10.12. 1901: První Nobelova cena
Desátý prosincový den roku 1901 proběhl ve Stockholmu první ceremoniál udělování Nobelových cen. Stalo se tak na počest 5. výročí úmrtí švédského chemika, vynálezce a průmyslníka Alfreda Nobela(1833-1896), a jeho poslední vůle. Dodnes je tento den vyhrazen příslušné slavnostní ceremonii, byť jsou jména jednotlivých laureátu známá předem.
27.11. 1895: Nobel si štědře cení vědy
Byť mu zbývá ještě více než rok života, sepisuje a podepisuje v Paříži 27. listopadu 1895, tedy přesně před 118 lety, švédský chemik a vynálezce dynamitu ALFRED BERNHARD NOBEL (1833-1896) poslední vůli. Do jejího rámce spadá i klauzule dobročinného příspěvku 31 000 000 švédských korun na fond každoročního oceňování vědeckých i jiných zásluh. Z těchto…
26.11. 1778: Kapitán Cook prožívá svůj „Havaj“
Dnes je tomu přesně 235 let, kdy domorodí Havajci lidu Maui spatřili poprvé Evropana. Nebyl jím nikdo jiný, než britský mořeplavec a kartograf kapitán JAMES COOK (1728-1179). Tyto ostrovy se mu navíc staly osudné, o pár měsíců později, v únoru 1779 padl při střetu s domorodci v zátoce Kealakekua. Bylo mu pouhých 50 let, ale…
Nejlepší výběr článků každý den!
Nekompomisní boj o trhy: Benátčané...
Vyjmenujete nejvyšší hory všech...
Trhlina u Las Vegas: Co zpomaluje čas...
Ferdinand V. Dobrotivý se naučil...
Kolik hodin spí jaké zvíře?
Bezdotyková sluchátka: Umí vést...
25.11. 1888: Otto školí národ
Přesně před 125 lety, 25. listopadu 1888, dovršil český knihovník a nakladatel JAN OTTO (1841-1916) své záslužné profesní dílo vydáním české encyklopedie, která vešla do dějin pod názvy Ottův slovník naučný, nebo též Ottova encyklopedie. Po následných dlouhých 100 let byla publikace největší tuzemskou encyklopedií. Od zmíněného listopadu 1888 do roku 1909 vyšlo postupně 27…
Po stoletých stopách tragického dobrodružství
Britští polárníci Ben Saunders a Tarka L´Herpiniere právě zahájili expedici na jižní pól. Jejich cílem je úspěšné zdolání původní trasy výpravy kapitána Scotta z let 1910 až 1912, což se doposud nikomu nepodařilo. Zároveň se jedná o nejdelší polární štreku bez logistické podpory v dějinách. Cesta měří 2900 kilometrů a v jejím průběhu se oba…
Rembrandt namaloval prvního slona
Když Carl Linné přiděloval ve svém přelomovém díle „Systema Naturae“ rodová a druhová jména jednotlivým živočišným druhům, nezapomněl ani na slona indického, kterého pojmenoval Elephas maximus. Kde však mohl Švéd Linné v polovině 18. století toto zvíře vidět? Detektivní historické pátrání po tomto prvním slonovi dovedlo historika Enrica Cappelliniho z Přírodovědeckého muzea v Kodani až k holandskému mistru Rembrandt…
„Česká hlavička“ září spoutaným světlem
Cenu Genus v soutěži „České hlavičky 2013“ získal student 1. ročníku Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice JAN HRABOVSKÝ. Za práci poněkud krkolomně nazvanou, leč po všech stránkách převratnou: „Chalkogenidové skelné luminofory pro fotoniku“. Za tento laboratorní projekt byl Hrabovský již oceněn i v zahraničí. Převedeme-li tento vědecký terminus technicus do únosnější češtiny, spočívala jeho práce ve…
Novinky a zajímavosti z celého světa!
Muži versus ženy: Jakými chorobami...
Reinkarnovaná dvojčata: Došlo v...
Erupce sopky Krakatoa: 10 000x...
Sázení stromů kompenzuje produkci...
Paranormální coloradský hotel...
Rok bez Slunce: Tma a zima...
Hrdý Boeing 747 slaví pětačtyřicátiny
Přesně před 45 lety, 30. září 1968, vyjíždí z hangáru americké firmy Boeing Everett Factory první prototyp největšího dopravního letadla na světě – čtyřmotorový BOEING 747. Gigantický letoun se v ten den poprvé představuje užaslé veřejnosti. Poprvé vzletěl s pasažéry v lednu 1970 a jeho maximální kapacitu (až 660 míst) žádné jiné letadlo dalších 37…
Případ sloního muže se znovu otevírá
Dne 11. dubna 1890 zamřel v jedné z londýnských nemoc Joseph Merrick, kterého znala jeho doba a později díky slavnému filmu Davida Lynche i prakticky celý svět pod přezdívkou „sloní muž“. Dnes, 123 let po jeho smrti, se vědci snaží získat z jeho zachované kostry genetický materiál, aby mohli s jistotou určit, co vlastně bylo přesnou příčinou jeho pověstného…
Česká věda tři roky bez Niederleho
Před třemi lety, 22. srpna 2010, zemřel ve věku 71 let přední český vědec JIŘÍ NIEDERLE. Držitel mnoha významných mezinárodních poct a ocenění zastával čelní pozici ve Fyzikálním ústavu AV ČR a podílel se na zapojení českých vědců do prestižního projektu CERN v Ženevě. V CERNu, tedy v Evropské organizaci pro jaderný výzkum, pracoval jako…