Domů     Medicína
Schizofrenie a další duševní poruchy mohou být spojeny s epigenetikou placenty

Mezinárodní vědecký tým se snažil odhalit spojení mezi placentou, orgánem, který poskytuje kyslík a živiny vyvíjejícímu se plodu v matčině děloze, a původem duševních chorob. Domnívá se, že za nimi stojí epigenetické modifikace v placentě.

Jedná se o chemické změny v molekulách DNA, které nemění geny v nich, ale ovlivňují, které geny jsou zapnuty a které ne..

Podle tak zvané „neurovývojové hypotézy“, kterou poprvé navrhl v roce 1987 neurolog Daniel Weinberger, vzniká schizofrenie během vývoje mozku plodu. Teorie naznačuje, že kombinace genetických rizikových faktorů a prenatálních stavů formuje raná zapojení mozku, čímž se zvyšuje pravděpodobnost schizofrenie a dalších poruch duševního zdraví v pozdějším v životě.

Ačkoliv je tato hypotéza široce přijímána, její přesný mechanismus není jasný. To by mohly změnit závěry studie publikované v březnu v časopise Nature Communications, která vidí příčinu v epigenetických změnách v placentě.

V rámci studie vědci zanalyzovali DNA z 368 vzorků placenty se zaměřením na typ epigenetické změny zvané metylace DNA, který ovlivňuje expresi genů. Identifikovali přitom více než 214 000 úseků DNA v placentě, kde k této metylaci často dochází.

Mnoho z nich se nacházelo v oblastech, kde se odehrává produkce RNA a proteinů. Je tedy možné, že metylace může umlčet či naopak aktivovat geny zapojené do vývoje a funkce placenty, dle vyjádření vědců.

Metylace DNA ovlivňuje vývoj mozku plodu

Předchozí studie spojovaly specifické geny s psychiatrickými poruchami, včetně schizofrenie, bipolární poruchy či deprese. Tým proto porovnal své údaje o metylaci DNA placenty s existujícími údaji o těchto poruchách, aby zjistil, zda se týkaly stejných genů.

Zjistili, že několik genů, souvisejících s duševními poruchami, je v skutečně placentě vysoce metylováno. Domnívají se proto, že metylace může ovlivnit aktivitu těchto placentárních genů – změnou toho, zda tvoří proteiny či nikoliv – což by zase ovlivnilo vývoj mozku plodu.

Zjistili totiž, že mnoho genů ovlivněných metylací DNA se podílí na imunitních reakcích. Metylace DNA v placentě proto zřejmě ovlivňuje expresi genů souvisejících s imunitou, což v některých případech potenciálně zvyšuje riziko infekce.

Infekce proběhlé během těhotenství – včetně sezónní chřipky a viru Zika – jsou přitom spojovány se změněným neuro-vývojem plodu a vyšším rizikem psychiatrických poruch u potomků.

Záněty spouštějící duševní poruchy

Infekce během těhotenství s velkou pravděpodobností mohou zasahovat do vývoje mozku plodu tím, že spouštějí imunitní reakce v těle matky, které způsobují zánět mozku plodu; nebo alternativně mohou bakterie přímo infikovat mozkové buňky plodu.

Nový výzkum naznačuje možnou linii mezi epigenetikou placenty a těmito škodlivými imunitními reakcemi. „Domnívám se, že studie neposkytuje přímý experimentální důkaz, že specifické metylační vzorce vedou ke schizofrenii nebo jiným neuropsychiatrickým poruchám,“ uvádí John Loike, profesor biologie a bioetiky na Touro University v New Yorku, který se na studii nepodílel. A volá po dalším výzkumu.

Odborníci, kteří za studií stojí, si nicméně myslí, že pokud se tato epigenetická vazba potvrdí, mohl by nález teoreticky poukazovat na způsoby prevence psychiatrických poruch. „Pokud bychom dokázali identifikovat rizikové faktory v prenatální fázi, mohli bychom zasáhnout dříve, než se objeví symptomy, upravit léčbu nebo navrhnout personalizované preventivní strategie,“ domnívá se Ariadna Cilleros-Portetová, první autorka studie a doktorandka v nemocnici Mount Sinai v New Yorku.

Zdroj: LiveScienceNature.

Foto: Pixabay
Zdroje informací: LiveScience, Nature
Štítky:
Související články
Genová terapie je moderní typ léčby, zaměřený na léčení onemocnění způsobených nesprávným fungováním genů. Výhodou je, že se jejím prostřednictvím dá genetické onemocnění zcela vyléčit, na rozdíl od běžné léčby, která léčí pouze příznaky. Nyní se to americkým lékařům povedlo u malého dítěte. Miminko se narodilo s těžkým deficitem CPS1 neboli karbamoylfosfátsyntetázy. Jedná se o […]
Dopamin je neurotransmiter a hormon, který ovlivňuje naši schopnost učení, pohybu, paměti a pozornosti, ale také naši náladu a motivaci. Během výzkumu v 80. letech 20. století došlo k uvolnění dopaminu po jídle či jiné odměně, a tak si vysloužil nálepku hormon štěstí. Nyní ale odborníci říkají: „Dopamin není hormon štěstí, ale hormon touhy po […]
Mnoho lidí se potýká s kardiovaskulárními problémy, přičemž u některých dochází k selhání srdce. Orgánů vhodných k transplantaci není dostatek, nadějí pro čekatele na nové srdce se tak může stát titanové srdce, se kterým strávil 40letý muž v Austrálii celých 100 dní, než mu bylo voperováno srdce od dárce. Titanové srdce obdrželo již pěti pacientům […]
Vyslechnout si diagnózu rakovina je děsivé. U nás je ročně diagnostikováno zhruba 87 tisíc nových případů rakoviny s tím, že každých 20 minut na ni jeden člověk zemře. V posledních letech se naštěstí kontinuálně zvyšuje počet vyléčených pacientů, bohužel je však i mnoho těch, kterým se nádor vrátí. A vyslechnout si stejnou diagnózu podruhé je […]
Odborníci nabádají dospělé, aby spali alespoň 8 hodin, díky čemuž se vyhnou problémům spojeným s nedostatkem spánku, jako je únava, větší zapomnětlivost či zvýšené riziko kardiovaskulárních onemocnění. Některým lidem se vzácnou mutací však stačí spát pouhé 4 hodiny denně, nyní vědci odhalili další gen, který jim to umožňuje… Množství spánku, bez kterého se člověk neobejde, […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz