Rostliny věčného ledu

Rostliny věčného ledu

Daleko na severu nebo na antarktickém kontinentu, v oblastech věčného sněhu a ledu, ale i na stěnách himalájských velikánů až v sedmitisícové výšce, se můžeme setkat s rostlinami, které patří k těm nejpodivuhodnějším na světě. Jsou to lišejníky.Známe je dobře i z našich zeměpisných šířek. Pokrývají vlhké kameny, najdeme je v horách i  v nížinách….

Rubriky:  Rostliny
Masíčko jim chutná!

Masíčko jim chutná!

Od časů Charlese Darwina vědci marně usilovali o objasnění mechanismu jímž dokáže masožravá mucholapka podivná (Dionaea muscipula) sklapnout svoji smrtonosnou past za pouhou desetinu sekundy. Jde o nejrychlejší pohyb, jaký byl kdy zaznamenán v rostlinné říši. Podařilo se jim to teprve počátkem letošního roku.„Pohyby rostlin jsou vesměs pomalé a i v tom se rostliny liší…

Rubriky:  Rostliny
Cestující záškodníci

Cestující záškodníci

Jsou všude kolem nás, i tam kde byste je nečekali. Šíří se jako lavina současně s rozvojem mezistátní dopravy a masovým rozšiřováním turistiky. Zatím si jejich nebezpečnost většina lidí příliš neuvědomuje, ale pro přírodu a její ekosystémy znamenají často smrtelné nebezpečí. Jde o invazní rostliny.Jejich šíření je tak snadné zejména z toho důvodu, že jde…

Rubriky:  Rostliny

Nejlepší výběr článků každý den!

Video: TOP 5 nejdražších věcí z výkalů

Video: TOP 5 nejdražších věcí z...

Pokud zavítáte někdy do Thajska, můžete si pořídit Poo poo paper. To...
VIDEO: Zásobárna jedu jménem mravenci

VIDEO: Zásobárna jedu jménem...

Mravenci jsou jedním z nejrozšířenějších druhů po celé planetě. Žijí...
Fingovaná úmrtí slavných osobností: Kdo ve skutečnosti nezemřel?

Fingovaná úmrtí slavných...

Zemřeli doopravdy, nebo jenom zmizeli? Proč mají na náhrobku chybu? Proč...
Za kolik jsou dívky schopny prodat své panenství?

Za kolik jsou dívky schopny prodat...

Dnes si představíme poměrně kuriózní příběhy dívek, které na internetu...
Saladin svými výboji podkopal trh s otroky

Saladin svými výboji podkopal...

Když sultán Saladin zemřel, jeho věrní údajně otevřeli jeho soukromou pokladnici, aby...
Video: vtipné momentky z NHL

Video: vtipné momentky z NHL

Ne vždy se daří tak, jak má a ne vždy je vše podle...
Řasy – naděje i nebezpečí

Řasy – naděje i nebezpečí

První jednobuněčné řasy se objevily na naší planetě před 3,2 miliardami let. Mnohobuněčné se objevily až o 1,8 miliard let později. Řas je dodnes popsáno na 50 000 druhů, od miniaturních o velikosti 10 mikrometrů až po obrovité stošedesátimetrové chaluhy.Řasy byly na Zemi vůbec prvními organismy, které byly schopny fotosyntézy. Jejich schopnost vytvářet kyslík je…

Rubriky:  Rostliny
Svět smrtících rostlin

Svět smrtících rostlin

Víte, že k usmrcení člověka stačí pouze 1 – 5 miligramů akonitinu, jedovatého alkaloidu obsaženého v Oměji šalamounku (Aconitum napellus)? Ten je považován za jednu z nejjedovatějších rostlin Evropy a jeho oddenky obsahují akonitinu až 3%.Za nejjedovatější rostlinu na světě je však považován skočec obecný Ricinus communis. Gram prudce jedovatého ricinu je 6000x jedovatější než…

Rubriky:  Rostliny
Jak se příroda barví?

Jak se příroda barví?

Odpověď na otázku proč jsou rostliny zelené je celkem jednoznačná. Obsahují chlorofyl, který jim dodává zelenou barvu. Proč jsou ale jejich květy fialové, rudé, či žluté? Proč září bohatými barvami na podzim? Na tyto otázky společně budeme hledat odpovědi.V listech rostlin najdeme i jiná fotosyntetizující barviva, jako karotenoidy, či xantofyl, ovšem v daleko menších množstvích…

Rubriky:  Rostliny
Zázraky ze světa rostlin

Zázraky ze světa rostlin

Zelený svět kolem nás se může pyšnit mnoha, často až neuvěřitelnými nej… Podívejme se tedy zblízka, jakých rekordů dosahuje příroda v rostlinném světě.Některé rostliny, jako třeba obyčejné osiky představují největší živé organismy na světě, jiné jako mořské řasy nejrychleji rostoucí představitele pozemské přírody a další, například borovice osinaté jsou skutečnými živými zkamenělinami, protože jejich stáří…

Rubriky:  Rostliny

EpochálníSvět.cz Novinky a zajímavosti z celého světa!

Šikmá věž v Pise: Měla být nejvyšší zvonicí na světě!

Šikmá věž v Pise: Měla být nejvyšší...

„Co teď budu dělat?“ láme si hlavu italský architekt a v návalu zoufalství roztrhá...
Tajemství plačících a krvácejících soch: Nový případ z Argentiny!

Tajemství plačících a krvácejících...

Po celém světě jsou rozesety tisíce soch křesťanského spasitele Ježíše...
10 nejslavnějších bojovnic světa: Které stály v čele rodů, armád i států?

10 nejslavnějších bojovnic světa:...

Osud jim neurčil místo u rodinného krbu, u valchy či kolébky. Místo...
Prokletí úhoři: Perla černého trhu vymírá

Prokletí úhoři: Perla černého trhu...

Jsou kluzcí, mrštní a mají hodnotu zlata. Na svět se proto úhoři...
Zábava i péče: Bublinkové i gumové masky

Zábava i péče: Bublinkové i...

Je to víc než jen kosmetika. Maskování se stalo hrou. Už nestačí svoji pleť...
Proslulý šéfkuchař François Vatel: Připravily ho o život ryby?

Proslulý šéfkuchař François Vatel:...

Vatela polije horko. Právě se dozvěděl, že nedorazily ryby! Zakládá si na...
Řeřicha změní zákony

Řeřicha změní zákony

Mendelovy zákony, staré 150 let, čekají na přepsání! Američtí odborníci z Purdue University totiž odhalili, že rostliny si samy dokážou upravit poškozený genetický kód.Vědecký tým pod vedením Roberta Pruitta zjistil, že pokud řeřicha potoční zdědí po svých rodičích chybný genetický kód, pozmění si ho tak, aby rostla správně jako její prarodiče a další předkové. Při…

Rubriky:  Rostliny
Jak cestuje plevel?

Jak cestuje plevel?

Pro zemědělství je důležité, aby se kulturní rostliny chránily před cizími pleveli, které je mohou zničit. Vlivem rozvoje chemických přípravků měla taková ochrana v minulosti převážně chemický ráz. Bylo snadné použít pesticidy a škodlivý plevel vyhubit. Ovšem některé rostliny měly tuhý kořínek a nějaký ten hebricid je neodradil. Ba naopak: zvykly si na něj, získaly…

Rubriky:  Rostliny
Fotosyntetická sluneční baterie

Fotosyntetická sluneční baterie

Budeme získávat elektřinu ze špenátu? Nový typ sluneční baterie sestrojili vědci v americkém Massachusetts Institute of Technology.Využili k tomu fotosyntetických proteinů izolovaných z chloroplastů listů špenátu, kterými pokryli velmi tenkou, tj. průsvitnou zlatou elektrodu. Špenátovou bílkovinu překryla vrstva vodivého polymeru. Účinnost celého zařízení je 12%, což zřejmě souvisí s citlivou metodou izolace proteinů. Nevýhodou je…

Rubriky:  Rostliny