https://www.youtube.com/watch?v=HxJsQtJAfPc

Jako stres je označován stav organismu vystaveného mimořádným podmínkám a jeho následné obranné reakce a mechanismy, které mají za cíl zabránit poškození organismu či dokonce smrti. Stres do sebe zahrnuje fyzické, ale i psychické faktory, je tedy odpovědí organismu na jakékoliv výrazně zatěžující stavy, a to jak fyzické, tak duševní.

Základní rozdělení stresu je na eustres, který je pozitivní a nutí jedince k vyšším a lepším výkonům, a distres, pro nějž je charakteristická nadměrná zátěž, která může organismus poškodit, vyvolat nemoc, v nejhorším případě může vést až k úmrtí.

Pokud stres trvá příliš dlouho, může vést k překvapivým reakcím organismu. Jejich výsledkem může být z hlediska psychického stav úzkosti nebo deprese, po stránce fyzické se stres může projevit aktivací rezerv organismu, které mohou vést buď k útěku, nebo naopak k boji.

Při stresu se do těla vyplavují stresové hormony. Především adrenalin, který se uvolňuje z dřeně nadledvin, a také glukokortikoidy kortizol a kortizon z kůry nadledvin. V případě stresové reakce, při níž se tělo rozhoduje buď pro útěk, či pro boj, ovlivní stresové hormony činnost většiny orgánů v těle – zvyšuje se prokrvení orgánů důležitých pro zvýšenou činnost, naopak se odvádí krev například z trávicího ústrojí a omezuje se jeho činnost.

Stres zvyšuje i srdeční činnost a zvyšuje krevní tlak kvůli zabezpečení dostatečné distribuce živin. Tělo uvolňuje energetické zásoby, a to tím, že v první řadě odbourává zásobní polysacharid glykogen fungující jako rychlý zdroj energie, z něhož se do krve uvolňuje hlavní zdroj energie – glukóza. Později dochází i k využití tukových zásob.

Obranná reakce je náročná na energii a vyčerpává rezervy organismu. Může být užitečná, je-li krátkodobá. Poté však vyžaduje následný odpočinek pro regeneraci a pro doplnění energetických zásob..