Pomocí Webbova teleskopu astronomové pořídili dosud nejdetailnější snímky planety mimo naši Sluneční soustavu. Exoplaneta LHS 3844 b obíhá kolem červeného trpaslíka asi 49 světelných let od Země a čerstvá pozorování naznačují, že těleso zřejmě postrádá atmosféru, přičemž jeho povrch připomíná rozpálenou kamennou pustinu podobnou Merkuru..
LHS 3844 b patří mezi takzvané superzemě. Je asi o třetinu větší než naše planeta a její orbita kolem mateřské hvězdy je tak blízko, že jeden její oběh jí trvá pouhých jedenáct pozemských hodin.
Kvůli tomu má planeta vázanou gravitaci, podobně jako Měsíc vůči Zemi, kdy jedna její polovina je natočena ke hvězdě a druhá zůstává ponořená do věčné tmy.
Právě tento kontrast umožnil vědcům zkoumat, zda planeta disponuje atmosférou. Pokud by ji měla, teplo by se alespoň částečně přenášelo i na odvrácenou stranu tělesa. Webbův teleskop však ukázal, že noční hemisféra zůstává výrazně chladnější, což naznačuje téměř úplnou absenci plynného obalu.
Podle astronomů jde o jeden z nejpřesvědčivějších důkazů, že některé skalnaté exoplanety svůj plynný obal nemají a jsou tak neustále vystavené přímému kosmickému bombardování.
Pozorování navíc naznačují, že povrch planety může být tvořen tmavými vulkanickými horninami, které dobře pohlcují teplo. Denní strana se tak rozpaluje na hodnoty přesahující 800 stupňů Celsia. Vědci připouštějí, že zde mohou existovat rozsáhlá lávová pole nebo oblasti připomínající ztuhlá moře magmatu.
Výzkum podobných světů je pro astronomy důležitý i proto, že pomáhá pochopit vývoj kamenných planet obecně. LHS 3844 b sice rozhodně nepatří mezi kandidáty na obyvatelný svět, ale ukazuje, jak rozmanité mohou planetární systémy ve vesmíru být.
Současně jde o další důkaz mimořádných schopností Webbova teleskopu, který dokáže analyzovat i velmi vzdálené a obtížně pozorovatelné objekty s přesností, o jaké se astronomům ještě před několika lety ani nesnilo.
