Domů     Příroda
Velryby jsou pro zlepšení klimatu důležitější než deštné pralesy

Ačkoliv se jako o plicích planety Země hovoří o jihoamerických deštných pralesích, mnohem důležitějším zdrojem kyslíku jsou světové oceány, neboť vyrábějí až 50 % kyslíku, který dýcháme. A navíc pohlcují až 31 % všech emisí oxidu uhličitého, čímž bojují proti změně klimatu. Lví podíl na tom mají obří kytovci neboli velryby..

Nadbytek oxidu uhličitého přispívá ke změně klimatu tím, že zachycuje teplo v atmosféře a zvyšuje globální teploty. Oceán v sobě dokáže vázat uhlík, který se tak nemůže vrátit v podobě oxidu uhličitého do atmosféry.

O uhlíku, zachyceném oceánskými ekosystémy, se hovoří jako o modrém uhlíku. Absorbují jej vodní rostliny, řasy a fytoplankton, ukládá se v tělech živých zvířat a je vázán v hlubokomořských sedimentech.

Velryby ukládají uhlík

Vědci se domnívají, že velryby přispívají ke všem třem těmto mechanismům ukládání uhlíku. V minulosti ho dokázaly ukládat ještě více, než byly jejich populace zdecimovány komerčním rybolovem v 19. století.

Stejně jako stromy v deštném pralese nebo mořské řasy v kelpovém lese, i velryby dokáží po celý svůj dlouhý život efektivně zachycovat a ukládat uhlík přímo ve svých velkých tělech. Jedna velryba za svůj život zachytí v průměru až 33 tun oxidu uhličitého.

Oproti tomu dub, jeden z nejúčinnějších druhů stromů při zachycování uhlíku, během svého 500 let dlouhého života zhruba v sobě zachytí jen asi 12 tun oxidu uhličitého. Velryby se živí krillem, kořistí bohatou na uhlík, a vydechují jen velmi málo oxidu uhličitého.

To jim umožňuje v jejich tělech ukládat více uhlíku než stromy. Když pak velryby uhynou, jejich velká těla klesnou k mořskému dnu, kde je uhlík zachycen a je mu zabráněno v uvolnění se do atmosféry v podobě oxidu uhličitého.

Velrybím trusem ke kyslíku

Mnoho hlubokomořských organismů se vyvinulo tak, že spoléhají na živiny z potápějících se těl velryb. Uhlík z jejich těl je tak vázán po stovky až tisíce let v sedimentech na dnech oceánů a navíc cirkuluje hlubokomořským ekosystémem.

Velryby se potápí pro kořist, ale zároveň se musí vracet k hladině, aby se jakožto savci nadechli. Během toho vylučují velké množství na živiny bohatých výkalů a moči. Tento cyklus se označuje jako velrybí pumpa.

Velryby během něj „pumpují“ živiny, jako je dusík, fosfor a železo, z hlubin oceánu na jeho hladinu.

Tyto živiny stimulují spolu se slunečním světlem kvetení fytoplanktonu, který zachycuje uhlík a uvolňuje kyslík. Celosvětově zachytí fytoplankton každý rok tolik oxidu uhličitého jako čtyři amazonské deštné pralesy a fotosyntézou produkuje polovinu kyslíku, který dýcháme.

Zároveň jsou tyto mikroskopické rostliny potravou dalším mořským druhům. Velryby navíc oceánem migrují na dlouhé vzdálenosti, přes 20 tisíc kilometrů, a podél těchto svých migračních tras vylučují výkaly a moč, čímž stimulují kvetení fytoplanktonu na různých místech. Je proto více než žádoucí populace velryb chránit a obnovovat.

Zdroj: Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA), Phys.org.

Foto: Pixabay
Zdroje informací: NOAA, Phys.org
Štítky:
Související články
Příroda 10.6.2026
Šelmy medvědovité jsou poměrně známou čeledí. Zdaleka ne tolik známé jsou šelmy medvídkovité. Leckdo vůbec netuší, že k nim patří populární američtí mývalové či nosálové. A ještě nedávno byla mezi nimi jako doma také panda červená. Jedná se o zvíře velikostně srovnatelné právě s mývaly a nosály. Na rozdíl od pand velkých si ty červené […]
Příroda 8.6.2026
Obvykle nepřekypuje aktivitou. Teď je ale samice pandy červené netypicky činorodá a přenáší mládě z jednoho hnízda do jiného. Opatrnosti není nazbyt, vždyť se kolem toulá hladový irbis neboli levhart sněžný. Tyto šelmy přitom představují nebezpečí i pro mláďata pand velkých. Oba tito živočichové patří u lidí mezi velmi oblíbené. Něco mají společného – je […]
Příroda 7.6.2026
Chobotnice patří mezi nejinteligentnější bezobratlé živočichy na Zemi. Dokážou řešit problémy, otevírat nádoby, učit se pozorováním a některé druhy si dokonce pamatují řešení úloh celé měsíce. Nyní k jejich pozoruhodným schopnostem přibyla další. Vědci zjistili, že chobotnice umějí využívat zrcadlo jako nástroj k nalezení potravy, kterou nemohou přímo vidět. Výzkumníci z Dartmouth College připravili experiment, […]
Příroda 6.6.2026
Mlha bývá vnímána hlavně jako kulisa hororů, sychravých podzimních rán nebo silničních nehod. Ve skutečnosti však na mnoha místech planety je doslova životadárná. Pro některé lesy, rostliny, živočichy, ale i lidské komunity je dokonce důležitější než déšť. Vědci v posledních letech upozorňují, že změna klimatu nenarušuje jen velké a snadno pozorovatelné procesy a nepřináší na […]
Příroda Rozhovory 4.6.2026
Daniel Kortus je především vědec. Ale poslední měsíce i hvězda sociálních sítí. Pohybuje se na pomezí dvou světů – v laboratoři studuje materiály budoucnosti, na sociálních sítích vysvětluje klimatickou změnu tak, aby jí rozuměla i babička. Klimatická změna dnes patří k nejdiskutovanějším tématům planety, a zároveň k těm nejvíc zapleveleným polopravdami. Jedni vidí blížící se […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz