Jako věčné chemikálie jsou označovány chemické sloučeniny obsahující fluor, ze kterých je zhotovována řada vodě, mastnotě a skvrnám odolných výrobků, jako je nepřilnavé nádobí či oblečení do deště.

Jenže tyto chemikálie se dostávají i do našich těl a jsou spojovány s řadou zdravotních problémů. Nyní se ukazuje, že si s nimi naštěstí do jisté míry poradí náš střevní mikrobiom. Lze ho v tom podpořit?.

Mezi tak zvané per- a polyfluoroalkylové látky (PFAS) neboli věčné chemikálie patří na 15 000 sloučenin. Tou nejstarší a nejznámější je teflon, ačkoliv není úplně typickou PFAS. Další jsou lyžařské vosky, voděodolné textilie či hasební pěny.

Současná věda nedisponuje žádnou prakticky využitelnou technologií, který by dokázala tyto látky ze životního prostředí odstranit. Do našeho těla se pak dostávají například pitnou vodou. Jsou spojovány s rakovinou, výskytem vrozených vad, sníženou imunitou, vysokým cholesterolem či onemocněním ledvin.

Poločas rozpadu dvou nejběžněji se vyskytujících PFAS, perfluorooktansulfonátu (PFOS) a kyseliny perfluorooktanové (PFOA), se pohybuje od dvou do pěti let. To znamená, že tělo během tohoto období vyloučí polovinu množství této chemické látky, které se nachází v krvi.

V závislosti na hladinách těchto látek v krvi může jejich úplně přirozené vyloučení z těla trvat i desítky let. Nyní se ukazuje, že našimi největšími spojenci jsou v tomto boji některé střevní bakterie.

Bakterie si s chemikáliemi poradí

Bakterie se běžně setkávají s pro ně řadou potenciálně stresujících chemikálií, například pesticidy, a disponují mechanismy, jak se s nimi vypořádat. Předchozí studie ukázaly, že střevní mikroby mohou přijímat a ukládat nezamýšlené cíle, jako jsou terapeutické léky.

Nebylo však jisté, jak tyto bakterie reagují na znečišťující látky, včetně PFAS, které mohou lidé zkonzumovat v potravinách či ve vodě. Vědci proto vystavili lidské střevní bakterie dvěma běžným formám PFAS a dalším znečišťujícím látkám.

„V různých koncentracích několik bakteriálních kmenů, včetně E.coli, absorbovalo PFAS v laboratorních miskách a navždy ukládalo chemikálie ve shlucích uvnitř svých buněk,“ shrnuje výsledky experimentu Kiran Patil, molekulární biolog z Univerzity v Cambridgi.

Mikroby v sobě přitom nahromadily 20 až 75 procent chemikálií bez jakýchkoli pro ně negativních účinků. Další pokus by proveden na myších, kdy jim byly odstraněny střevní bakterie a nahrazeny lidským střevním mikrobiomem.

Probiotika pro boj s PFAS

Tyto myši v trusu vylučovaly více PFAS než myši bez upraveného střevního mikrobiomu. Toto zjištění naznačuje, že nám některé bakterie, obsažené v našich střevech, pomáhají vypořádat se s PFAS, jež přijímáme z prostředí stravou a pitím vody.

Mikroby se přitom zaměřily především na PFAS s dlouhým řetězcem, tedy větší a nebezpečnější chemické sloučeniny, které v těle zůstávají déle, neboť ty s kratším řetězce se z těla účinněji vylučují močí, protože jsou rozpustné ve vodě.

Anna Lindellová, doktorandka na Cambridgeské univerzitě a spoluautorka studie, věří, že se jim na základě tohoto zjištění podaří vytvořit probiotikum, které by napomáhalo vylučování PFAS z lidského těla ještě účinněji.

Dosud byly jedinými možnostmi, jak snížit hladiny nebezpečných sloučenin PFAS v lidském těle, pouštění žilou a léky na cholesterol, které ovšem vyvolávají nepříjemné vedlejší účinky. Lindellová k tomu říká:

„Pokud by se nám podařilo vytvoření účinných probiotik, která by odstraňovala perfluorované mastné kyseliny z těla, bylo by to lepší a šetrnější řešení bez tolika vedlejších účinků.“ Lidstvo by podle ní však mělo zároveň usilovat o snížení využívání PFAS a jejich nahrazení udržitelnějšími materiály.

Zdroje: ScienceNews, The Guardian.