Před objevem elektřiny trávili lidé noci ve tmě a potřebné činnosti vykonávali maximálně za svitu měsíce, ohně a později petrolejových lamp. Dnes je asi 80 % světové populace vystaveno večer vysoké úrovni umělé světelné záře.

Podle vědců může mít toto nadměrné světelné znečištění negativní vliv na lidské zdraví, od špatného spánku po rakovinu prsu, mrtvici a další nemoci..

Světelné znečištění je globální fenomén, který se objevil v posledních několika desetiletích. Rozumí se jím nepřímé působení zdrojů umělého světla díky odrazům a rozptylu světla v atmosféře. Obecně označuje všechny negativní jevy, které s sebou přináší umělé osvětlení.

Rušivé světlo pochází například ze světelných reklam, nasvícených památek a architektury, ale také nevhodně instalovaných pouličních lamp, protože správně by lampa měla svítit jen pod sebe a nikoli nad horizont.

Jako světelný smog je označováno rušivé osvětlení nočního nebe, se kterým se potýkají především rozsáhlejší městské aglomerace, jako například Ciudad de Mexico či Los Angeles, ale třeba i Praha. Tento jev má negativní dopad na volně žijící živočichy, zejména hmyz, ptáky a noční lovce, které dezorientuje.

Ovlivňuje ale i rostliny, které kvůli tomu reagují na příchod jara i o týden dříve. Parky trpící tímto neduhem se pomalu stávají mrtvými místy, noční biodiverzita je v ohrožení. Prosvětlená noční obloha je problémem také pro řadu astronomických pozorování.

Lidské zdraví v ohrožení

Světelné znečištění však představuje i významné zdravotní riziko pro člověka, protože narušuje jeho vnitřní biologické hodiny, tak zvaný cirkadiánní rytmus, což se negativně odráží na kvalitě jeho spánku.

V krátkém horizontu se to projevuje únavou, snížením pozornosti a výkonnosti, ale v delším horizontu může dojít až k rozvoji duševních chorob a dalších onemocnění. George Brainard, ředitel programu Light Research Program na Thomas Jefferson University ve Philadelphii, k tomu říká:

„Po většinu své evoluce byli lidé zvyklí na jasné dny, slabě osvětlené večery a tmavé noci, my jsme to nyní změnili.“.

Nadměrné osvětlení ložnice vede k fragmentovanějšímu spánku a kratší celkové době strávené spánkem. Podle závěrů studie čínských vědců z Lékařské univerzity v An-chuej, zveřejněné letos v červnu, mohou poruchy cirkadiánního rytmu zvýšit hladiny C-reaktivního proteinu, který značí zánět v těle.

Podle studie provedené odborníky z Lékařské fakulty Universiti Teknologi MARA v Malajsii může nadměrné vystavení světlu v noci zvyšovat riziko rozvoje rakoviny citlivé na hormony, tedy zejména rakoviny prsu, tlustého střeva a prostaty.

Jak zmírnit světelnou zátěž?

Snížení světelného znečištění se dá provést několika způsoby, například snížením jasu světel, snížením oslnění od světla a jeho intenzity, rekonstrukcí veřejného osvětlení či zrušením zbytečného osvětlení.

Součástí řešení je i vhodné nastavení systému veřejného osvětlení. Například v obci Jesenice u Prahy funguje od roku 2018 inteligentní osvětlení, které v nočních hodinách svítí pouze na 20 % a naplno se rozsvítí, jen když po ulici někdo jde.

Při procházení po chodníku se světla aktivují postupně v úsecích po šesti až sedmi lampách. Lampy také filtrují modré světlo, aby svítily žlutě.

Další zajímavou možností je regulace svícení v průběhu noci. U veřejného osvětlení se nabízí jeho mírné ztlumení, v případě dekorativního osvětlení je pak možné ho v pozdějších nočních hodinách vypnout úplně.

Lidé by měli rovněž uzpůsobit svícení v domácnostech, alespoň dvě hodiny před ulehnutím ke spánku se nevystavovat modrému světlu, ztlumit například i světlo v koupelně, nemít v ložnici zapnutou televizi ani jiné elektrické přístroje.

Dobrým řešením jsou zatemňovací závěsy, ty však brání přirozenému probouzení, když venku začne svítat, stejně jako masky na spaní.

Více se dočtete v časopise 21. století číslo 12/24, které vyšlo 14. listopadu.