https://www.youtube.com/watch?v=zgOaxalcHB8

To, že jsou štětce náčiní sloužící k nanášení barev na různé podklady, ví každé malé dítě již od dob, kdy ve školce či ve škole začíná pracovat s vodovkami. Ovšem malířské štětce mají na rozdíl od těch užívaných při výtvarné výchově přece jen poněkud jiné poslání.

Musí nejen nanášet barvu, ale nanášet ji rovnoměrně, aby podkladový materiál byl dokonale zakryt podle potřeb malíře.

Štětce jsou tvořeny zpravidla svazkem umělých či přírodních štětin upevněných v dřevěné či plastové násadě. Použitý druh štětin se liší podle typu barvy, který má být konkrétním štětcem nanášen.  Pro latexové barvy je například vhodný štětec s polyesterovými či nylonovými vlákny, naopak pro olejové barvy je doporučován štětec s přírodními štětinami.

Každý štětec obsahuje až 5 různých délek štětin, vláken či chlupů, což zajišťuje jeho dostatečnou tuhost.

Před vložením do rukojeti jsou štětiny vloženy do skládacího stroje, učesány a jsou odstraněny chlupy křivé. Poté se všechny délky štětin smíchají dohromady a sklepnou se, aby vznikla rovná základna na spodní straně.

Mezitím jiný stroj připraví z plechového pásku držák, který štětiny obepíná. Pásek je opatřen vroubky, aby štětiny lépe držel, a na koncích se spojí. Stroj do plechového držáku nalisuje určité množství štětin tak, že na obou koncích přečnívají.

Na jednom z nich pak mezi štětiny vloží lepenku a zatlačí je zpět do držáku. Pak se do tohoto držáku vkládá buď dřevěná, nebo plastová rukojeť štětce. Do držáku se nalije epoxidové lepidlo, které prosákne štětinami a drží je pohromadě a po vložení rokojeti přilepí i ji.

Poslední úpravou je zajištění držáku hřebíky či šrouby případně natištění loga společnosti na rukojeť.

Kromě natírání či malování se štětce používají i v jiných profesích. Například v archeologii slouží k jemnému oprašování nalezených artefaktů, v kosmetice k lakování nehtů či nanášení řasenky a jiných „zkrášlovadel“.