Domů     Příroda
Mikroplasty pod lupou: Hrozba pro fotosyntézu a celý ekosystém
Jan Zelenka 17.4.2025

Každý den každý z nás vdechuje kyslík, který z velké části pochází z moří a oceánů. Ano, hlavním producentem tohoto plynu není deštný prales, ale drobné mikroskopické řasy a fytoplankton. A ten je teď v extrémním nebezpečí…

Nová vědecká studie přichází s alarmujícím zjištěním: mikroplasty narušují schopnost těchto organismů fotosyntetizovat, což může mít dalekosáhlé důsledky nejen pro mořský ekosystém, ale i pro celé lidstvo.

Mikroplasty: Neviditelní narušitelé oceánů

Mikroplasty, tedy plastové částice menší než 5 mm, se dnes vyskytují téměř všude – od mořských hlubin až po pitnou vodu. Pocházejí z rozkladu větších plastových odpadků, kosmetiky nebo textilního průmyslu.

Dlouho se o nich hovořilo hlavně v souvislosti s jejich vlivem na zdraví živočichů a lidí, ale nový výzkum ukazuje, že jejich dopad na fotosyntézu mořských organismů může být ještě závažnější, než se dříve myslelo.

Jak mikroplasty ohrožují fotosyntézu?

Vědci zjistili, že mikroplasty poškozují fotosyntetizující organismy několika způsoby. Zaprvé, vytvářejí v mořském prostředí jakýsi plastový zákal, který omezuje množství světla pronikajícího do vody. Světlo je přitom pro fotosyntézu klíčové, protože rostliny a řasy ho využívají k přeměně oxidu uhličitého na kyslík.

Druhým problémem je uvolňování toxických chemikálií. Plasty obsahují různé příměsi, jako jsou změkčovadla nebo zpomalovače hoření, které se postupně uvolňují do vody. Tyto látky mohou poškozovat buněčné struktury planktonu a dalších fotosyntetizujících organismů.

Třetí hrozbou je přímý fyzický kontakt mikroplastů s planktonem. Mikroskopické částice se mohou zachytit na povrchu buněk, narušit jejich membrány nebo dokonce bránit vstřebávání živin. Výsledkem je snížená produkce kyslíku, což může mít domino efekt na celý mořský ekosystém.

Pokud chceme zachovat zdravé ekosystémy a dostatek kyslíku pro budoucí generace, musíme jednat rychle.

Globální dopad: Méně kyslíku, narušený uhlíkový cyklus

Vědci varují, že pokud se tento trend nezastaví, může dojít ke znatelnému snížení produkce kyslíku na Zemi. Fytoplankton se podílí na tvorbě až 50 % celkového kyslíku v atmosféře, a pokud se jeho schopnost fotosyntézy oslabí, může to mít vážné dopady na vše živé.

Dalším důsledkem je narušení globálního uhlíkového cyklu. Fytoplankton absorbuje obrovské množství oxidu uhličitého z atmosféry a pomáhá ho ukládat v oceánech. Pokud jeho populace začne klesat, může dojít k ještě rychlejšímu zvyšování koncentrace CO₂ v atmosféře a tím i k prohloubení klimatických změn.

Co s tím můžeme dělat?

Mikroplasty jsou dnes všudypřítomné, ale stále máme možnosti, jak jejich dopad zmírnit. Odborníci doporučují především snížení plastového odpadu, zlepšení technologií filtrace vody a vývoj biologicky rozložitelných alternativ.

Spotřebitelé mohou přispět omezením používání jednorázových plastů a podporou recyklace.

Foto: Foto: DALLE-E
Zdroje informací: https://www.europarl.europa.eu/topics/cs/article/20181116STO19217/mikroplasty-odkud-se-berou-co-zpusobuji-a-jak-se-jich-zbavit
Související články
Vědecký tým z Ostravské univerzity, Biologického centra Akademie věd ČR a dalších evropských a amerických institucí odhalil zásadní změnu v energetickém metabolismu parazita Vickermania ingenoplastis, který je v laboratoři chován již od roku 1971.   Tato změna spočívá ve ztrátě schopnosti mitochondrií vyrábět energii tradičním způsobem, což představuje unikátní adaptaci na umělé laboratorní podmínky.​ Přirozené […]
Objevy Příroda 19.5.2025
Klimatická změna rychle proměňuje arktickou tundru, potvrdila rozsáhlá mezinárodní studie, kterou publikoval časopis Nature. Vědci po čtyři desetiletí sledovali více než 2 000 rostlinných společenstev napříč Arktidou a zjistili, že změny nejsou jednotné – zatímco některé oblasti zaznamenaly přírůstek druhů, jiné naopak ztrácely svou biologickou rozmanitost. Mezi výzkumníky, kteří se na projektu podíleli, byl i […]
Objevy Příroda 19.5.2025
Půlroční expedice doktorského studenta z Biologického centra AV ČR a Jihočeské univerzity na tropickém ostrově Nová Guinea přinesla jedinečný objev. František Vejmělka jako první zdokumentoval jednoho z největších myšovitých hlodavců světa – velekrysu Mallomys istapantap. Tento tajemný noční tvor obývá chladné mlžné horské pralesy a pláně v nadmořských výškách 3700 metrů a pro vědu byl znám pouze z několika […]
Příroda 18.5.2025
Nově analyzovaná fosilie Archaeopteryxe, získaná Fieldovým muzeem v Chicagu v roce 2022, přinesla zcela nové poznatky o tom, jak se první ptáci naučili létat. Tento exemplář, původně pocházející z Bavorska, je prvním, u kterého byly identifikovány specializované terciální peří na části horních končetin. Tato pera vytvářejí aerodynamický přechod mezi křídlem a tělem, což je adaptace […]
Že osiřeli, je na šimpanzích znát i v dospělosti. Obzvlášť na to doplácejí samci, mívají horší postavení ve skupině a méně potomků. Trauma osiření je dokonce vidět na magnetické rezonanci, jelikož trvale mění strukturu mozku.   Šimpanzi jsou ve zvířecí říši nápadní nezvykle dlouhým dětstvím, které trvá 13 až 15 let. Důvod je podobný jako u […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz