Nová galaxie září jako 300 biliónů sluncí

Nová galaxie září jako 300 biliónů sluncí

Zatím nejjasnější dosud známou galaxii objevili američtí astronomové. Její záře se vyrovná aktivitě 300 bilionů sluncí. Tuto obrovskou energii můžeme pozorovat díky tomu, že vidíme velmi ranou fázi vývoje galaxie, kdy se v jejím středu vytváří černá díra. Ta do sebe vtahuje okolní hmotu, což je provázeno velkým výronem energie, viditelného a ultrafialového světla. „Sledujeme…

Kdy vznikla voda?

Kdy vznikla voda?

Voda tvoří základ života na Zemi. Víme ale, kdy vznikla? Molekuly vody obsahují kyslík, který nejdřív musely vytvořit první hvězdy. Následně se kyslík musel v kosmu rozšířit a spojit s vodíkem. I přes tyto prvotní komplikace se podle nové vědecké studie zhruba miliardu let po velkém třesku v některých částech vesmíru vyskytovala vodní pára ve…

Za bouře na Saturnu možná může voda

Za bouře na Saturnu možná může voda

Intenzita bouří na Saturnu je tak obrovská, že by byla schopná zničit Zemi. K jevu dochází zhruba každých třicet let. Astronomové už několik let pracují s matematickým modelem, podle něhož jsou bouře na Saturnu poháněny zdrojem energie z hlubších vrstev atmosféry. Podstatu bouří se nyní možná podařilo objasnit vědcům z kalifornského technologického institutu. Podle jejich…

Nejlepší výběr článků každý den!

Rumunské trovanty: Kameny, které rostou a množí se!

Rumunské trovanty: Kameny, které...

Když vznikly, byly velké pouhých pár milimetrů, teď měří až 10...
Měl Václav IV. na svém dvoře bratrova špiona?

Měl Václav IV. na svém dvoře...

„Velký podvodník,“ tak říká humanista Jan Dubravius (1486‒1553) o kouzelníkovi a...
Vatikánské zahrady: Rajská oáza nejenom pro papeže

Vatikánské zahrady: Rajská oáza...

V idylickém pásu zeleně uprostřed městského shonu, který se dělí na několik...
Čtyři je málo, nebo moc? Kolik je skutečně ročních období?

Čtyři je málo, nebo moc? Kolik je...

Jaro, léto, podzim, zima. Kolik má rok období, spočítá každé malé dítě....
Vrazi vlastních dětí: Kteří panovníci si potřísnili ruce krví svých potomků?

Vrazi vlastních dětí: Kteří panovníci...

Vládli přísně a jejich krutost se často projevovala i ve vztahu k vlastním...
Nejdivnější parfémy: Vůně starých knih a další

Nejdivnější parfémy: Vůně starých...

Asi každý z nás má svůj oblíbený parfém, ke kterému se stále vrací. Na...
Explodující hvězdy usnadní měření bouřek

Explodující hvězdy usnadní měření bouřek

V současnosti se používá k měření elektrického pole v bouřkových mracích nástroje na palubách letadel a meteorologické balóny. Tato měření však mohou být v podmínkách, které v bouřkových mracích panují, obtížná nebo dokonce nebezpečná. Nyní nizozemští vědci z Radboud Universiteit Nijmegen našli lepší způsob, jak měřit elektrická pole. Pomůže jim k tomu kosmické záření, které…

Mars One prý neuspěje – tvrdí irský kandidát

Mars One prý neuspěje – tvrdí irský kandidát

Irský vědec Joseph Roche, který postoupil do třetího výběrového kola projektu jednosměrné cesty na Mars nizozemské neziskové společnosti Mars One, se domnívá, že mise zkrachuje. Roche, jenž má doktorát z fyziky i astrofyziky, se k cestě na rudou planetu přihlásil mezi prvními. Ovšem postupně v něm začalo sílit podezření, že cesta do vesmíru se neuskuteční…

Známe jiné formy mimozemského života

Známe jiné formy mimozemského života

Život na naší mateřské planetě potřebuje ke své existenci vodu. Astrobiologové si však již delší dobu pohrávají s myšlenkou, že mimozemský život by mohl fungovat i bez vody. Jedním z míst, kde by podle astrofyziků mohl být život je Saturnův měsíc Titan. Ačkoliv zdejší přírodní podmínky neoplývají nijak velkou přívětivostí, má Titán jednu výhodu a…

Vědci analyzují prach supernov

Vědci analyzují prach supernov

Nedávno objevené nánosy písku ze dna moře nesou stopy dávných výbuchů supernov. Výbuchy umírajících hvězd jsou zdrojem většiny těžkých prvků ve vesmíru. Během dlouhého života hvězd se lehké prvky jako je vodík a hélium mění prostřednictvím termonukleárních reakcí na těžší prvky, jako je třeba plutonium, uran, uhlík, draslík, železo nebo třeba fosfor. Zbytky těchto sedimentů…

EpochálníSvět.cz Novinky a zajímavosti z celého světa!

Zvířata ohrožená ohněm

Zvířata ohrožená ohněm

Na přelomu roku 2019 a 2020 zasáhly Austrálii ničivé požáry, které měly...
Bylinky si schovejte i na zimu

Bylinky si schovejte i na zimu

Jak? Můžete je sušit, mrazit, nakládat… prostě způsobů, jak si trochu té vůně a...
Komár, největší zabiják současnosti!

Komár, největší zabiják...

Nejsou velcí ani silní jako tygři, ani jedovatí jako některé druhy hadů. Zato...
Oliver: Nejpodivnější šimpanz v historii

Oliver: Nejpodivnější šimpanz v...

Miluje kávu, pivo, cigarety a ženy. Umí použít splachovací záchod...
Peruánské pohřební věže: Měly ve skutečnosti jiný účel?

Peruánské pohřební věže: Měly ve...

Prazvláštní a tajemná kultura Inků obývající oblast And na území několika...
Mechanické ploty nebo elektřina?

Mechanické ploty nebo elektřina?

Desítky tisíc až statisíce kaprovitých ryb ročně táhnou z nádrže Lipno do...
Asterix zkoumá vznik života

Asterix zkoumá vznik života

Speciální laser Asterix patří mezi tři největší lasery v Evropě. Komplikovaná soustava trubic a optických čoček poodhalila tajemství vzniku části genetického kódu. Na laseru, který se nachází v pražských Ďáblicích, se provádí řada náročných vědeckých experimentů. Ultrakrátké záblesky, které nejsou delší než miliardtina vteřiny, kopírují podmínky, které se na naší planetě běžně nevyskytují. Panuje při…

Vesmír je starý 13,799 miliardy let

Vesmír je starý 13,799 miliardy let

Astronomové na základě údajů z Planckova vesmírného dalekohledu zpřesnili celkové stáří vesmíru na 13,799 (±0,38) miliardy let. Předchozí odhad z března 2013 byl 13,798 miliardy let. Zpřesnily se i odhadů poměr hmoty, temné hmoty a temné energie, které tvoří vesmír. Zatímco hmoty zůstává stále 4,9 procenta, podíl temné hmoty klesl o 0,9 procenta na 25,9…

První hvězdy jsou mladší, než se myslelo

První hvězdy jsou mladší, než se myslelo

Nová měření vesmírného dalekohledu Planck Evropské kosmické agentury, který měří vesmírné mikrovlnné pozadí, tedy světlo zbylé od Velkého třesku, posunula stáří prvních hvězd. Ty jsou tak o více než 100 milionů mladší než vědci dosud předpokládali. Několik set milionů let po Velkém třesku panovalo ve vesmíru období známé jako „doba temna“, které ukončily až první…