Když masivní hvězda spotřebuje své jaderné palivo, začne pod svou vlastní vahou kolabovat. Podle běžně přijímané teorie se její hmota zhroutí do černé díry, objektu s gravitací tak silnou, že z něj neunikne ani světlo.

Nová teoretická studie německých fyziků však přichází s mnohem odvážnější možností….

Některé hvězdy by se podle ní totiž nemusely proměnit v černé díry vůbec. Místo toho by uvnitř nich mohl vzniknout zcela nový miniaturní vesmír…

Myšlenka zní možná trochu bláznivě, ale má zajímavý základ a opírá se o Einsteinovu obecnou teorii relativity. Vědci Daniel Jampolski a Luciano Rezzolla z Goetheho univerzity ve Frankfurtu hledali alternativu k jednomu z největších problémů současné fyziky, tedy k singularitě.

Právě singularita představuje hypotetický bod uvnitř černé díry, kde se hmota stlačí do nekonečné hustoty a známé fyzikální zákony přestávají fungovat.

Podle nové studie by se však kolaps hvězdy mohl zastavit ještě těsně před vznikem singularity. V extrémních podmínkách by se uvnitř zhroucené hvězdy zrodil nový prostor a čas, tedy cosi podobného malému vesmíru s vlastním velkým třeskem.

Tento nově vznikající vesmír by začala rozpínat temná energie, stejná záhadná síla, která urychluje rozpínání našeho kosmu.

Právě rozpínání tohoto miniaturního vesmíru by působilo proti gravitaci kolabující hvězdy. Výsledkem pak není černá díra, ale exotický objekt označovaný jako gravastar. Navenek by se přitom gravastar choval velmi podobně jako černá díra, měl by srovnatelnou hmotnost i rozměry a jeho gravitace by byla téměř stejně silná.

Uvnitř by však nebyla singularita ani horizont událostí, ale oblast vyplněná temnou energií. Autoři práce tak v podstatě naznačují, že i náš vlastní vesmír by teoreticky mohl vzniknout podobným procesem uvnitř nějakého rodičovského vesmíru.

Koncept gravastarů není nový. Fyzici o nich diskutují už přibližně čtvrt století, avšak chyběl věrohodný mechanismus, který by vysvětlil jejich vznik. Autoři nové práce tvrdí, že právě tento problém se jim podařilo vyřešit;

podle jejich výpočtů může být vznik gravastaru přirozeným důsledkem kolapsu velmi hmotné hvězdy.

Samotní vědci přitom zdůrazňují, že nejde o pokus vyvrátit existenci černých děr. Ty zůstávají nejjednodušším a nejpřirozenějším vysvětlením mnoha astronomických pozorování. Nová práce pouze ukazuje, že příroda může mít v zásobě i alternativní scénáře, které zatím neumíme ověřit.

Opatrnost je však jistě na místě. Historie teoretické fyziky je plná krásných a elegantních modelů, které nakonec příroda zcela ignorovala. Největší problém gravastarů je stejný jako u mnoha jiných alternativ černých děr: zatím jsme je zkrátka a jedoduše ve vesmíru nepozorovali.