Domů     Historie
Sesklo, Nebelivka, Cordóba. I to byla v minulosti největší města Evropy
Martin Janda
od Martin Janda 18.9.2022

Říše vznikají, vzkvétají a upadají, stejně tak jako města v nich. Kdysi hrdý milionový Řím, centrum antického světa, počítal po pár staletích své obyvatele na pouhé tisícovky. O tom, jak se Evropa po staletí proměňovala, svědčí i to, které město bylo v té které historické éře nejlidnatější..

Naši pouť po největších městech Evropy začneme v roce 6500 př. n. l. Tehdy byla největším sídlem Evropy Choirokoitia na Kypru, tedy pokud počítáme Kypr do Evropy, kam kulturně rozhodně patří. Žilo v ní kolem tisícovky obyvatel, přičemž o pět set let později se tento počet zdvojnásobil. I v té době si Choirokoitia držela primát největšího evropského sídla.

Až kolem roku 5450 př. n. l. se na pomyslný vrchol žebříčku dostal řecký Knóssos na Krétě. Čtyřtisícovou hranici populace poprvé překonalo až řecké Sesklo, a to v roce 5000 př. n. l. O tisíc let později se těžiště měst s největší populací posunulo z Řecka na Ukrajinu.

reklama

Zdejší tripolská kultura vytvořila několik na svou dobu velkých měst, z nichž největší byla Nebelivka s až 14 000 obyvateli. V roce 3500 př. n. l. tuto hranici překročilo ještě sídlo Majdanecké.

Kolem roku 2000 př. n. l. už tripolská kultura byla zapomenutou minulostí a o slovo se znovu hlásilo Řecko. Víc než dvacetitisícové populace hlásí Mykény a Knóssos, který dokonce kolem roku 1600 př. n. l. překročil hranici čtyřiceti tisíc.

Začátkem prvního tisíciletí před přelomem věků pak nastává období Atén, které byly kolem roku 700 př. n. l. vystřídány na místě nejlidnatějšího sídla sicilskými Syrakusami, ovšem za padesát let si Atény vzaly primát zpět.

V roce 600 př. n. l. počet obyvatel Atén překročil 100 000, k této hranici se ovšem blížily i zmíněné Syrakusy a také Řím a Agrigento na Sicílii.

reklama

O rozvoji antické civilizace svědčí mimo jiné to, že v roce 400 př. n. l. měly Atény už 400 000 obyvatel a v Syrakusách žilo na 320 000 lidí. Zhruba v roce 270 př. n. l. se na dlouhou dobu dostává do čela nejlidnatějších sídel Evropy Řím, přičemž v roce 70 překročí magickou hranici milionu obyvatel.

V té době nemá konkurenci, vždyť druhá Soluň se může pochlubit jen 150 000 obyvateli. Za zmínku stojí i to, že koncem třetího století se na druhé místo dostává středoevropské město, konkrétně německý Trier.

V roce 395 dochází k rozdělení Římské říše a v roce 476 Západořímská říše zaniká. Krátce předtím má Řím už jen necelých 400 000 obyvatel a přeskakuje jej Konstaninopol (dnešní Instanbul), metropole Byzantské říše. O úpadku Říma svědčí i to, že v roce 900 v něm žilo už jen 30 000 lidí.

Do nového tisíciletí vstupuje s označením nejlidnatější město Evropy španělská Cordóba se 420 tisíci obyvateli, následována Konstaninopolí a Palermem. Není to náhoda, Cordóbský chalífát v té době svou kulturou a vzdělaností jednoznačně překonával ostatní tehdejší evropské státní útvary.

reklama

Nicméně ten se v roce 1031 rozpadl, Cordóba se začala vylidňovat a na první místo se znovu vrátila Konstaninopol.

V roce 1265 ji na čele žebříčku se 190 000 obyvateli střídá Paříž. Za ní se na druhé místo dostane Milán a na třetí pak metropole Zlaté hordy Saraj. O 150 let později je již Saraj na Volze téměř opuštěným místem a není bez zajímavosti, že na sedmé místo našeho žebříčku se dostává Praha.

Před ní jsou kromě Paříže a Milána už jen Benátky, Bruggy, Granada, Soluň a Janov. V Praze v té době, krátce před husitskými válkami, žije 76 000 lidí.

Před rokem 1500 si první místo v pořadí měst s největší populací opět uzurpuje Istanbul, tentokrát už jako metropole Osmanské říše. V polovině 16. století počet obyvatel Istanbulu přesáhne půl milionu, zatímco ve druhé Paříži žije 320 000 lidí a ve třetí Neapoli 290 000 lidí.

Rostoucí moc britského impéria je pak v roce 1725 mimo jiné vyjádřená tím, že nejlidnatějším městem Evropy se s více než 600 000 obyvateli stává Londýn. V roce 1811 se právě Londýn stává po staletích dalším evropským milionovým sídlem.

Do 20. století vstupuje Londýn se 6,5 milionu obyvatel, druhá Paříž jich má 3,3 milionu a třetí Berlín 2,7 milionu. V roce 1919 nakoukne do TOP 10 nejlidnatějších měst naposledy metropole nově vzniklé Československé republiky Praha.

V roce 2006 se na pozici nejlidnatějšího evropského města opět vrací Istanbul, tentokrát již s více než 11 miliony obyvatel. Své postavení si drží i v současnosti s více než 15 miliony obyvatel.

reklama
Související články
Megalodon představoval stvoření jako vystřižené z nejhrůznějších nočních můr, a tak není divu, že ani miliony let po svém pravděpodobném vyhynutí nedává spát vědcům ani amatérským badatelům! Nutno podotknout, že toto úsilí zůstává odměňováno stále novými a novými zjištěními, která podtrhují už tak dosti fascinující příběh největšího žraloka všech dob. Při pohledu na zjev takového […]
Škrkavky, roupi či nedejbože tasemnice rozhodně na lidském žebříčku popularity živočichů nestojí na nejvyšších příčkách. Ba právě naopak, koneckonců, kdo by miloval parazity. Ale i tito tvorové jsou součástí živočišné říše a lidstvo už doprovázejí velmi dlouho. Hlístice, kam patří roup nebo škrkavka, stejně jako ploštěnci, ke kterým náleží tasemnice, jsou evolučně jedny z nejstarších […]
Činnost pravěkého člověka rozhodně nevrcholila jen nečinným posedáváním u ohně či kreslením obrazců na nudou oplývající šedé stěny jeskyně. Letošní studie mezinárodního vědeckého týmu, jehož součástí byli i naši odborníci, přišla s překvapivým zjištěním, že lidé už tehdy intenzivně cestovali přes Lamanšský průliv v touze po vzkvétajícím obchodu a kulturním obohacení. Jak odborníci k těmto […]
Život v Sýrii snad nikdy nebyl tak těžký, jako je tomu v posledních letech. Každodenní umírání a ničení kulturních památek se v očích radikálů stalo jakýmsi pomateným bojem pro „vyšší dobro“. Zatímco lidské životy už nikdo nevrátí, obnově památek se věnují také čeští odborníci. Válka nevratně zničila mnoho zdejších památek, některé navždy smazala z povrchu […]
Věda ve své honbě za poznáním nezná hranic. Důkazem nám může být tým odborníků, který ze severoamerického souvrství Morrison nadšeně informoval o nálezu  pestré směsky pozůstatků obojživelníků, které vyzvrátilo jiné zvíře.    150 milionů let staré zvratky některého ze zástupců čeledi kaprounovitých, kteří cíleným zvracením pozřené potravy běžně matou predátory, podle odborníků odhalují, že starověké […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz