Facebook a spol.: Algoritmy světem vládnou

Facebook, Instagram, Twitter, Tik Tok, YouTube, Qzone a spousta dalších. Se sociálními sítěmi se v posledních dvaceti letech roztrhl pověstný pytel. Málokterý fenomén přitom proměnil svět tak jako právě ony.

Ta idea zní krásně. Lidé si pomocí internetu pomohou sehnat bydlení, najít práci, v klidu si vymění své názory a třeba uspořádají dobročinnou sbírku. Současná realita sociálních sítí je však výrazně odlišná.

Je z ní svět uzavřených a vzájemně se nenávidějících bublin, kterým algoritmy ukazují jen to, co chtějí vidět, k tomu jsou navíc přisypány kontejnery lží a manipulací.

Oblíbeným námětem sci-fi filmů či literatury je futuristický svět, ve kterém vládne umělá inteligence. Svým způsobem a velmi nenápadně ta doba nastala už nyní, přinejmenším na sociálních sítích. Umělá inteligence totiž rozhoduje o tom, co uživatel na sociálních sítích uvidí, a co ne.

Její záměr je přitom prostý, vynést svému majiteli co největší ekonomický zisk. Stejně tak je jednoduchý hlavní nástroj, totiž udržet každého uživatele, aby na sociálních sítích brouzdal co nejdéle. Personalizace, to je hlavní zájem algoritmů sociálních sítí.

Umělá inteligence sleduje interakce jednotlivých uživatelů, predikuje jejich chování, zkoumá, co se jim líbilo v minulosti a na které příspěvky reagovali. Rovněž ji zajímá, zda uživatel k síti přistupuje z počítače, nebo z mobilního telefonu.

Zkrátka, zvědavá je až až. Odměnou jí je pak uživatel, který se původně chtěl na sociální síť jen krátce mrknout, ale pak s překvapením zjistí, že na ní prstem roluje už druhou hodinu. A naráží tak i na vymyšlené a lživé informace.

„Když lidé čtou tyto zprávy, jsou naštvanější nebo vystrašenější. Více se mezi sebou na Facebooku hádají, tím pádem na něm tráví více času, více interagují, tráví více času u reklamy. A reklama znamená peníze pro Facebook,“ popisuje Brooke Binkowská, bývalá editorka serveru Snopes, který ověřuje fakta uveřejněná na internetu.

Výše popsanou taktiku používá zejména nejrozšířenější sociální síť na světě Facebook. Takový Instagram, který je ze stejné líhně, zase na sebe s oblibou upozorňuje hláškami typu: „Uživatelka Michaela nedávno něco přidala do svého příběhu“. Kdo má podobná oznámení nastavená ve svém telefonu, jen málokdy odolá, aby sociální síť neotevřel. Platforma na sdílení videí YouTube zase lidem celkem agresivně nutí další a další videa skrze funkci automatického přehrávání.

U Twitteru zase finguje princip „Buďte co nejhlasitější“. K tomu se hodí boti, tedy roboticky ovládané účty, které se tváří jako živý člověk. Ti dokážou sdílet, lajkovat, komentovat, takže příspěvek poté vypadá, že je nesmírně populární.

Boti jsou mnohdy naprogramováni tak, aby šířili nepodložené konspirační teorie. Podle studie amerického Národního centra biotechnologických informací jsou to právě boti, kteří jsou aktivní zejména v diskusích o vakcinaci.

Přestože očkování vymýtilo řadu chorob, příspěvky botů jeho účinky nejen zpochybňují, ale i vytvářejí teorie, že skrze něj se dá lidstvo ovládnout. Cílem podobných programů je destabilizace a zničení důvěry ve fakta.

Management sociálních sítí pak řeší otázku, zda bojovat s dezinformacemi a falešnými zprávami. Pokud by je mazal, přicházel by o nemálo peněz. Zároveň, v rámci image pro veřejnost, se sociální sítě snaží vypadat, že s dezinformátory a manipulátory bojují.

Například poté, co vyšla najevo aféra Cambridge Analytica, zakladatel Facebooku Marc Zuckerberg prohlásil, že jeho sociální síť bude průhlednější. Jenže právě Facebook je životně závislý na informacích, které vysaje ze svých uživatelů.

Na první pohled nevinný Instagram, který patří do portfolia Facebooku, je určen především ke sdílení fotek a krátkých videí. Bažení lidského mozku po uspokojení je přirozená věc, která se ovšem v závislostech může zvrhnout.

Toho podle kanadského deníku The Globe and Mail zneužívá právě Instagram. Pokud jeho uživatel vloží na síť nějakou fotografii, Instagram mu neukáže všechny lajky, které získala. Závislost na vztyčených palečcích tak nutí se na síť neustále vracet a zjišťovat, zda vzývané lajky přibyly.

S Instagramem je také spojeno více než jinde kupování si fanoušků i zmíněných lajků. Umělá inteligence již dokáže být docela kreativní, vždyť dokáže sepsat novinové zprávy, nebo třeba dokonce i povídky.

Pro její činnost jsou sociální sítě ideálním místem. Právě zde může generovat obsah a ovlivňovat tak postoje milionů lidí. Její texty přitom budou jen obtížně rozeznatelné od těch autentických lidských.

Zuckerberg a spol. slibují, že umělá inteligence na sociálních sítí bude prospěšná: „Jeden z našich cílů pro příštích pět až deset let je dostat se nad úroveň lidských smyslů: zraku, sluchu, jazyka a obecně kognitivních schopností.

“ Příkladem takových pozitivních vlastností umělé inteligence má být popsání obsahu fotografie pro nevidomé. Rovněž tak filtrace plevelu, která umožní vyhledat co nejrelevantnější obsah, zní velmi slibně.

Podle Zuckerberga se Facebook chce vydat tím směrem, aby jeho uživatelé viděli jen to, co chtějí. To už v praxi ovšem funguje a vede to k vytváření již zmíněných naprosto nepropojených a vzájemně se nechápajících bublin.

Dostat se z vlivu manipulací sociálních sítí nutně nemusí znamenat radikální krok v podobě jejich opuštění. V první řadě je třeba používat kritické myšlení. Americký vysokoškolský pedagog Edward Grasler je definoval jako schopnost přemýšlení o problémech, znát metody logických postupů a umět je uplatnit v praxi.

O tom, že tato schopnost je mnohým lidem vzdálená, svědčí například šílené konspirační teorie typu QAnon, vykládající o unesených dětech určených k pojídání americkými vládními představiteli. Pro zachování kritického odstupu je třeba také myslet na to, že na nás působí i vlastní informační bublina, a to zejména na ověřování přijatých informací.

Byť novinářská práce bývá na sociálních sítích mnohdy znevažována, právě zodpovědná žurnalistika dokáže řadu lží a mýtů vyvrátit. Jedním z klíčů, jak se z přehršle valících se tweetů a statusů nezbláznit, je také zjišťování si informací, jak mohou různé manipulativní techniky působit.

Pro sociální sítě platí okřídlené úsloví, že mohou být dobrým pomocníkem, ale špatným pánem. Samy o sobě nejsou ani dobré, ani zlé. Jde jen o to, jak s nimi zacházejí jejich uživatelé.

Rubriky:  Internet Technika
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce
reklama

Související články

Facebook a spol.: Algoritmy...

Facebook, Instagram, Twitter, Tik Tok, YouTube, Qzone a spousta dalších. Se...

Čeští vysokoškoláci jezdí na...

ŠKODA AUTO Vysoká škola je v naší novodobé historii jediná škola...

Jak navrhnout lžičku…

S Průmyslem 4.0 vstoupí do našich životů nová kvalita, ale také mnoho změn....

Projekt Crocodile: O bouračce v...

Ve světě vládne síla informace. A vůbec nejlepší je taková, která je srozumitelná. Staré...

Fishsurfing používá 200 tisíc...

Galerie fotografií a videí rybářských úlovků, největší databáze soukromých revírů v...

Pandemie nahrává „šmírákům“

Vaše dítě, žárlivý partner nebo zdánlivý kamarád – tito všichni mohou dostat...

Útoky na nemocnice neustanou

Opakované útoky hackerů na české nemocnice neustanou ani po zmírnění...

Hackeři zkouší přes Covid-19...

Přestože nákaza nového koronaviru se na počítače nepřenáší, hackeři...

Ochrana biometrických údajů:...

Jak používat biometrické údaje pro ověřování identity, aniž by se uživatelé museli obávat...

Se sociálními sítěmi opatrně! U...

O tom kolik času tráví dnešní mládež na sociálních sítích se asi...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Spor o vodku: Zvítězí ruská samohonka nebo polská zubrovka?

Spor o vodku: Zvítězí ruská...

„Vodka dělá ze všech lidí Rusy,“ traduje se kde jinde než v Rusku. Na své tekuté...
Nevhodné paměti prezidenta: Beneš vězel v žaludku nacistům i komunistům

Nevhodné paměti prezidenta: Beneš...

Zřízení Protektorátu Čechy a Morava přináší další kapitolu v oblasti zákazů...
Nakupování v době socialismu: Fronty na kečup a plesnivý sýr

Nakupování v době socialismu:...

Komunisté mají na začátku 60. let 20. století představu, že lidé jednou...
Ukázkový proces s rebelem: Na hranici skončí spisy i jejich autor

Ukázkový proces s rebelem: Na...

Německý novokřtěnec Balthasar Hubmaier (asi 1485–1528) obzvlášť rozčílí...
Sázka na kamenné hroty: Překonaly evropské geny zamrzlý oceán?

Sázka na kamenné hroty: Překonaly...

Dřívější výzkumy dokázaly, že DNA severoamerických indiánů...
Tuny oceli vs. zakázaná hudba: Rokenrolový dýchánek stál svobodu pěti lidí

Tuny oceli vs. zakázaná hudba:...

Železárny a těžba uhlí na Ostravsku, těžba uranu v Jáchymově. Československo...
Mezi dělníky stoupal počet levobočků: Rozbujela se za průmyslové revoluce nevěra?

Mezi dělníky stoupal počet...

„Co bude k večeři?“ ptá se 12letý Honza maminky. Uslyší obvyklou...
Jak nás ovlivňují biologické hodiny?

Jak nás ovlivňují biologické...

Biologické, nebo také vnitřní, hodiny významně ovlivňují tělo a mysl....
V malém pomáhá a ve velkém škodí

V malém pomáhá a ve velkém škodí

Exotické liči neboli čínská jahoda voní po růžích a chutná podobně jako...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.