Domů     Ostatní
Záhadné vědomí: Co o něm vlastně víme?
Veronika Tyrková 16.10.2024
FOTO: Unsplash

Řekněme si to na rovinu – navzdory velkému pokroku a neustále se prohlubujícímu porozumění vnitřního fungování neuronů a DNA, nám stále chybí vysvětlení toho, jak mozek produkuje náš vnitřní svět barev, zvuků, vůní a chutí. Lidské vědomí zůstává nepolapitelné, přesto k němu má věda co říci..

V roce 1998 uzavřeli americko-německý neurovědec Christof Koch a australský filozof David Chalmers sázku. Koch byl přesvědčen, že do 25 let se podaří rozlousknut nervový základ vědomí, soubor mozkových buněk, které dávají vzniknout našemu subjektivnímu prožívání světa, Chalmers o tom pochyboval.

Dohodli se, že se v roce 2023 znovu setkají a vítěz získá od poraženého bednu dobrého vína. „Když jste mladí, musíte věřit, že věci jsou jednoduché,“ oznámil zklamaně Koch posluchárně Newyorské univerzity loni v červnu, když uznával porážku a předával výhru.

Výzkum vědomí se může zdát marginální filozofickou otázkou bez významnějšího dopadu na lidstvo, opak je ale pravdou. Mohl by vést k lepší léčbě lidí se zdravotními potížemi, které ovlivňují úroveň vědomí, k novým formám umělé inteligence nebo možná k pokrokům, které si zatím nedovedeme představit.

Hledání jádra pudla

Vědomí je uvědomění si naší existence, zkušenost sebe sama. „Je jím vše, co prožíváte – melodie, která vám uvízla v hlavě, sladkost čokoládové pěny, pulzující bolest zubů, bezmezná láska k dítěti i hořké vědomí, že nakonec všechny city skončí,“ shrnul Koch.

Jak všechny tyto vjemy dokáže vykouzlit 1,4kilový orgán s konzistencí tofu, zůstává jednou z nejhlubších záhad vědy. Filozofové se o vysvětlení pokoušeli několik tisíc let, z velké části bezvýsledně. Před půl stoletím se do věci vložili biologové a nastolili jasnou otázku:

Přiblíží nás odhalení toho, kde v mozku vědomí sídlí, k pochopení celého problému? Podle mnohých má právě neurověda, nikoliv filozofie, největší šanci dobrat se odpovědi. S pomocí moderních skenovacích technologií proto vědci začali identifikovat změny v mozkové aktivitě, které vědomí provázejí.

Vlnobití v mozku

Díky funkční magnetické rezonanci (fMRI) a elektroencefalografii (EEG) se podařilo odhalit nervovou aktivitu osob ve vegetativním stavu, čili bez známek vědomí, a výsledky porovnat s běžně fungujícími mozky.

V závislosti na tom se vyprofilovalo několik teorií vědomí. První z nich je model „globálního pracovního prostoru“. Podle tohoto modelu je to, co vidíme, slyšíme a cítíme nejprve zpracováno nevědomě, do našeho vědomého vědomí se prožitky promítnou pouze tehdy, pokud je zažehnuta aktivita prefrontální a parietální kůry, nalézající se v předních, zadních a postranních oblastech mozku.

Tento pohled dobře zapadá do skutečnosti, že v naší laterální prefrontální a zadní parietální kůře je vysoká aktivita, když provádíme nové nebo složité úkoly, zatímco aktivita v těchto oblastech klesá při opakujících se úkolech řízených „autopilotem“, jako je například řízení auta po známé trase.

Na tahu je matematika

Jejím hlavním soupeřem je teorie, která započala svůj život jako matematický model. Už v 60. letech 20. století pronesl maďarský fyzik Eugene Wigner slova o „nesmyslné efektivity matematiky“.

Vyjádřil tak podivuhodný fakt, že pouhou manipulací s čísly můžeme s udivující jasností popsat a předpovědět všechny druhy přírodních jevů, od pohybů planet a chování fundamentálních částic až po důsledky srážky mezi dvěma černými dírami vzdálenými miliardy světelných let.

Vyvstala otázka, zda by matematika mohla uspět tam, kde vše ostatní selhalo. Integrovanou informační teorii navrhl Giulio Tononi, neurolog z Wisconsinské univerzity, v roce 2004. Říká, že systém má vyšší úroveň vědomí, pokud interakce mezi jeho složkami poskytují více informací, než když je redukován pouze na jeho součásti.

Jinými slovy, celek musí být větší než součet jeho částí. Vědomí je v jeho znění spojeno s „horkou zónou“ hustě propojených oblastí mozku, nacházejících se směrem k zadní části mozku a zahrnuje části temenního, spánkového a týlního laloku.

Zajímavé je, že tento koncept je možné aplikovat na kterýkoliv systém zpracovávající informace, měli bychom tak být teoreticky schopni vypočítat míru vědomí mozku člověka, brouka či počítače.

Více se dočtete v čísle 11/2024.

Související články
Nové biotechnologie, využití netradičních plodin i systém výstrah reagujících na změnu klimatu. Vědci z devíti pracovišť Akademie věd ČR se snaží přispět k zajištění dostatku potravin pro lidstvo. Pět let úspěšně spolupracovali ve výzkumném programu Potraviny pro budoucnost Strategie AV21. Zajištění dostatku potravin pro budoucnost je jednou z nejvýznamnějších výzev současnosti. Vyžaduje spolupráci mezi vědci, […]
Málokterý způsob odčerpávání oxidu uhličitého z ovzduší se pojí s natolik smíšenými výsledky a tak silným odporem veřejnosti. Nic naplat, planeta se vaří, je třeba jednat a zvážit se musí i kontroverzí možnosti. Další milník geoinženýrství může být pokořen již brzy. Usilovat o nulové emise podle Mezivládního panelu pro změny klimatu nestačí. K udržení globálního oteplování na přijatelných […]
V populární představě je český rodák Sigmund Freud často vnímán jako psychoanalytik, který měl téměř chorobnou fixaci na sex a jeho vliv na lidské chování. Ale nové přehodnocení jeho práce, zejména díla „Výklad snů“, vedené uznávaným psychoanalytikem Markem Solmsem, odhaluje, že toto pojetí Freudovy teorie je založeno na špatném pochopení. Starý vtip praví, že cokoliv […]
Péče o domácnost byla v minulosti nikdy nekončící dřinou. Postupem času naštěstí vznikly nejrůznější stroje, které hospodyňkám jejich práci usnadnily. Dnes už si domácnost bez pračky či ledničky ani neumíme představit. Jak dlouhá byla cesta k efektivním domácím spotřebičům? Praní prádla bylo zpočátku náročnou fyzickou aktivitou, pralo se v řece či potoce a špína se […]
124 minut. Tolik času trvá průměrný film s reklamami, nebo takovou dobu tráví Pražané cestou do/z práce. A tolik času tráví i průměrně české dítě denně venku. U předškoláků je to více, nicméně s rostoucím věkem doba pobytu venku klesá. Prodlužuje se naopak čas, který školáci tráví online. Zatímco mladší děti odrazují od delšího pobytu venku […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz