konkurencí,“ podotýká Mike Davis. Jinými slovy, zde přežívají jen ti nejsilnější, kteří mají pořádně ostré lokty. Že by předobraz naší současné společnosti? 
Možnosti bydlení pro venkovany, kteří do měst přicházejí, jsou omezené a tak dochází k růstu chudinských slumů. Slum je ve své podstatě město ve městě, kde panují zvláštní zákony, častokrát odlišné od těch oficiálních. Mnohem víc než kriminalitou jsou však obyvatelé slumů ohrožováni zdravotními riziky, ať to jsou nemoci, které vyvolává kontaminovaná voda nebo třeba nemoc AIDS.
Slumy si žijí vlastním životem. Ne každý obyvatel těchto nešťastných lokalit musí být a priori zločinec. Ač negramotnost zde dosahuje 99% řada lidí se zde živí jako „podnikatelé“. Pěstují zeleninu, sbírají staré železo, někteří mají pro své sousedy prádelnu nebo třeba bar. Místní obyvatelé se zde už naučili žít a řada z nich se těžko adaptuje na život v „normálním“ světě.

Města drtí krajinu
Podle odhadů OSN se do roku 2030 rozloha měst v rozvojových zemích ztrojnásobí, ve vyspělých zemích naroste dva a půlkrát. Města se rozrůstají zejména proto, že hodně lidí se stěhuje na městská předměstí.
Suburbanizace nebo-li expanze měst (pro nekontrolovatelnou verzi tohoto jevu se vžil anglický termín urban sprawl), se nevyhýbá žádnému důležitějšímu městu. I v našich krajích můžeme sledovat rozrůstání měst do obytných, průmyslových nebo komerčních zón. V drtivé většině případů se tak děje živelně, bez respektu k okolní krajině. Význam městských center pro normální život se pak snižuje, rostou dopravní nároky, kvalita života klesá a společnost se více sociálně polarizuje.

Růst měst lze regulovat
“Urban sprawl” je charakteristický především pro metropolitní oblasti ve Spojených státech, kde se rozvíjel zejména po 2. světové válce. Od šedesátých let však narůstala kritika procesu a poznání, že neviditelná ruka trhu skutečně nevyřeší vše. Výzkum ekonomických, sociálních a environmentálních dopadů vedl k vytváření nástrojů regulujících prostorové rozpínání městských aglomerací.
V posledním desetiletí dochází i v České republice k významným změnám v uspořádání měst, včetně jejich prostorového rozšiřování. V okolí měst vznikají nové obytné okrsky a komerční či skladovací zóny. Suburbanizaci by nedokázal v současnosti zastavit ani Superman, lze ji však po vzoru západních zemí alespoň regulovat.

Češi mají co dohánět
V roce 1900 byl největším městem světa Londýn. Žilo v něm 6 milionů obyvatel. Dnes je to Tokio s 35 miliony obyvatel. Počet obyvatel japonské metropole by však podle odhadů OSN už neměl narůstat. Demografická budoucnost patří městům jako Bombaj, Šanghaj nebo Dháka. I ve chvíli, až se ustálí počet obyvatel planety na nějakých deseti miliardách, města budou bobtnat i nadále. Pro chudé venkovské obyvatelstvo ve třetím světě bude život v nich stále lákavou představou.
Vývoj ve městech má své sociální a kulturní důsledky. „Je obtížné odhadnout, jak se vývoj měst bude v budoucnosti vyvíjet,“ řekl 21.STOLETÍ historik a teoretik architektury Vladimír Czumalo z Filosofické fakulty Univerzity Karlovy. „Něco se ovšem vypozorovat dá, například rozdíl mezi českými městy a městy na západ od našich hranic. Zatímco u nás se centra vylidňují a komercionalizují se, na západě je patrný opačný proces, protože fází opouštění jader měst si už tamější společnost prošla. U nás vznikají satelitní městečka, kam se stěhuje především určitá sociální skupina. V důsledku toho mizí kulturní diverzita. Ovšem, dá se předpokládat, že generace dětí, která vyrůstala v satelitech, se bude opět chtít vrátit zpět do centra. Západoevropané si touto etapou vývoje již prošli. K tomu, aby se tak stalo i u nás, je však nutná normální společnost. Ta zde však ještě schází,“ ne zcela vesele uzavírá doktor Czumalo.

20 největších světových měst

1. Tokio, Japonsko     35 197 000
2. Mexico City, Mexiko    19 411 000
3. New York City, USA   18 718 000
4. Sao Paulo, Brazílie    18 333 000
5. Bombaj, Indie    18 196 000
6. Dillí, Indie     15 048 000
7. Šanghaj, Čína    14 503 000
8. Kalkata, Indie    14 277 000
9. Jakarta, Indonésie    13 215 000
10.Buenos Aires, Argentina   12 550 000
11.Dháka, Bangladéš    12 430 000
12.Los Angeles, USA    12 298 000
13.Karáčí, Pákistán    11 608 000
14.Rio de Janeiro, Brazílie   11 469 000
15.Ósaka, Japonsko    11 268 000
16.Káhira, Egypt    11 128 000
17.Lagos, Nigérie    10 886 000
18.Peking, Čína    10 717 000
19.Manila, Filipíny    10 686 000
20.Moskva, Ruská federace   10 654 000

20 největších českých měst podle Českého statistického úřadu

1. Praha      1 170 571
2. Brno      367 729
3. Ostrava      311 402
4. Plzeň      162 627
5. Olomouc      100 752
6. Liberec      97 400
7. Hradec Králové     94 694
8. České Budějovice     94 622
9. Ústí nad Labem     93 859
10.Pardubice      88 181
11.Havířov      84 784
12.Zlín      78 599
13.Kladno      69 355
14.Most      67 815
15.Karviná      63 467
16.Frýdek-Místek     59 897
17.Opava      59 843
18.Děčín      51 820
19.Karlovy Vary     51 537
20.Teplice      51 193

20 měst s nejvyššími životními náklady

1.  Moskva, Rusko 
2.  Londýn, Británie
3.  Soul, Jížní Korea
4.  Tokio, Japonsko
5.  Hong Kong, Čína
6.  Kodaň, Dánsko
7.  Ženeva, Švýcarsko
8.  Ósaka, Japonsko
9.  Curych, Švýcarsko
10. Oslo, Norsko
11. Milán, Itálie
12. Petrohrad, Rusko
13. Paříž, Franice
14. Singapur, Singapur
15. New York, USA
16. Dublin, Irsko
17. Tel Aviv, Izrael
18. Řím, Itálie
19. Vídeň, Rakousko
20. Peking, Čína

49. Praha, Česká republika

20 měst s nejvyšší kvalitou života podle Mercer Human Resource Consulting*

1. Curych, Švýcarsko
2. Ženeva, Švýcarsko
3. Vancouver, Kanada
4. Vídeň, Rakousko
5. Auckland, Nový Zéland
6. Düsseldorf. Německo
7.  Frankfurt, Německo
8.  Mnichov, Německo
9.  Bern, Švýcarsko
10. Sydney, Austrálie
11. Kodaň, Dánsko
12. Wellington, Nový Zéland
13. Amsterdam, Nizozemsko
14. Brusel, Belgie
15. Toronto, Kanada
16. Berlín, Německo
17. Melbourne, Austrálie
18. Luxembourg, Lucembursko
19. Ottawa, Kanada
20. Stockholm, Švédsko

72. Praha, Česká republika

* Podobné soutěže vyhlašuje celá řada světových organizací. Jedna z nich nesoucí název LivCom vyhlašuje každoročně ceny hodnotící kvalitu života a přístup k životnímu prostředí v různých světových městech. V loňském roce zaznamenala Česká republika nebývalý triumf v kategorii měst do 75 000 obyvatel. Pomyslný bronz si odnesla východočeská Chrudim a na příčku nejvyšší vystoupalo kdysi černé Kladno.

Největší slum na světě

Když se spojí jedenáct tisíc malých slumů, vznikne slumová megalopole. Přesně tento proces proběhl v keňském Nairobi. Obrovský slum nese název Kiberu a stává se i turistickou atrakcí. Obydlí jsou zde vystaveny ze šrotu, hnijícího dřeva i třeba jen z bahna. Celkem zde živoří na 600 000 lidí a nemalá část z nich trpí virem HIV. Další obrovské slumy lze nalézt v Riu de Janeiru (v latinskoamerickém světě se jim říká favely), v Káhiře, nebo na předměstích indických měst Bombaje a Kalkaty.

Jak snadno zmizí město?
Historie zná spoustu příkladů, kdy vzkvétající město zmizelo. Mohlo to být dáno nějakou přírodní katastrofou nebo třeba tím, že dané sídlo postupně ztrácelo na významu a jeho obyvatelé jej opustili. Nálezy ze Středního východu, Mexika nebo z Kambodže to jen potvrzují. Zde všude existovala rozvinutá města, leč osud jim nedopřál dožít se dnešních dnů.
Celých 900 let trvala existence města Mohendžodaro, které leželo na území dnešního Pákistánu. Po celou tu dobu se úspěšně rozvíjelo, žily v něm tisíce obyvatel. Okolo roku 1700 před naším letopočtem však přišel zlom. Lidé toto město opustili a to upadlo v zapomnění. Až v roce 1920 zapomenuté sídlo objevili britští archeologové. V současnosti mohou návštěvníci města duchů procházet jeho ulicemi a představovat si, jakým způsobem v dobách své největší slávy žilo. Jak k tomu mohlo dojít? Předpokládá se, že město postihla ekonomická krize a poté se nebylo schopno bránit nájezdům kočovných kmenů.

Změny klimatu – hrobaři měst?
Může se něco takového přihodit i v 21.století? Může se milionové město během několika let změnit v ruiny plné duchů? V současnosti se něco takového zdá nepravděpodobné. Ale urbanisté i sociologové vědí, že takový jev se zdaleka nedá vyloučit.
Dnešní města se zdají být silná. Ale existují faktory, se kterými je nutné počítat, ať je to třeba stárnoucí městská populace nebo globální klimatické změny. Asi málokdo by chtěl žít v sídle, které je zatopené mořem. Tímto způsobem jsou ohroženy italské Benátky, egyptská Alexandrie, indonéská Jakarta nebo thajský Bangkok. Města se tedy nemusejí jen rozrůstat, ale naopak se mohou vlivem souhry různých událostí i zmenšovat.
Některá města v amerických státech Kansas, Severní Dakota a Jižní Dakota bojují s tím, že z nich odchází mladá generace. To neznamená jen vyšší průměrný věk jejich obyvatel, ale i ztrátu významné pracovní síly. Městům tak hrozí značné ekonomické problémy. Ale i větším městům může hrozit kolaps. Pád berlínské zdi v listopadu 1989 přivítal asi každý soudný člověk. Ve svých důsledcích však přinesl i nečekané problémy. Tisíce lidí z východního Berlína se rozhodlo, že si svůj nový domov najde v západní části města. Díky tomu se některé části na východě zcela vylidnily. Berlínská radnice pak s největším úsilím bojovala o to, aby se do nich opět vrátil život.

Damoklův meč nad Detroitem a San Fransiscem
Doslova demografické pohromě čelí americký Detroit. Toto centrum automobilového průmyslu ztratilo od roku 1950 třetinu svých obyvatel a jeho celková populace nyní činí asi 950 000 lidí. Pokud tento trend vydrží, bude Detroit kolem roku změněn k nepoznání: maličké centrum a kolem něj jen řada satelitních městeček.
Jiné riziko se vznáší nad dalším americkým městem San Fransiscem. Badatelé z Kalifornské univerzity předpověděli, že populární Frisco zasáhne do roku 2086 s pětasedmdesátiprocentní pravděpodobností zemětřesení o síle sedmi stupňů Richterovy stupnice. Takové zemětřesení by dokázalo město srovnat se zemí. Leckdo namítne, že New Orleans se také pomalu vzpamatoval s řádění hurikánu Katrina před třemi lety. Jenže i San Francisco se potýká s demografickou krizí a přírodní katastrofa by takový vývoj jen urychlila.

Mizející čtvrti v Čechách i na Moravě
Může se nějaké město vytratit i z mapy České republiky? „V současnosti už město jako takové už asi těžko zmizí,“ říká historik architektury Vladimír Czumalo. „Problém mohou mít snad jen některé čtvrti, například ty, které bývaly dříve průmyslové. Určité trable mají i monofunkční města, v našich končinách může za příklad sloužit Terezín. To bývalo vojenské město a od té doby, co jej armáda opustila se dá říci, že Terezín živoří.“
Jeho slova potvrzují mnohé části měst. Pražský Smíchov sice úředně nezmizel, ale jeho poetika ano. Supermoderní budovy, které často do daného prostředí nezapadají, jsou však problémem řady tuzemských sídel. Každopádně, pokud nedojde k nějaké neočekávané katastrofě, mapa České republiky v roce 2100 by se neměla nijak zvlášť lišit od té dnešní.

Dvě nejslavnější zaniklá města v historii

Babylon
V roce 626 př. n. l. s je založena Novobabylónská říše s centrem právě v Babylónu. Nacházel se zde i jeden ze 7 divů světa: visuté zahrady Semiramidiny. V roce 539 př. n. l. město dobyl Peršan Kýros II. Veliký (Kuruš, 559 – 530), čímž vyvrátil novobabylónskou říši. Babylón se stal hlavním městem nejbohatší provincie perské říše. V roce 331 př. n. l. Babylón dobyl Alexandr Veliký. Ten, vědom si jeho významu a polohy v rámci nově vznikající říše, z něj učinil své budoucí sídlo. V roce 323 př. n. l. zde po návratu z tažení na východ zemřel. Babylon už poté nikdy nedosáhl své původní slávy. V roce 130 př. n. l. byl Babylón médskou armádou vypálen a obyvatelstvo odvlečeno.

Pompeje
Město dlouhá léta žilo pod sopkou, aniž by mu to nějak vadilo. Místní obyvatelé si byli jisti, že Vesuv je vyhaslý. Když se objevily varovné signály, málokdo si jich všiml. Ostatně, obyvatelé Pompejí byli zvyklí na drobné otřesy země a na to, že Vesuv občas vypustí nějaký ten obláček plynu. Až v roce 62 byly otřesy natolik silné, aby způsobily poškození budov. Na začátku srpna roku 79 vyschly všechny studny ve městě, ale varování stále nebylo dostatečně silné a celý starověký Řím strnul hrůzou, když 24. srpna došlo ke katastrofální vulkanické erupci, která pohřbila město a zaclonila slunce v pravé poledne. Shodou okolností to bylo datum Vulkanálie, svátku římského boha ohně Vulkána.
Nejdříve z Vesuvu vyšlehly vysoké plameny a později velký černý mrak tvaru borovice. Na Pompeje dopadaly rozžhavené kameny, které s žádnou budovou neměly slitování. Obyvatele města usmrtily hlavně jedovaté plyny uvolněné při erupci (podle současných výzkumů se jednalo asi o 10 000 osob). Erupce trvala nepřetržitě tři dny, v důsledku čehož bylo město pokryto vrstvou popela o výšce asi šest metrů.

Města pod dohledem
Jak bude vypadat město roku 2100? Bude plné skleněných mrakodrapů a mimoúrovňových dálnic? Možná, alespoň tak si to představují autoři sci-fi románů. Jedna věc se zdá však mnohem pravděpodobnější, na každém rohu bude umístěna zvědavá kamera.
Kamerové systémy jsou dnes běžnou součástí měst. Snímají obchody, banky i běžný provoz na ulici. V Londýně bylo napočítáno více než půl milionu takových kamer. Průměrný Londýňan se za jediný den dostane do zorného úhlu tří set kamer. Londýnská radnice má pro rozmístění tohoto počtu kamer své důvody, hrozba útoků ze strany teroristů se již naplnila. Pravdou však je, že ani oněch 500 000 kamer teroristům v uskutečnění jejich záměru nezabránilo. Mimochodem, Velká Británie se svými 4,2 miliony kamer drží světový primát v počtu kamer na obyvatele.

Orwellova vize
 „Obrazovka současně přijímala a vysílala. Každý zvuk, který Winston vydal a jenž byl hlasitější než velmi tiché šeptání, obrazovka zachycovala; a co víc, pokud zůstával v zorném poli kovové desky, bylo ho vidět a slyšet. Samozřejmě, člověk si nikdy nebyl jist, zda ho v daném okamžiku sledují. Jak často a podle jakého systému Ideopolicie zapínala jednotlivá zařízení, bylo hádankou. Předpokládalo se, že sledují každého neustále. A rozhodně mohli zapnout vaše zařízení, kdy se jim chtělo. Člověk musel žít – a žil, ve zvyku, který se stal pudovým, – v předpokladu, že každý zvuk, který vydá, je zaslechnut, a každý pohyb, pokud není tma, zaznamenán.“  Tak popsal svou hrůznou vizi budoucnosti britský spisovatel George Orwell ve své vynikající knize 1984. Čeká naše potomky v následujících desetiletích skutečně něco takového?

Japonský zvyk vs. kamery
V Japonsku existuje jeden zvyk. Lidé nastupují do souprav podzemní dráhy s rouškou na obličeji. Druhotným důvodem je obava z nákazy kapénkovou infekcí. Ale důvod primární má své kořeny v japonské kultuře. Japonci jsou k sobě natolik slušní, že nechtějí své krajany obtěžovat třeba svým nepříjemným výrazem v obličeji. Zkrátka, respektují cizí soukromí.
Existuje obyvatel japonských měst, který si z nějakého soukromí pranic nedělá. Je jím televizní kamera v uzavřeném obvodu. Naopak, jakoby výsměšně se v některých místech ozve z amplionu: „Právě jste byli natočeni průmyslovou kamerou.“  Přitom je sociologickými průzkumy dokázáno, že přítomnost kamer žádného zločince neodradí od jeho nekalých záměrů.

Seberte své smetí
Jak je na tom v současnosti Česká republika? V Praze se nachází téměř 400 kamer. V Ústí nad Labem jich už je k padesátce, v České Lípě jich mají 16, v Liberci 19 a v Českých Budějovicích 22. Tyto počty rozhodně nejsou do budoucna konečné.
Orwellova vize byla dost chmurná. Zkusme se na tento problém podívat ani ne tak z veselejší, jako spíše z absurdnější stránky. Až bude v roce 2050 kamera skutečně na každém rohu, tak nudící se policista, který sedí někde v řídícím centru, občany pěkně kibicovat. Z amplionu se mohou ozývat věty: „Seberte to své smetí!“, „Nekoukejte té ženě na nohy!“ popřípadě „Nekousejte si nehty!“ Je jen otázkou, zda je tato představa více humorná nebo mrazivá.

Kontrola na každém kroku
Boj proti terorismu nás skutečně může zavést do onoho orwellovského čtyřiaosmdesátého roku. Bude se k tomu zřejmě používat především analýza vzorků DNA, protože ta je u každého člověka jiná. Další možností je čipování lidí v takové podobě, jaké se již dnes běžně používá u psů. V USA už proběhl pokus, kdy padesáti vybraným osobám bylo takové čtecí zařízení implantováno. Čipy vysílají informace, z nichž v lze odečíst identifikační a zdravotnické údaje sledovaných osob.
Ovšem takové zařízení je i lehce zneužitelné. Představa, že by se v zemi, kde by byl tento princip využíván, dostal k vládě nějaký šílený tyran typu Hitlera nebo Stalina není příliš příjemná. Koneckonců, už takhle si tajné služby mohou přijít na své, protože mnohá taková zařízení jsou k dispozici již v současnosti. 

Praha roku 2100
Jakým směrem se může ubírat vývoj měst v následujících desetiletích, si můžeme dokumentovat na příkladu metropole České republiky. Vycházejme z předpokladu, že svět ani samotné město nepostihne žádná katastrofa a Praha se bude moci nerušeně rozvíjet. Bude jí stále čekat sláva, jež se nebes dotýká? Nebo naopak úpadek a krach?

2020

Populace
Centrum města už žádné své obyvatele nemá. Přes den jej ovládají zaměstnanci nejrůznějších společností, k večeru je střídají turisté. Jádro města se stává pouze turistickým skanzenem, plným hotelů, drahých restaurací a obchodů se suvenýry. Rodilý Pražan v centru je stejná vzácnost jako lední medvěd v tropech.

Výstavba
Probíhá asanace starších nevyhovujících čtvrtí. „Staré musí ustoupit novému“ zní heslo magistrátu. Rozloha komerčních a administrativních ploch se každým rokem zvětšuje desetinásobně. Na pankrácké pláni a poblíž holešovického přístavu rostou čtvrti mrakodrapů, následně je Praha vyškrtnuta ze seznamu kulturních památek UNESCO.

Infrastruktura
Přes všechny sliby, výstavba pražského okruhu stále hotová není. Vzhledem k tomu neustal ani provoz na magistrále, která v 70.letech rozťala město jak sekyra. Naopak, úřední místa uvažují o jejím rozšíření, protože dopravní situace v Praze je naprosto neúnosná. Velké společnosti sídlící v centru Prahy tlačí na to, aby byla zrušena i pěší zóna.

Metro
Pražské metro má už čtyři trasy oproti současným třem. Nové déčko vede až do Písnice. Oproti dnešním trasám se jedná o tzv. lehké metro, není vedeno v takové hloubce a je plně automatizováno. Ani řidič soupravy už zde není potřeba. Podobně už fungují některé úseky podzemní dráhy třeba v Londýně. Kolem roku 2025 se své stanice konečně dočká i pražské ruzyňské letiště.

2050

Populace
Počet obyvatel Prahy klesl pod tři čtvrtě milionu. Naopak vzrůstá počet lidí, kteří žijí v příměstských oblastech. Ty už nevypadají jako dnešní bezduchá satelitní „městečka“, ale architekti se těmto oblastem snaží dodat vlastní ráz. Řada lidí však v průzkumech veřejného mínění tvrdí, že by se jednou do Prahy ráda vrátila.

Výstavba
Čtvrti jako Holešovice, Žižkov nebo Vršovice jsou plné vysokých domů ze skla a železobetonu. Nejsou to sice úplné mrakodrapy, každopádně výhled z terasy pražského hradu směrem do města vypadá spíše jako pohled na panely solární elektrárny. Magistrát si pochvaluje, jak se podařilo skloubit historii s moderní současností.

Infrastruktura
Pražský okruh je konečně hotov a z magistrály se tak může stát prostorný bulvár. Na Václavské náměstí se vrací tramvaje, které jsou stále populárnější a pomalu vytlačují i autobusy. Staví se nové mnohaproudové silnice, které spojují satelitní města s centrem.

Metro
Ač v současnosti ještě není zanesená v územním plánu, již nyní projektanti počítají s výstavbou okružní trasy E. Ta je nutností, zvláště z toho důvodu, aby lidé kvůli přestupu z jedné trasy na druhou nemuseli cestovat až do centra. V některých úsecích se metro i větví, například ze Skalky je vedena odbočka do Dolních Měcholup.

2075

Populace
Pokles počtu obyvatel Prahy se zastavil na půl milionu. Z Ostravy se ozývají hlasy, že právě ona by se měla stát hlavním městem, protože je v současnosti největším sídlem v republice. Velké koncerny opouštějí město a z jádra Prahy se stává město duchů. To vítají kriminální živly a Staré Město se stává synonymem pro Chicago 20. let 20. století.

Výstavba
Letenská pláň, podobně jako Petřínské sady jsou zastavěny mrakodrapy. Pražané se proti neřízené výstavbě začínají bouřit. Protesty mají aspoň částečný úspěch a je schváleno, že Pražský Hrad se bourat nebude.

Infrastruktura
Na patnáctý pokus se v roce 2072 Praha konečně dočká pořádání olympijských her. Jejich konání předcházel stavební boom, vyrostly nové hotely, nové silnice, důraz byl kladen na příměstskou železnici. Po skončení olympiády však Praha řeší, co s osiřelými sportovišti, například se stadionem pro sto tisíc diváků. Nakonec je pronajat Spartě a Slavii, pražští Bohemians už dlouhou dobu hrají svá utkání na moderním, leč útulném stadionu ve Vršovicích.

Metro
Metro má již šest tras a staví se sedmá, která spojí Řepy s Motolem cestou přes Smíchov a Vinohrady. Zároveň se prodlužuje trasa F vedoucí ze Zbraslavi směrem na sever. Obyvatelé Bohnic se tak konečně dočkají své stanice, která podle některých plánů zde měla stát již v roce 1988.

2100

Populace
Do centra města se znovu vrací lidé, kteří tu nacházejí své bydlení. Z Prahy se opět stává město vhodné k životu. Počet obyvatel se přehoupl přes milion a neustále roste. Objevuje se však nový problém, co s vylidněnými příměstskými oblasti. Nakonec se z nich stávají rekreační centra.

Výstavba
Výstavba skleněných budov během celého století je odsouzena jako omyl. Na Žižkově nebo na Smíchově dochází k asanacím, které těmto čtvrtím mají vrátit jejich původní ráz. Dochází i k bourání na Letenské pláni, ze které podle plánů má opět stát park. Pražský Hrad se tak znovu stává dominantou města, do kterého se pomalu vrací i turisté.

Infrastruktura
Praha se stává městem zdravého životního stylu. Řada obyvatel jezdí na kole, další používají dobře fungující levnou hromadnou dopravu. Ač v roce 2100 už automobily nevypouštějí emise (naftový a benzinový pohon jsou dávnou minulostí), málokdy se s nimi Pražan ve městě potká. V té době je dostaveno supermoderní letiště v Ruzyni, které je schopné odbavit 50 milionů cestujících ročně (v současnosti je to 11 milionů).

Metro
Jedna z vizí předpokládá, že v roce 2100 bude mít pražské metro 156 stanic oproti dnešním čtyřiapadesáti. Nové stanice metra by se mohly objevit třeba na Újezdě nebo u stadionu Bohemians ve Vršovicích. Jiní dopravní inženýři spíše počítají s tím, že větší důraz bude kladen na rozvoj tramvajových tratí a jejich napojení na příměstskou železnici. Každopádně, pražské metro bude za 100 let podstatně rozvětvenější.

Rubriky:  Zajímavosti
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

V Milovicích se začínají objevovat vzácné druhy rostlin a živočichů

V Milovicích se začínají objevovat...

Ještě před necelými dvěma lety zanedbaná, plevely zarůstající, parcela na okraji...
Laser! Od lékařství k ukazovátkům

Laser! Od lékařství k ukazovátkům

Princip laseru (Light Amplification by Stimulated Emission of Radiation,...
Jehličnany jsou u nás více doma, než se myslelo

Jehličnany jsou u nás více doma,...

Jaká byla původní podoba českých lesů před tím, než do jejich...
Jak se pletou zlaté řetízky?

Jak se pletou zlaté řetízky?

Jedny z prvních zlatých řetězů se objevily již ve starověkém Iráku či Řecku....
Standardní model částicové fyziky

Standardní model částicové fyziky

Za standardní model částicové fyziky je považována teorie popisující...
Pod sopkou objeven obrovský rezervoár vody

Pod sopkou objeven obrovský...

Vědci z anglické Univerzity v Bristolu objevili pod vulkánem Uturuncu...
Ledovce v Antarktidě se mění

Ledovce v Antarktidě se mění

Jak se v průběhu času měnily ledovce v Larsenově ledovcovém šelfu v...
Společnost Tesla představila inovativní tašky

Společnost Tesla představila...

Šéf společnosti Tesla, Elon Musk představil nový produkt. Jsou jím solární...
V čem si odnést zmrzlinu?

V čem si odnést zmrzlinu?

První jedlé kornouty či kužely pro servírování různých potravin se objevují...
Netopýři jako vzor pro letadlo

Netopýři jako vzor pro letadlo

Netopýr je podle některých vědců doslova úžasné stvoření. „Díváte-li se na ně,...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Desmond T. Doss: Válečný hrdina, který odmítl nosit zbraň!

Desmond T. Doss: Válečný hrdina,...

„Jsem na vás pyšný. Opravdu si to ocenění zasloužíte....
VIDEO: Vepř měl skončit na jatkách, místo toho se stal slavným umělcem!

VIDEO: Vepř měl skončit na jatkách,...

Vypadalo to, že jeho osud je zpečetěn....
Nový objev: Indiáni zřejmě popíjeli čokoládu už před 1200 roky!

Nový objev: Indiáni zřejmě popíjeli...

Zdá se, že o celá staletí dřív než jim „bledé...
Novinář nedbal na předpovědi věštkyň: Zaplatil za to životem?

Novinář nedbal na předpovědi...

Nic nechápající pasažéři se shromažďují na palubě lodi....
Altamira: Takhle vypadá galerie z pravěké doby!

Altamira: Takhle vypadá galerie z...

Jednou z nejznámějších pravěkých galerií je...
Doplněk stravy Penoxal: Jaké zkušenosti s ním má český pacient?

Doplněk stravy Penoxal: Jaké...

Chemoterapie a léčba rakoviny tlustého střeva...
Neuvěřitelné: Další oceán ve sluneční soustavě!

Neuvěřitelné: Další oceán ve...

Lidstvo už nějakou dobu ví, že voda v kapalném...
Poněkud netradiční mobilní aplikace: Měří kvalitu mužského spermatu!

Poněkud netradiční mobilní aplikace:...

Aplikace pro chytré telefony pronikly snad do...
Největší spor české vědecké historie: Byly Rukopisy pravé?

Největší spor české vědecké...

19. století bylo obdobím, kdy si český národ...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.