Jsou jako přírodní pohroma. Nic je nezastaví a nikdo si netroufne postavit se jim do cesty. Římští legionáři mají pověst obávaných a nezlomných válečníků. Ovšem ten, který právě vychází se strhaným výrazem z latríny, příliš obávaně a nezlomně nevypadá.

Římský voják, dobrá voják – tak by se nechala parafrázovat „hláška“ z populárního filmu Dobrý voják Švejk. O římské armádě se často mluví jako o kladivu mocného impéria, které si dokázalo podmaňovat národy.

Podle studie, jejíž autoři v nedávné době zkoumali život legionářů v blízkosti známé ho Hadriánova valu ve Velké Británii, se přitom tito proslulí bojovníci museli potýkat s parazity, způsobujícími závažné střevní potíže. A podobná situace panovala i v jiných vojenských pevnostech!

Od jednoho moře ke druhému

Hadriánův val patří mezi nejznámější stavby, zbudované Římany mimo Apeninský poloostrov. Tato de facto masivní opevněná hradba, střežená ozbrojenými hlídkami, byla na příkaz císaře Hadriána postavena ve 2. století našeho letopočtu, konkrétně v severní Anglii.

Vedla napříč ostrovem od východu na západ, od Severního moře k Irskému moři přes území dlouhé desítky kilometrů. A celé stovky let plnila svou funkci. Samozřejmě nevznikl jen samotný val. K tomu, aby ho mohli hlídat vojáci, musel být doplněn nezbytnou infrastrukturou a pevnostmi, v nichž příslušníci římské armády z různých jednotek a různých specializací přebývali.

Strach budili kupříkladu lučištníci. Ti představovali důrazné varování pro každého, kdo by chtěl vést proti opevněné linii zteč. V souvislosti s tím je nutno podotknout, že v Británii nepůsobili jen legionáři, ale i další vojáci z celého území římského impéria.

Nešlo o neprostupnou bariéru

Mnoho filmových fanoušků a nadšenců si val vybaví v souvislosti s filmem z roku 2004 s názvem Král Artuš. Ovšem jak už to u snímků založených na legendách bývá, je těžké v nich skloubit příběh s reálným historickým základem tak, aby do sebe všechno správně zapadlo.

To se týká i tohoto počinu. Val v něm byl představen jako bariéra, za níž se pohybovali vzpurní a odbojní „domorodci“ v čele se svým vůdcem Merlinem. Skutečnost byla ovšem poněkud jiná – a v jistém ohledu méně dramatická.

Stanoviště pro vybírání cla

Val měl opravdu bránit nájezdníkům pronikat na římské území. Nicméně nelze říct, že by sever a jih ostrova zcela rozděloval a bránil lidem, aby se mezi jednotlivými oblastmi pohybovali. De facto tvořil nejen barikádu před nepřátelskými „barbary“, ale zároveň fungoval coby kontrolní místo, stanoviště, jímž procházeli například obchodníci, kteří museli své zboží proclít.

Nelze opomenout ani další účel opevnění – a tím bylo předvést všem moc a sílu římského impéria.

Více se dočtete v čísle 4/2026