Domů     Historie
Vědci konečně identifikovali záhadnou substanci ze starověkých bronzových nádob
Palác Athény ve městě Paestum

Roku 1954 byly v pozůstatcích významného antického města zvaného Paestum nalezeny bronzové nádoby, které v sobě obsahovaly záhadnou lepkavou hmotu. Její složení po 70 let mátlo odborníky. Nyní se díky pokrokům v chemické analýze konečně podařilo odhalit její složení, a ukončit tak dlouhé roky trvající dohady..

Když bylo v podzemní svatyni ve městě Paestum, které se nachází asi 85 km jihovýchodně od Neapole, objeveno osm bronzových nádob s lepkavým obsahem, domnívali se odborníci, že se jedná o med. Ten byl v antice považován za symbol nesmrtelnosti.

Nicméně, navzdory nejméně čtyřem pokusům o potvrzení přítomnosti této lepkavé, sladké látky během sedmi desetiletí nikdy nebyly ve vzorcích nalezeny žádné důkazy o obsahu cukrů v této hmotě.

Nyní použil tým chemiků a archeologů nejmodernější analytické techniky k identifikaci pastovitého zbytku z 2500 let starých bronzových nádob. A jejich nález je jednoznačný, jednalo se skutečně o zbytky sladké oběti starověkým bohům, tedy o med.

„Zajímavé je, že starověcí Řekové a Římané med považovali za superpotravinu,“ uvádí hlavní autorka studie Luciana da Costa Carvalhová, chemička z Oxfordské univerzity. Med byl důležitou součástí antické medicíny, rituálů, kosmetiky i jídelníčku.

Analýza potvrdila, že se jedná o med

Odborníci vzorky zkoumali pomocí hmotnostní spektrometrie, techniky, která dokáže identifikovat různé molekuly a sloučeniny. Carvalhová a její tým díky ní dokázali ve zbytcích ze starověké nádoby poprvé identifikovat intaktní hexózové cukry neboli šestiuhlíkaté monosacharidy, mezi které patří fruktóza, glukóza či D-manóza.

Čerstvý med jich obsahuje hned 79 %, přičemž nejhojněji je v něm zastoupena fruktóza. Analýza proteinů ve vzorku pak rovněž odhalila přítomnost mateří kašičky, mléčného sekretu produkovaného včelími dělnicemi.

Zdroj: Luciana da Costa Carvalhová, University of Oxford

Vědci v lepkavé hmotě objevili také peptidy neboli krátké řetězce aminokyselin, které jsou menšími verzemi proteinů, jež jsou unikátní pro evropskou včelu medonosnou (Apis mellifera). Studie, jejíž závěry byly zveřejněny v odborném časopise Journal of the American Chemical Society, tak představuje první přímý molekulární důkaz podporující přítomnost medu v bronzových nádobách ze 6. století př. n.l., a to nejpravděpodobněji ve formě pláství.

Méně sladký med, než je ten dnešní

„Množství cukru ve starověkém medu bylo ve srovnání s tím současným velmi nízké,“ vysvětluje Carvalhová, která má za to, že „tento med chutnal jako umytá plástev, jen byl o něco kyselejší.“ Vědci v medové směsi nalezli rovněž ionty mědi, které zřejmě umožnily její zakonzervování, neboť tyto ionty jsou biocidní, což znamená, že mohou zabíjet mikroorganismy.

„Jejich přítomnost přispěla k uchování cukrů na povrchu zbytků,“ doplňuje Carvalhová.

Nádoby byly nalezeny v podzemní svatyni zvané heroon, kde se rovněž nacházel velký dřevěný stůl, na kterém byly umístěny železné tyče omotané vlnou. Obětiny byly věnovány mýtickému zakladateli starověkého řeckého města Sybaris, Isovi z Heliké.

Když byl Sybaris zničen v 6. století př. n. l., jeho obyvatelé uprchli a založili město zvané Poseidonia. Ve 3. století př. n. l. však Poseidonium dobyli Římané a přejmenovali ho právě na Paestum.

Zdroj: LiveScience

Foto: WikiCommons by Berthold Werner, University of Oxford by Luciana da Costa Carvalhová
Zdroje informací: LiveScience
Štítky:
Související články
Historie 6.4.2026
Lov mamuta rozhodně nebyl nic jednoduchého. Obrovský chobotnatec nikdy nedal svou kůži lacino. Muži museli být dobře sehraní a naplánovat účinnou strategii. To by šlo dost těžko, kdyby mezi sebou nedokázali komunikovat. Vyjadřovat se pomocí slov – to je něco, co do jisté míry dělá člověka člověkem. Nejde jen o schopnost navzájem se dorozumět, ale […]
Historie Medicína 5.4.2026
Dějiny se obvykle píší skrze data, jména nebo události. Z nich pak pramení příběhy válek, převratů, triumfů i tragédií. Jenže za tím vším, co se jeví jako nevyhnutelný běh dějin, stojí lidé a ti mají nejen armády, ale i hlavy, tedy přesněji řečeno: mysl. A ta bývá nevyzpytatelná, složitá, křehká i nebezpečná. A právě ve […]
Byl to muž, který četl v Evropě jako v otevřené knize, a zároveň ji pomáhal psát. Nová výstava František Palacký 1798–1876 v Národním muzeu ukazuje českou legendu jinak. Ne jako nehybný pomník z „neoblíbeného“ století, ale jako živého, neklidného ducha své doby. Národní muzeum otevřelo výstavu v Historické budově u příležitosti 150. výročí úmrtí slavného […]
Dosud nejstarší přímé genetické důkazy o psech pocházely z doby před 10 900 lety, protože DNA ze starších vzorků byla příliš fragmentovaná na to, aby šlo rozlišit mezi psem a vlkem. Pokročilejší sekvenční techniky nyní umožnily analýzu starších vzorků, která jasně ukázala, že psi byli společníky lidí dlouho před vznikem zemědělství. Průlomový výzkum, jehož závěry […]
Historie 25.3.2026
Rivalita mezi Římem a Kartágem nebyla ve své době nic překvapujícího. Svým způsobem šlo o dva kohouty na jednom smetišti, přičemž ono smetiště představovalo západní Středomoří. Římané „kokrhali“ z Apeninského poloostrova, zatímco Kartaginci z území u dnešní metropole Tunis v severoafrickém Tunisku. Ovládnutí strategické oblasti bylo klíčem k dominantnímu postavení v celém regionu, jenž by […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz