Australské ekosystémy v ohrožení

Ekosystém se pomalu ale jistě hroutí na celé planetě, oteplování a nadměrné vypouštění skleníkových plynů ohrožuje vše co dosud známe. Studie z posledních let naznačuje, že např. Austrálie je na tom skutečně katastrofálně.   Překročení enviromentálních mezí, které jsou vnímány jako bezpečný prostor pro fungování lidí a dalších živých organismů, zkoumali výzkumníci v Austrálii a…

Globální vegetačních změny se zrychlují nejvíce za posledních 18 000 let

Zrychlování změn biodiverzity začalo již před několika tisíciletími a bylo překvapivě větší než přechod od poslední doby ledové. Ukazuje to studie právě publikovaná v jednom z nejprestižnějších světových odborných časopisů Science, na níž se podíleli i čeští vědci Ondřej Mottl a Petr Kuneš. Rychlost vegetační změny („rate of vegetation change“) závisí na obměně druhů za…

Už kvetou!

Pro Japonsko jsou typické především okrasné třešně sakury, jejichž křehké květy jsou často označovány za symbol života, smrti a znovuzrození. Stromy od prvního rozvinutého poupěte do opadání kvetou po dobu dvou týdnů.   V letošním roce v mnoha částech Japonska plně rozkvetly sakury nejdříve v historii za posledních téměř 70 let. Za tento rekord mohou…

Nejlepší výběr článků každý den!

Zpochybňované pronásledování: Vyhnali Atéňané filozofa Protagora z města?

Zpochybňované pronásledování:...

„Pokud jde o bohy, nemám žádnou možnost zjistit, zda existují, či nikoli, nebo...
Paterčata Dionneova: Život ve výběhu i v domě hrůzy

Paterčata Dionneova: Život ve...

Yvonne, Cécile, Annette, Émilie a Marie. Narodí se jako identická paterčata a...
Hodinová věž v Mekce: Rekordmanka s největším ciferníkem, observatoří i vědeckým centrem

Hodinová věž v Mekce: Rekordmanka s...

Supermoderní věž se zlatým půlměsícem na vrcholu má obří ciferník, který...
Vstřícnost k Čechům se nevyplácí: Jméno historika přibili na šibenici

Vstřícnost k Čechům se nevyplácí:...

Německý historik Johann Ehrenfried Zschackwitz (1669–1744) sepisuje Historische und...
Doba chytrých veverek a padajících vlasů. Co jste netušili o podzimu?

Doba chytrých veverek a padajících...

Někdo ho miluje, někdo nesnáší. O období, kdy příroda po dlouhé letní party...
Spor o vodku: Zvítězí ruská samohonka nebo polská zubrovka?

Spor o vodku: Zvítězí ruská...

„Vodka dělá ze všech lidí Rusy,“ traduje se kde jinde než v Rusku. Na své tekuté...

Jak na obnovu lesů?

Káva je něco, co si každé ráno ráda vychutná část lidské populace, mnoho studií se zaměřilo na to, jak káva škodí. Nová studie však naznačuje, čím by mohla být prospěšná.   Mnoho odborníků uvádí, že kávová sedlina je účinné a „levné“ hnojivo pro zahradní a pokojové rostliny. Začátkem roku 2021 odborníci z University of Hawaii…

Zdravější pivo? Vědci poprvé upravili chmel moderní technologií CRISPR

Více léčivých látek a hořkých kyselin v chmelu chtějí docílit vědci z Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR). Jako první na světě upravili chmel pomocí nejmodernější genetické technologie CRISPR, která umožňuje velmi přesné úpravy konkrétního vybraného genu. Zatím techniku úspěšně otestovali na genu důležitém pro výrobu listových barviv, v současnosti už ale pracují…

Andy odkryly další svá tajemství

Ve skrytém bolivijském údolí na svazích And poblíž tamní metropole La Paz objevila vědecká expedice až 20 druhů živočichů a rostlin, a to buď dosud neznámých, nebo považovaných za vyhynulé. Badatelé odhalili vzácné motýly pestrobarvce a žáby, jako například nový druh zakrslé žabky. Dále popsali nový druh hada z podčeledi chřestýšovitých. Objevena byla neznámá orchidej…

Kvůli kovům v rostlinách se spojí vědci z 30 zemí

Kovy v rostlinách – to je téma, které budou společně řešit odborníci ze sto deseti laboratoří z 30 zemí Evropy. V říjnu byl spuštěn nový projekt „Plantmetals“, který propojí biology, fyziky, chemiky, molekulární genetiky, ekology i agronomy, aby přinesli nejen nové poznatky o fungování rostlin, ale také navrhli inovace pro zemědělství, pěstování a šlechtění plodin i…

EpochálníSvět.cz Novinky a zajímavosti z celého světa!

Carevna Alžběta zakázala dvořanům jíst jablka

Carevna Alžběta zakázala dvořanům...

V kuchyni všichni poklimbávají, do postele ale jít nemůžou. „Čert ví, kdy...
Bitva u Chotynu: Nepřítele rozložily noční útoky kozáků

Bitva u Chotynu: Nepřítele rozložily...

Houfy kozáků drancují města na území Osmanské říše. Jednou dokonce vyplení...
Špatný pitný režim může za únavu i zápach z úst

Špatný pitný režim může za únavu i...

Pocit únavy, výkyvy nálad, suchá pokožka, hlubší vrásky i přibírání na váze. To...
Král perel: Mikimoto

Král perel: Mikimoto

Špičková značka perlových šperků z Japonska Mikimoto představila nyní speciální kolekci,...
Byla záhada zkázy Hindenburgu konečně prolomena?

Byla záhada zkázy Hindenburgu...

Slavný Hindenburg byl největším létajícím strojem všech dob. Hned první z řady...
Jasuši Nagao: Vražda v přímém přenosu

Jasuši Nagao: Vražda v přímém...

Chlap jako hora ještě stojí na nohou, ale už je v podstatě mrtvý....

Nezvaní hosté

Nejnovější vědecká zpráva varuje před rozšířením nepůvodních neboli invazivních druhů. Jejich počet by se měl do roku 2050 rapidně zvýšit, nevyhne se to ani Evropě, kterou osídlí až 2500 nepůvodních druhů. Na evropském kontinentu se očekává především rozšíření cizích druhů korýšů, ptáků, hmyzu či pavoukovců. Informovala o tom studie mezinárodního týmu odborníků, mezi nimiž byli…

Charakter rašelinišť se mění 

V současnosti pokrývají rašeliniště zhruba 3 % zemského povrchu. Také obsahují nejméně třetinu uhlíku obsaženého v půdě, tedy více, než je uloženo ve všech světových lesích. Podle nového výzkumu se v pouhých třech letech všechna rašeliniště, jež se oteplují v důsledku klimatických změn, stala z akumulátorů uhlíku původci emisí. Za rašeliniště jsou považována území, kde je hloubka neodvodněné rašeliny…

Jaká teplota vzduchu je pro stromy kritická?

U stromů v tropických lesích je charakteristické, že při oteplování mohou vázat značné množství oxidu uhličitého, teplota ale nesmí překročit hranici 32 stupňů Celsia, jak naznačil nejnovější výzkum. Kondice stromu je rovněž důležitým faktorem, jenž má vliv na ukládání či uvolňování uhlíku. Mezinárodní výzkumný tým ve spolupráci s českými vědci se zaměřil na dlouhodobé měření několika tisícovek…