Kyklopové byli obři z řeckých bájí, kteří měli jen jediné oko uprostřed čela. Robotický Kyklop, to je ovšem úplně něco jiného. Znamená naději pro lidi, kteří mají nějakým způsobem postižený zrak.
Oční protézy již nejsou utopií, vědecké týmy již na nich nějakou dobu pilně pracují. Například výzkumníci Kwabena Boahen a Kareem Zaghloul z Pensylvánské univerzity v USA již představili umělou sítnici, která ani nevyužívá kamery. Většina jiných technologií, které se tímto problémem zabývají, však miniaturní kamery používá. Taková umělá sítnice je obvykle složena z křemíkového čipu, který je posetý elektrodami. Ty pak přímo stimulují nervové buňky, které pořízený obraz přenesou do mozku.
Robotický imitátor
Ovšem i když tento princip vypadá nadějně, k jeho rozšíření vede ještě dlouhá cesta. A jedna její zastávka by měla být právě u robota zvaného Kyklop, který pochází z dílen Kalifornského technologického institutu (Caltech) v USA. Kyklopův úkol je jasný. „Je to vůbec první zařízení, které schopné napodobit to, co by slepý člověk viděl s implantátem,“ přibližuje fyzik Wolfgang Fink, který se na výrobě robota významně podílel. „Díky němu budeme vědět, jak takovou oční protézu sestrojit nejlépe,“ dodává.
Kyklop je mobilní robůtek, který je celkem slušně autonomní. Na povel výzkumníků se bude moci orientovat podle čar nakreslených na podlaze nebo bude schopen najít v setmělé místnosti dveře. „Nejsme sice ještě v této fázi vývoje, brzy však Kyklop dokáže manévrovat naprosto autonomně,“ popisuje Funk.
Nápad je již patentován
Kyklop simuluje pohyby hlavy a jako jeho oči slouží 50pixelový fotoaparát. Počítačová platforma pak zpracovává obraz v reálném čase. Zatím mu ještě pomáhá lidská obsluha, ale Funk a jeho kolegové vědí, že Kyklop musí být schopen naprosto sám kontrolovat své vlastní reakce. Poté se pomocí Kyklopa mohou začít zkoušet různé druhy očních protéz. Výsledky analýz pak ukážou, která protéza se pro zrakově postižené osoby hodí nejlépe, která je alespoň částečně vrátí do normálního života.
Celý projekt má poněkud krkolomný název Mobilní robotické platformy pro testy zpracování obrazu a autonomní navigační algoritmy na podporu umělého zraku. Každopádně si už výzkumníci svůj nápad patentovali, a pokud vše půjde podle plánů, v řádu několika málo let se zrakově postižení dočkají té správné oční protézy, která jim aspoň částečně vrátí radost z vnímání okolního světa.
Neveselá bilance třetího světa
Zrakové postižení je většinou způsobeno nemocemi a podvýživou: většina obecných příčin slepoty ve světě jsou katarakty neboli šedý zákal (43 %), glaukom (zelený oční zákal) (15 %), trachom (zánět spojivky či rohovky) (11 %), nedostatek vitamínů u dětí pod 5 let (2 %), a vrozené nevytvoření některých tkání oka (3 %).
Lidé v rozvojových zemích mnohem častěji trpí zrakovým postižením v důsledku podmínek, jimž bylo možno předejít. Zatímco zrakové postižení je všude nejčastější u lidí nad 60 let, děti v chudých oblastech budou mnohem pravděpodobněji postiženy očními nemocemi než děti žijící v dostatku.
V rozvojových zemích, kde lidé mají kratší průměrnou délku života, jsou nejčastější příčinou slepoty oční zákaly a vodní parazité. Oboje přitom může úspěšné léčitelné. Z odhadovaných 40 milionů slepých lidí ve světě jich 70–80 % může mít zrak obnovený vhodnou léčbou.