Je známo, že lidé využívali přírodní oheň, vzniklý například v lese po úderu blesku do stromu, před více než milionem let, ale až dosud nejstarší důkaz úmyslného zakládání ohně lidmi pocházel z doby před 50 000 lety.

Nyní vědci objevili v anglickém hliněném dole jasné důkazy toho, že jej zde předchůdci člověka zvládli úmyslně rozdělat už před 400 000 lety, tedy o 350 000 let dříve, než se myslelo….

„Důsledky jsou obrovské,“ říká Rob Davis, paleolitický archeolog z Britského muzea, který spoluvedl vyšetřování. „Schopnost vytvářet a ovládat oheň je jedním z nejdůležitějších zlomových bodů v lidských dějinách s praktickými a společenskými přínosy, které změnily lidskou evoluci.“ Předchůdci člověka, kteří oheň ve vesnici Barnham v anglickém Suffolku, asi 145 km jihovýchodně od Londýna, úmyslně založili, nepatřili k Homo sapiens, protože ten se mimo Afriku trvale nevyskytoval až do doby před 100 000 lety.

Oheň rozdělaný úmyslně

Jednalo se tak nejpravděpodobněji o rané neandertálce, což vychází ze zkoumání fosilií přibližně stejného stáří, které pocházejí ze Swanscombe v Kentu a Atepuercy ve Španělsku, jež uchovávají DNA raných neandertálců.

„Náš druh se samozřejmě vyvíjel v Africe, zatímco tito lidé žili v Británii a Evropě. Domníváme se, že i náš druh by tyto znalosti měl, ale ve skutečnosti pro to nemáme důkazy,“ doplňuje k tomu profesor Chris Stringer z Přírodovědného muzea v Londýně, který se na výzkumu podílel.

Mnohem dřívější časový rámec pro rozdělávání ohně naznačuje, že mohlo hrát významnou roli v klíčových evolučních pokrocích předchůdců člověka, jako je vznik a vývoj jazyka a přežití v širokém spektru klimatických podmínek.

Schopnost rozdělat oheň zajišťovala teplo, světlo, ochranu před predátory a umožňovalo lidem zpracovávat širší škálu potravin, ze které navíc díky tepelné úpravě získali více živin a energie, což umožňovalo lepší přežití, tvorbu větších skupin i zvětšení mozku.

Znali vlastnosti pyritu

Vědci se zaměřili na zkoumání opuštěného hliněného dolu, kde byly kamenné nástroje poprvé objeveny na počátku 20. století a kam se odborníci naposledy vrátili v roce 2014. Tehdy na místě objevili první náznaky využívání ohně, nebylo však jasné, zda se jednalo o oportunistické využití přírodní cestou vzniklého ohně, nebo byl úmyslně rozdělán člověkem.

Zlomovým bodem se stal objev dvou úlomků pyritu, železnou rudu, která při úderu o pazourek vytváří jiskry.

V dané oblasti je totiž pyrit extrémně vzácný, což silně naznačuje, že byl získán z bílých křídových skal na pobřeží, vzdálených desítky kilometrů, a do oblasti záměrně přivezen, aby sloužil jako podpalovač.

„Je neuvěřitelné, že některé z nejstarších skupin neandrtálců znaly vlastnosti pazourku, pyritu a troudu v tak rané době,“ komentuje to Nick Ashton, kurátor paleolitických sbírek v Britském muzeu. Geotermické testy také ukázaly, že skvrna načervenalého jílu, objevená na místě, byla opakovaně vystavována teplotám nad 700°C, což podává poměrně jasný důkaz o tom, že se jednalo o ohniště využívané neandertálci opakovaně.

Zdroj: The Guardian