Bouchne Fudži?
Impozantní sopka Fudži se tyčí do výše 3 776 metrů nad mořem jen kousek od japonské metropole Tokia, ale vulkanology donedávna příliš nezajímala.Teprve v poslední době si kladou otázku: „Kdy vybuchne Fudži?“ Spolu s nimi si ji začínají klást i miliony obyvatel Tokia, jimž visí exploze dřímajícího vulkánu nad hlavou jako Damoklův meč.Nikdo nevěřilNaposledy se…
Geologie od A do Ž
Nejspíš si ani neuvědomujeme, jak pro život potřebujeme geologii. Studuje procesy probíhající na Zemi. Zabývá se fyzikálními silami, které naši planetu utvářely, chemickým složením jednotlivých částí. Nezapomíná ani na organické zbytky (zkameněliny, ropa, uhlí) a jiné náležitosti. Nabízíme stručný výklad některých pojmů. Antropogenní – vyvolaný člověkem. Děje se tak např. rozsáhlou výstavbou, povrchovými doly, odlesněním…
Podivná vulkanická aktivita
Berou si snad sopky dovolenou? Většina vulkánů soptí mezi listopadem až březnem a v ostatních měsících svou aktivitu snižuje, tvrdí David Pyle z anglické Cambridgeské univerzity. K tomuto závěru došel po studiu záznamů 3200 erupcí, ke kterým došlo v letech 1700-1999. Zjistil též, že o 18 % více výbuchů sopek se událo na naší planetě…
Nejlepší výběr článků každý den!
Vítězové Prémie Otta Wichterleho
Terénní vozidla, která se...
Jádro dění tvoří veřejné lázně: Ve...
Roman Postl: Zabít chce tolik...
Roboti na bitevním poli: Která...
Opatření proti kruté zimě: Spali ve...
Ostřelovaná Země
Andrew Glikson z Australian National University nalezl na území západní Austrálie v zemi u Hamersley Basin 20 cm tlustou vrstvu, která má být stopou po dopadu gigantického tělesa před 2,5 miliardy let. Ačkoliv toto vesmírné těleso na Zemi tehdy zanechalo kráter o průměru 400 km, výzkum neodhalil žádné ovlivnění tehdejšího bakteriálního života. Andrew Glikson předpokládá,že…
Kontinenty s námi plují
Podle nejnovějších laserových měření pomocí satelitů a GPS se náš evropský kontinent každoročně posune asi o 15 centimetrů. Tak by se dnes potěšili starověcí učenci, kteří tvrdili, že pozemská pevnina je převelikou deskou plovoucí po vodě. Vědci totiž teorií globální tektoniky potvrdili, že světadíly připomínají stále plovoucí obrovská plavidla. Pohání je mohutná síla vyvěrající z…
Kde se vzalo zlato?
Nové vědecké objevy přinesly překvapující informace o zlatě. V největším světovém nalezišti, jihoafrickém Witwatersrand Basin, je zlato o čtvrt miliardy let starší než okolní horniny, ve kterých je uloženo. Tato zpráva může významně pomoci prospektorům při hledání nových zlatých nalezišť.Pohádková naleziště v AfriceVíce než 35 procent veškerého na světě vydolovaného zlata pochází z jediného zdroje:…