Svět potřebuje vědu, věda potřebuje ženy

L’Oréal Česká republika již popatnácté ocenil tři nadané vědkyně pomocí lokálního CSR projektu L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě. Letos se porota složená ze zástupců Akademie věd ČR, UNESCO a společnosti L’Oréal rozhodla podpořit trojici výzkumnic z oblasti medicíny, fyziologie a genetiky rostlin. Nadané vědkyně si mezi sebou rovným dílem rozdělí 600 tisíc korun. Česká verze…

Chemický koktejl v našich vodách: Budou rybí populace tvořeny jen samicemi?

Chemie je bezesporu kouzelná věda, avšak je třeba s ní zacházet opatrně. Jenže co naplat, už od počátků průmyslové výroby do prostředí unikají sloučeniny, se kterými si příroda zas tak příliš nerozumí. Tím pochopitelně živé organismy trpí, ty lidské nevyjímaje. Mezi tyto sloučeniny patří i léčiva a různé chemické prostředky, které dnešní moderní člověk každodenně…

Bez plastu to ještě dlouho nepůjde

V pravidelném rytmu, s přesností na desetinu milimetru stiskne vstřikovací lis silou 150 až 1600 tun dvě protilehlé části formy. Z té pak každých 30 až 60 sekund, 24 hodin denně, 7 dní v týdnu vypadne jeden, nebo dokonce hned několik plastových výrobků. V závodech Alfa Plastik mají takových lisů desítky a většinou jedou na…

Rubriky:  Chemie

Nejlepší výběr článků každý den!

Ukázkový proces s rebelem: Na hranici skončí spisy i jejich autor

Ukázkový proces s rebelem: Na...

Německý novokřtěnec Balthasar Hubmaier (asi 1485–1528) obzvlášť rozčílí...
Sázka na kamenné hroty: Překonaly evropské geny zamrzlý oceán?

Sázka na kamenné hroty: Překonaly...

Dřívější výzkumy dokázaly, že DNA severoamerických indiánů...
Tuny oceli vs. zakázaná hudba: Rokenrolový dýchánek stál svobodu pěti lidí

Tuny oceli vs. zakázaná hudba:...

Železárny a těžba uhlí na Ostravsku, těžba uranu v Jáchymově. Československo...
Mezi dělníky stoupal počet levobočků: Rozbujela se za průmyslové revoluce nevěra?

Mezi dělníky stoupal počet...

„Co bude k večeři?“ ptá se 12letý Honza maminky. Uslyší obvyklou...
Jak nás ovlivňují biologické hodiny?

Jak nás ovlivňují biologické...

Biologické, nebo také vnitřní, hodiny významně ovlivňují tělo a mysl....
V malém pomáhá a ve velkém škodí

V malém pomáhá a ve velkém škodí

Exotické liči neboli čínská jahoda voní po růžích a chutná podobně jako...

Uhlíkové nanotrubičky – současnost, budoucnost a komerční potenciál

Uhlíkaté materiály jsou v současné době studovány jak v oblasti základního výzkumu tak i praktických aplikacích. Uplatnění postupně nacházejí všechny typy uhlíkatých struktur od sazí přes grafity až po grafen, či uhlíkové nanotrubičky (CNT~ carbon nanotubes). Uhlíkové nanotrubičky mají mimořádné vlastnosti jako je vysoký poměr podélnosti, velký specifický povrch, vysoká pevnost a tuhost, elektrická a/nebo…

Pěkný číslo vstupuje na trh

Po více jak dvouletém vývoji vstupuje na trh pod názvem Pěkný číslo unikátní české pivo inspirované číslem π. Idea originální receptury vznikla na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy a byla vyladěna Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským v Praze. Výrobu zahájil na konci minulého roku benešovský Pivovar Ferdinand. Receptura unikátního českého speciálu je přímo prosycena symbolikou čísla π….

Rubriky:  Chemie Zajímavosti

Záměrné poškozování proteinů uvnitř buněk

Badatelům z Univerzity Palackého v Olomouci a Masarykova onkologického ústavu v Brně se podařilo v rámci svého výzkumu objevit metodu zaměřenou na zkoumání proteotoxického stresu buněk, jenž vede k neurodegenerativním nemocem a rakovině. V centru pozornosti se ocitly staré a defektní bílkoviny, jež v těch nejkrajnějších případech způsobují v lidském těle problémy, které stojí za…

Forenzní specialista major Halamek: Jsme větší šťourové než FBI

Mluví o sobě jako o „laboratorní“ kryse. Ven chodí k soudu jako znalec a do terénu pro důkazy. Ve srovnání s filmy je to ale mravenčí práce. Neexistuje jeden přístroj na všechno. Forenzním specialistům práci komplikuje počasí, nosiče, kontaminace… „Otisk prstu na koberci je něco úplně jiného než otisk na hladkém povrchu nebo na monitoru,“ říká major…

EpochálníSvět.cz Novinky a zajímavosti z celého světa!

Byla záhada zkázy Hindenburgu konečně prolomena?

Byla záhada zkázy Hindenburgu...

Slavný Hindenburg byl největším létajícím strojem všech dob. Hned první z řady...
Jasuši Nagao: Vražda v přímém přenosu

Jasuši Nagao: Vražda v přímém...

Chlap jako hora ještě stojí na nohou, ale už je v podstatě mrtvý....
Virtuplex pomáhá rodinám s vážně nemocnými dětmi

Virtuplex pomáhá rodinám s vážně...

I virtuální realita může pomoci dobré věci. Důkazem je česká...
Vědci rozkrývají záhadu tajemného psychologického jevu: Dokáží ale vysvětlit všechny záhadné tváře?

Vědci rozkrývají záhadu tajemného...

Tvář na Marsu, strašidelná tvář na štítu velhartického kostela, ďábelské...
Las Médulas: Při zlaté horečce Římané zničili celé pohoří

Las Médulas: Při zlaté horečce...

V břidlicovém pohoří Las Médulas v severozápadním Španělsku je k vidění mnoho...
Co vydržíme aneb Jak dlouho může lidské tělo fungovat v extrémních podmínkách?

Co vydržíme aneb Jak dlouho může...

Lidské tělo se dokáže přizpůsobit takřka čemukoli. Nejsme však...

Kvůli kovům v rostlinách se spojí vědci z 30 zemí

Kovy v rostlinách – to je téma, které budou společně řešit odborníci ze sto deseti laboratoří z 30 zemí Evropy. V říjnu byl spuštěn nový projekt „Plantmetals“, který propojí biology, fyziky, chemiky, molekulární genetiky, ekology i agronomy, aby přinesli nejen nové poznatky o fungování rostlin, ale také navrhli inovace pro zemědělství, pěstování a šlechtění plodin i…

Nobelova cena za chemii má své držitelky

Ve středu 7. října 2020 vyhlásila Královská švédská akademie laureáty Nobelovy ceny v kategorii chemie, ocenění si rozdělí dvě vědkyně za podíl na vývoji „genetických nůžek“. Unikátní „genetické nůžky“, nesoucí pojmenování CRISPR-Cas9, jsou nástrojem, který dovede prozkoumat a následně manipulovat s genomem živočichů. V prosinci si na slavnostním předávání cenu odnese francouzská vědkyně Emmanuelle Charpentier…

Rubriky:  Chemie Zajímavosti

Martin Pumera: Nanoroboti budou do pěti let čistit půdu. Co pak?

Nanoroboti nemají potenciál jen v lidském těle. Umí dekontaminovat půdu, extrahovat uran nebo lithium. Snad i najít ropu. Jsou komplexní a úžasní. Stejně jako výzkum profesora Martina Pumery. Nedávno se vrátil po 20 letech v zahraničí a teď má „excelentní“ výzkum za čtvrt miliardy korun.   Tři dny po tom, co skončil studium, odjel do Ameriky. Byl…

Rubriky:  Chemie Rozhovory