Snížilo zemětřesení v Nepálu Mount Everest?
Ničivé zemětřesení o síle 7,8 stupňů, které v roce 2015 postihlo Nepál, mohlo mít i jiné následky než obrovské materiální škody a tisíce obětí na životech. Satelitní měření naznačují, že se v jeho důsledku mohla snížit výška nejvyšší hory světa Mount Everest. Indická vláda se nyní, dva roky po zemětřesení, rozhodla vyslat do Nepálu vědeckou…
Nový diamant prořízne i ultrapevné materiály
Mezinárodní tým vědců pod vedením docentky Jodie Bradbyové z Australian National University vyrobil umělý diamant, který je tvrdší než diamanty běžně používané ve šperkařství. Uplatnění by mohl nalézt například v důlním průmyslu při těžbě diamantů a řezání dalších tvrdých hornin. „Tento nový diamant neuvidíte na žádném zásnubním prstenu, ale s největší pravděpodobností ho najdete na místech,…
Pod sopkou objeven obrovský rezervoár vody
Vědci z anglické Univerzity v Bristolu objevili pod vulkánem Uturuncu v Andách velkou kapsli s vodou. Podle geologů je srovnatelná s největšími sladkovodními jezery na povrchu Země. Experti na nečekanou zásobu vody narazili při studiu anomálie 15 kilometrů pod sopkou. Z neznámého důvodu zde docházelo ke zpomalení seizmických vln. Po sérii experimentů v laboratořích, kde byly simulovány podmínky výbuchu sopky, vědci zjistili,…
Nejlepší výběr článků každý den!
Brutální pokusy na lidech ve jménu vědy!...
Pánové, pozor! Šediny jsou sexy,...
Dějepis jinak: Proč existují...
Doprava budoucnosti v reálu:...
Zrádná pralesnička azurová:...
Dějepis jinak: Jak se rodilo v...
Nejhlubší zatopená jeskyně je v ČR
V roce 2014 ještě potápěči naměřili hloubku zaplavené vápencové jeskyně Hranická propast „pouze“ 200 metrů. Díky moderní technologii se jim ale nyní, o dva roky později, podařilo měření opravit. Výsledkem je světový rekord. Hloubkou české zatopené jeskyně se dlouhodobě zabývá polský potápěč Krzysztof Starnawský. Ten se nejdříve domníval, že dno propasti se nachází ve 200 metrech….
Utváření zemských kontinentů
Vědci běžně užívají pro superkontinent, který na Zemi existoval v době paleozoiku (období přibližně od roku 542 000 000 př. n. l. až 251 000 000 př. n. l.) a mezozoiku (doba od 251 000 000 př. n. l. do 65 500 000 př. n. l.), termín Pangea. Některá pohoří, která vznikla v době Pangey, existují dodnes (například Ural či Atlas). Pangea měla tvar písmene…
Východní Středomoří skrývá nejstarší oceánské dno
Litosférické desky se neustále pohybují a tvář planety se tak mění. Přesto se však izraelskému geologovi Roi Granotovi z Ben Gurionovi univerzity v Negevu podařilo objevit nejstarší část oceánského dna. Kus kůry o rozloze přibližně 155 399 kilometrů čtverečných, které je pohřben pod 13 kilometry sedimentů ve východní části Středomořského moře, je starý asi 340…
Symbol stylu a odolnosti
Granit, neboli žula je vyvřelá hornina, která je velice oblíbeným dekorativním kamenem, protože je odolná i vůči kyselým dešťům. Za žulu je považována každá hlubinná hornina obsahující podstatné množství draselných živců (nejvýznamnější z nich je ortoklas), kyselých plagioklasů a křemene. Obvykle bývá žula zbarvena do šeda, ale jsou známé i odstíny do červena či modra. Žula…
Novinky a zajímavosti z celého světa!
Divadlo světa: Vydělal první atlas...
Jurský park uprostřed Pacifiku:...
Gustave Courbet: Spánek
Místo linky kredenc
Sassi di Matera: Změnilo se skalní...
Nový Hyundai Ioniq plug-in...
Supervulkán Toba má větší magmatický krb než Yellowstone
Gigantická erupce supervulkánu Toba, ke které došlo přibližně před 74 000 lety na ostrově Sumatra, byla nejsilnější za posledních 27 milion let. Do vzduchu bylo vyvrženo přibližně 2800 kilometrů krychlových horniny. V důsledku došlo k výraznému zhoršení klimatu a masivnímu vymírání. Lidský druh byl zdecimovaný na posledních 1000 – 1500 jedinců. Nový výzkum ruských vědců…
Co se děje s kontinenty?
Pohyb světadílů, nebo také kontinentální drift, je teorie, se kterou v roce 1912 přišel německý geofyzik Alfred Wegener (1880 – 1930). Tato teorie vysvětluje vznik kontinentů rozpadem původního superkontinentu Pangea. Svá pozorování podpořil především srovnáním geologických a paleontologických nálezů z pobřeží Afriky a Jižní Ameriky. Teorie kontinetnálního driftu je v současné době součástí teorie deskové tektoniky vysvětlující nejen…
Nově objevený nerost dostal jméno Příbramit
Mezinárodní komise pro nové minerály, nomenklaturu a klasifikaci ve Stockholmu uznala objev a pojmenování dosud neznámého minerálu, který v roce 2007 našel Pavel Škácha, geolog z Hornického muzea v Příbrami na odvalu historické uranové šachty číslo 16 v bývalém příbramském uranovém revíru. Vzácný minerál obsahuje měď, antimon a selen. Má kovově lesklou barvu a je možné ho pozorovat pouze…