Postupná ztráta vlasů u mužů je přijímána jako něco běžného a normálního. Oproti tomu o ztrátě vlasů u žen se příliš nemluví, přestože s ní bojuje až 40 % žen po čtyřicítce. Příčin může být hned několik.

Vypadávání vlasů ve formě skvrn nebo úplná ztráta vlasů i tělního ochlupení je pak příznakem autoimunitního onemocněními, zvaného alopecie areata. Vědci nyní přišli s léčbou, která by jeho dopady mohla zvrátit..

Zvýšené vypadávání vlasů může mít řadu příčin, může být dáno geneticky, případně je důsledkem poruch různých částí vlasového cyklu. Vliv může mít vedle dědičnosti i špatná životospráva, zejména nedostatek vitaminu C, A, D a B12 a minerálů, jako je železo, selen či zinek, ve stravě, dále hormonální výkyvy, například porod či menopauza, případně vážná onemocnění (nádory, onemocnění štítné žlázy, lupus, selhání ledvin a podobně).

K nadměrnému padání vlasů může docházet i v důsledku stresu a přílišné psychické či fyzické zátěže. Negativní vliv může mít i přehnaná péče o vlasy.

U mužů je padání vlasů povětšinou ovlivněno genetikou, hormony a věkem. Hovoří se u nich o tak zvané androgenní alopecii, která je nejběžnějším typem plešatění. Až dvě třetiny mužů do 35 let věku již zaznamenají znatelné zřídnutí kštice či výraznější ztrátu vlasů, do 50 let věku toto číslo vystoupá na 85 %.

Rozhodující roli při vzniku tohoto typu alopecie hrají androgeny neboli mužské pohlavní hormony, podílí se na tom však i řada dalších faktorů. Vědci se domnívají, že mužská plešatost má co do činění s hormonem zvaným dihydrotestosteron neboli DHT, což je účinnější forma testosteronu.

Muži versus ženy

Na DHT se denně v mužském těle přemění asi 10 % testosteronu. „Přecitlivělé folikuly na pokožce hlavy reagují na DHT tak, že se zmenšují a tráví kratší čas v růstové fázi vlasového cyklu,“ vysvětluje Andrew Messenger, dermatolog z University od Sheffield ve Velké Británii.

To vede k řídnutí a vypadávání vlasů. Zajímavé je že folikuly v zadní části a po stranách hlavy na DHT takto přecitlivěle nereagují. Proto vlasová linie ustupuje na čele a k plešatění dochází na temeni a vrcholu hlavy, zatímco po stranách a vzadu na hlavě vlasy zůstávají.

U většiny žen dochází spíše ke ztrátě hustoty vlasů než ke zřetelným lysinám nebo ustupující vlasové linii. Příčinou řídnutí vlasů, které je označováno za ženskou formu androgenní alopecie, jsou hormonální změny a věk, k nadměrnému vypadávání vlasů však může docházet i vlivem stresu.

„Zvýšeným řídnutím vlasů trpí ženy často po porodu, či během menopauzy. Vliv na kvalitu a vypadávání vlasů u nich často mívají také různé redukční diety či poruchy příjmu potravy,“ vysvětluje MUDr. Helena Michalíková, dermatoveneroložka z Canadian Medical.

Alopecie areata

Ke ztrátě vlasů může dojít i vlivem autoimunitního onemocnění zvaného alopecie areata, kterému se říká také bodová plešatost. Při ní vznikají ve vlasové části hlavy lysá místa, zpravidla o velikosti mince.

Spouštěčem je většinou psychický stav. Někdy může dojít až ke ztrátě všech vlasů na hlavě, pak se hovoří o alopecia totalis, případně všech vlasů i chlupů na těle, pak jde o alopecia universalis. Vypadávání vlasů pak může být dočasně i trvalé.

V období růstu jsou vlasové folikul ve stavu tak zvaného imunitního privilegia, jsou tedy chráněny před napadením imunitním systémem. U alopecie areata dochází k porušení tohoto privilegia a folikuly jsou napadány lymfocyty ve formě T buněk.

V důsledku toho dochází k miniaturizaci folikulu a růstu tenkého poškozeného vlasu. Onemocnění se může vyskytnout v jakémkoliv věku, nejčastěji mezi 25. a 37. rokem, častější je u žen. Na jeho rozvoji se podílí i dědičnost.

Naděje v podobě náplasti

Vědecký tým vyvinul mikrojehličkové náplasti, vytvořené z kyseliny hyaluronové zesíťované polyethylenglykolem (PEG), které lze bezbolestně aplikovat na pokožku hlavy. Z nich se pak uvolňují léčivé látky.

„Spíše než na potlačování imunitního systému se nyní zaměřujeme na jeho regulaci přesně v místě setkání s antigenem, abychom vytvořili imunitní toleranci,“ vysvětluje Natalie Artzi, hlavní výzkumná pracovnice Institutu lékařského inženýrství a vědy na MIT a docentka medicíny na Harvard Medical School. Zatím byl postup úspěšně testován na upravených myších.

Při tomto způsobu podávání mohou léky procházet pevnou vnější vrstvou epidermis, kterou nemohou proniknout krémy aplikované na kůži. „Tato polymerní formulace nám umožňuje vytvářet vysoce odolné jehly schopné účinně pronikat kůží,“ říká Artzi.

V boji s alopecií areata naplnili vědci tyto náplasti kombinací cytokinů IL-2 a CCL-22. Společně tyto imunitní molekuly pomáhají rekrutovat regulační T buňky, které se množí a potlačují zánět. Zároveň pomáhají imunitnímu systému naučit se rozpoznat, že vlasové folikuly nejsou cizí antigeny, takže na ně přestane útočit. Díky tomu se následně obnoví i růst vlasů.

Více se dočtete v časopise 21. století číslo 12/24, které vyšlo 14. listopadu.