Mezi nejúspěšnější vesmírné mise, které lidé uskutečnili, patří i vyslání sondy Viking 1 k Marsu. Sonda o hmotnosti 3446 kg odstartovala 20. 8. 1975 z kosmodromu Easter Test Range na americké Floridě.

Ve chvíli, kdy byl Viking 1 od Země vzdálen 3 000 000 km byl vydán pokyn ke změně jeho dráhy směrem k Marsu. Po 10 měsících se dostal do jeho blízkosti a 7. 6. 1976 byla tedy provedena druhá, zpřesňující korekce dráhy.
Pět dní před přistáním modulu na povrchu planety, začal Viking 1 pořizovat snímky planety, které byly později využity při vytváření podrobných geologických map. I po odletu přistávacího modulu pokračovala družicová část sondy ve snímkování povrchu Marsu a na Zemi odeslala celkem 51 539 snímků nejen rudé planety, ale i obou jejích měsíců.

Přistávací modul řízený palubním počítačem dosedl do oblasti Chryse Planitia 20. 7. 1976 a již několik minut po své aklimatizaci pořídil a na Zemi poslal první fotografie. Za pomoci mechanické ruky byly zhruba měsíc po přistání odebrány první vzorky horniny, která byla následně analyzována.
Modul úspěšně pracoval až do 13. 11. 1982, kdy s ním byl ztracen kontakt kvůli lidské chybě při zadání řídícího povelu.

Uložit/Sdílet