Domů     Příroda
Asteroid, který vyhubil dinosaury, měl překvapivý vliv na život mlžů
Zdroj: Smithsonian Institute

Když před 66 miliony let narazil do naší planety asteroid, došlo k vyhynutí asi 70 % živočišných druhů, včetně slavných dinosaurů. Vyhubeni byli i páni druhohorních oceánů, tedy mosasauři, stejně jako nádherní příbuzní dnešních chobotnic, amoniti.

Dokonce i zástupci savců, ryb a kvetoucích rostlin utrpěly vážný pokles populací a úbytek druhů. Jen jedna skupina tvorů se z tohoto scénáře poněkud vymyká, a to mlži, žijící na mořském dně..

Mořští mlži rovněž ztratili během masového vymírání, které ukončilo období křídy, asi tři čtvrtiny svých druhů. Ovšem na rozdíl od jiných tvorů, u mlžů nedošlo k omezení rozmanitosti rolí, které mlži sehrávají ve svém okolí.

Žádný ze způsobů života, typických pro mlže, nebyl v důsledku této katastrofy ztracen, což je překvapivé. Paleobiologové zabývající se biodiverzitou ve své studii, zveřejněné v časopise Sciences Advances, při hodnocení fosilií tisíců druhů mlžů zjistili, že vždy alespoň jeden druh, zastávající jednu z klíčových rolí, jež mlži v oceánech plní, vyhynutí přežil. A to bez ohledu na to, jak vzácný či specializovaný byl.

Podle odborníků by k tomu statisticky dojít nemělo. Pokud zabijete 70 % druhů mlžů, byť jen náhodně, některé životní formy by prostě měly zmizet. Ačkoliv většina mlžů žije zavrtaná v písku a bahně a živí se fytoplanktonem, někteří spojili svůj život se symbionty, bakteriemi a řasami, které produkují pro mlže živiny z chemikálií nebo slunečního záření výměnou za úkryt, jež jim za to poskytují.

Jiní se dokonce stali masožravými. Některé skupiny, včetně ústřic, dokáží vyrábět pevný cement, který tvrdne pod vodou, další, jako například slávky, se skal drží díky své schopnosti produkovat hedvábná vlákna.

Druhohorní škeble Tridoniidae, zdroj: WikiCommons by Mark A. Wilson

Rozmanitost rolí mlžů zůstala zachována

Paleobiologové by předpokládali, že tyto specializovanější způsoby života dopad asteroidu vyhubí, zejména když jeho trosky a zvířený prach blokovaly sluneční světlo a narušovaly velkou část potravního řetězce mlžů, zejména fotosyntetické řasy a bakterie.

Opak však byl pravdou, ačkoliv biodiverzita byla trvale narušena, protože vznikl zcela nový ráz krajiny, zástupcům různých skupin mlžů se podařilo přežít. Druhy, které kdysi dominovaly, však bojovaly o přežití, zatímco na jejich místě se objevili evoluční nováčci.

Masové vymírání jasně narušuje status quo a nejinak je tomu u mlžů. Nyní je oceánské dno pokryto škeblemi zavrtanými v písku a bahně, například srdcovkami, hřebenatkami, slávkami či perlotvorkami – scéna se velmi liší od té, která panovala na mořském dně před 66 miliony let.

Dopad asteroidu například ukončil životní pouť tak zvaných rudistů, což byli mlži připomínající obří zmrzlinové kornouty, leckdy i delší než metr. Ti se shlukovali v mělkých tropických druhohorních mořích, jako to dnes dělají korálové útesy. Ukrývaly se v nich fotosymbiotické řasy, které jim poskytovaly živiny.

Rudista, zdroj: WikiCommons by Wilson44691

Které druhy přežijí vymírání je nepředvídatelné

Druhohorní čeleď mořských škeblí zvaná Tridoniidae, která si tvořila bohatě zdobené schránky z perleti, byla kdysi hojně zastoupená, rozšířená a běžná, zatímco dnes existuje pouze jeden žijící rod Neotrigonia, vyskytující se u pobřeží Austrálie.

Přestože přežily vyhynutí, jejich diverzifikace se zastavila. Tyto neočekávané vzorce vymírání a přežití mohou nabídnout ponaučení pro budoucnost. Mnoho vědců se domnívá, že současná krize biodiverzity by mohla vést k šestému masovému vymírání.

To bude tentokrát způsobené lidskou činností, která mění ekosystémy i globální klima. Oživení po vymírání v budoucnu pravděpodobně povede k velmi odlišnému složení druhů a jejich způsobů života v oceánech.

A výsledek nemusí být v souladu s lidskými potřebami, pokud druhy, které tvoří podstatnou část lidského jídelníčku, vyhynou, nemusí být nové druhové uspořádání vhodné k uživení tolika lidí na planetě.

Zdroj: LiveScience.

Foto: Smithonian Institute, WikiCommons
Zdroje informací: LiveScience
Štítky:
Související články
Procházení se osvětlenými nočními ulicemi zvyšuje pocit bezpečí, jinak má ale umělé světlo v noci na člověka, a bohužel nejen na něj, pouze negativní vliv. Nyní výzkumníci z Cranfieldské univerzity zjistili, že tento světelný smog zvyšuje množství uhlíku vylučovaného rostlinami a zvířaty, čímž dosud bez postřehnutí přispíval a nadále přispívá ke globální klimatické krizi. „Světelné […]
Příroda 15.1.2026
Český svaz ochránců přírody (ČSOP), jeden z největších a nejstarších ochranářských spolků u nás, věnuje každý rok vždy nějaké zajímavé skupině rostlin či živočichů. Na dané téma připraví putovní výstavu, přednášky, vycházky, semináře či soutěže. Pro rok 2026 vybral hořce a hořečky. Hořce patří k oblíbeným a všeobecně známým rostlinám. Zatímco v horách se s nimi lze setkat ještě relativně […]
Příroda 12.1.2026
Stromy jsou obrovskými zásobárnami uhlíku. Za svůj život pohltí značné množství oxidu uhličitého. Ovšem při požárech, vypalování nebo při rozkladu se tento skleníkový plyn uvolňuje zpátky do ovzduší. Vědci aktuálně přišli s návrhem uvažovat o ukládání uhlíku ve dřevě stromů do oceánu. Na článku, který byl zveřejněn v časopisu Climate Action, partnerském periodiku časopisu Nature, […]
Příroda 11.1.2026
Nová studie publikovaná v časopise Science ukazuje, že někteří vskutku výjimeční psi se dokážou naučit význam slov pouhým nasloucháním lidské konverzaci, aniž by přitom byli přímo oslovováni nebo trénováni. Jde o schopnost, kterou si věda dosud spojovala téměř výhradně s lidskými dětmi v raném věku. Výzkum vedl mezinárodní tým behaviorálních vědců z Vídně a Budapešti […]
Příroda 8.1.2026
Tým českých vědců dosáhl významného posunu v pochopení evoluce rostlin. V zatopených pískovnách na střední Moravě se jim podařilo identifikovat unikátního křížence lakušníků, který představuje dosud chybějící článek v našem poznání toho, jak v přírodě vznikají nové druhy. Tento objev potvrzuje dlouholeté teoretické předpoklady o raných fázích evolučních procesů v této skupině vodních rostlin. Doplnění […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz