Gulag – to jediné slovo vyvolává mrazení v zádech. Systém pracovně-nápravných táborů představoval jednu z nejtemnějších stránek Sovětského svazu. Badatelé ze Západočeské univerzity v Plzni ve spolupráci s organizací Gulag.cz a kazašskými odborníky zahájili nedávno první archeologický výzkum jednoho takového tábora.

Ten patřil do takzvaného Stěplagu, což byl neblaze proslulý komplex v Kazachstánu. „V Rusku by obdobný výzkum v současnosti nebyl možný. Putinův režim se snaží vymazat historii Gulagu a sovětských represí z paměti i z veřejného prostoru a mnohé sovětské zločiny naopak obhajuje.

Kazachstán se tomuto výzkumu stále více otevírá a setkáváme se tu s velkou podporou a pochopením,“ vysvětlil Štěpán Černoušek, předseda organizace Gulag.cz.

Konkrétně se experti zaměřili na lokalitu u vesnice Těrekty. Je to dáno tím, že zde zůstalo mnoho materiálních stop po hrůzách, jež si zejména političtí vězni z různých koutů Sovětského svazu vytrpěli.

Nutno přitom podotknout, že ve Stěplagu byli internováni i Čechoslováci. „Našli jsme pozůstatky ženského tábora, mužský tábor s archeologickými relikty i stojícími stavbami, celé městečko strážných a velitelství, kam se později nastěhovali lidé z nedaleké zaniklé vesnice.

Dochovaly se také zbytky hospodářské zóny, kde věznění muži a ženy vykonávali otrocké práce, ale i zapomenutý hřbitov obětí,“ uvedl vedoucí archeolog Pavel Vařeka z plzeňské univerzity.

Datování některých nálezů i svědectví místního pamětníka přitom naznačují, že Stěplag byl do určité míry provozován déle, než se předpokládalo, tedy i po roce 1956.

Výzkum probíhá v rámci projektu Zdivočelá země. „V Česku jsme zkoumali pozůstatky komunistických trestních pracovních táborů a táborů nucených prací na Jáchymovsku. Teď jsme se vydali do prostředí sovětského Gulagu.

Jde o jedinečnou příležitost, neboť můžeme srovnat originál s kopií,“ podotkl Pavel Vařeka.