Tajemný tvor jménem čupakabra? Spíše jen nemocný pes…

O tajemné tvory není na naší planetě nouze. S některými si evoluce pohrála natolik, že pro lidské oko vypadají až bizarně a strašidelně. Příroda se se svou pověstnou kreativitou vyřádila zejména v hmyzí říši, avšak ani u vyšších živočichů netvořila fádně podle jediné šablony.

Takový krtek hvězdonosý (Condylura cristata) vypadá díky svému čenichu jako nebezpečný vetřelec ze vzdálené galaxie. Ufona unášejícího a posléze pitvajícího lidi kdesi v nadpozemských laboratořích připomínají svými velkými kukadly třeba i nártouni (Tarsiiformes). Tamarín císařský (Saguinus imeprator) svým zjevem dává vzpomenout dávné a legendární vládce nad Japonskem nebo buddhistické mnichy. Tak proč by nemohla existovat krvežíznivá olysalá bestie, která se živí tím, že vysává krev z hospodářských zvířat?

Samozřejmě, že by takový tvor existovat mohl. Sání krve jiným druhům není v divoké přírodě ničím výjimečným. Na krvi si pochutnávají komáři, klíšťata, upíři a mnozí jiní živočichové. A podle moderních legend i tvor zvaný čupakabra.

Země přes veškeré znalosti lidí ještě není zcela probádanou planetou a i její biosféra dokáže překvapit. V minulosti existovala řada druhů, které byly považovány za kryptobiologický přízrak, leč jejich existence se posléze potvrdila.

Třeba příbuzný žiraf okapi (Okapia johnstoni), evolucí zapomenutý tvor ze třetihor, byl objeven až v roce 1901. Do té doby byl považován za mýtické zvíře. Rovněž tak zkazkám o indonéských dracích se mnozí vysmívali, avšak později se z nich vyklubal varan komodský (Varanus komodoensis). Ale čupakabra? V tomto případě se s vysokou pravděpodobností bude jednat skutečně jen o mýtus. Zkazky o čupakabře pocházejí původně z amerického kontinentu, avšak později byla údajně viděna i v Karpatech, v Portugalsku, v opuštěném areálu černobylské jaderné elektrárny, kde asi vlivem radiace zmutovala, protože měla čtyři řady zubů, a spatřena byla dokonce i v Brně. Její popis bývá dosti rozdílný, a kdyby svědectví byla skutečně pravdivá, nemohlo by se jednat o ten samý druh. Někdy je záhadný tvor bipedický, tak ji popisují první svědectví z Portorika, většinou se však pohybuje po čtyřech.

Jedním ze znaků čupakabry má být lysá kůže a velké tesáky. Někteří lidé, kteří tvrdili, že ji spatřili, popisovali, že měla křídla. Jiní zas hovořili o její schopnosti měnit své zbarvení. Někdy má velikost malého psa, jindy by se mohla svými rozměry poměřovat s medvědem.

Údajně má mít i značně velké oči podobné lidským. Čupakabra je relativně mladým fenoménem. V roce 1995 byla spatřena v Portoriku, tehdy měla podobu malého humanoida. Měla mít na svědomí smrt několika ovcí, kterým podle farmářů zcela až do poslední kapky vysála jejich krev.

Záhy se svědectví z ostrovního Portorika přesunula i na zbytek amerického kontinentu, a to od Spojených států amerických, přes Mexiko, Honduras, Nikaraguu, Panamu, až po Peru, Bolívii, Argentinu a Chile.

V některých oblastech čupakabra vyvolává doslova paniku, jinde se na ni pořádají hony. Byla několikrát vyfotografována, ba i natočena. Podařilo se ji i odlovit, našlo se i její uhynulé tělo. Co na tyto úlovky říká věda?

Prašivina je nepříjemná choroba. Způsobuje ji zákožka svrabová (Sarcoptes scabiei), která z hlediska svých obětí není vůbec vybíravá. Uvelebí se klidně na člověku, na psu, na kočce i na šelmách žijících v divočině.

Jedním ze symptomů choroby, kterou zákožka způsobuje, je vypadávání srsti. V extrémním případě v pokročilém stadiu umírajícímu zvířeti mizí srst zcela, a to pak získává skutečně dost děsivou podobu. Z veškerých údajných čupakaber, které se dostaly do rukou biologů, se po prozkoumání vyklubaly prašivinou či jinou podobnou nemocí nakažená domácí či divoká zvířata.

Nejčastěji se jednalo o kojoty a psy. To byl i případ české čupakabry, která byla v roce 2015 hlášena z Brna. První portorické popisy čupakabry se až nápadně shodují s podobami mimozemských tvorů ve snímku Mutant. Však se také ukázalo, že krátce před údajným pozorováním svědkové film shlédli. Rovněž pověsti o totálním vysátí krve z těla hospodářských zvířat se nezakládají na pravdě. Analýzy veterinářů, kteří se uhynulými ovcemi zabývali a pitvali je, o ničem takovém nehovoří.

Biolog z Michiganské univerzity Barry O´Connor v roce 2010 analyzoval hlášení o výskytu čupakaber ve Spojených státech. Bez výjimky došel k závěrům, že se vždy jednalo o prašivinou nakažené kojoty. Oslabená zvířata podle něj mohla vskutku útočit na ovce či kozy, protože k běžnému lovu v divočině už neměla dostatek sil.

„Je jednodušší útočit na hospodářská zvířata někde v ohradě než honit jelena nebo zajíce,“ konstatuje O´Connor. Čupakabra tedy nejspíše patří do říše mýtů. To ovšem neznamená, že by učebnice biologie byly již zcela hotové a nepotřebovaly by doplnit.

Je až překvapující, kolik nových druhů vědci každoročně objeví. A lze se jen hádat, kolik takových druhů kvůli lidské činnosti vyhyne dříve, než je vůbec biologická taxonomie stačí zařadit do svých tabulek.

Rubriky:  Zajímavosti
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Prvnímu dítěti „ze zkumavky“ je 42 let

Prvnímu dítěti „ze zkumavky“ je...

Přes 400 milionů – tolik dětí by se podle britských vědců mohlo do konce 21....
Čeští vědci zachraňují africkou divočinu

Čeští vědci zachraňují africkou...

Tým českých vědců pod vedením zoologů Arthura Sniegona a Tomáše...
V Rusku budou očkovat proti koronaviru

V Rusku budou očkovat proti...

Oficiálně schválenou vakcínu proti novému typu koronaviru, který způsobuje...
Poznejte život netopýrů zblízka

Poznejte život netopýrů zblízka

Mezinárodní noc pro netopýry proběhne letos již po čtyřiadvacáté. Tradiční...
Charakter rašelinišť se mění 

Charakter rašelinišť se mění 

V současnosti pokrývají rašeliniště zhruba 3 % zemského povrchu. Také obsahují nejméně...
Pandemie nahrává „šmírákům“

Pandemie nahrává „šmírákům“

Vaše dítě, žárlivý partner nebo zdánlivý kamarád – tito všichni mohou dostat...
Národní muzeum bez bariér

Národní muzeum bez bariér

Národní muzeum nově spustilo na svém webu sekci Národní muzeum bez bariér....
Jak přežít úmorná horka? Možná pomůže triko s chladivým efektem

Jak přežít úmorná horka? Možná...

Horké letní dny jsou pro řadu lidí nepříjemné a někdy dokonce až zdraví...
Nemoc několika tváří

Nemoc několika tváří

Roztroušená skleróza je nemocí centrálního nervového systému. Její přesná...
S každodenní únavou bojuje mnoho z nás

S každodenní únavou bojuje mnoho...

Ráno vstát z postele je pro některé již první překážkou začínajícího dne...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Jak fungovaly první polepšovny?

Jak fungovaly první polepšovny?

Špinavý kluk v roztrhaných šatech se tváří trucovitě. „Jak se jmenuješ?“ ptá se ho...
Přiměl filozof šlechtičny kojit děti?

Přiměl filozof šlechtičny kojit...

Kateřina se vytrhne chůvě z rukou a vběhne do dveří, kde zahlédla maminku. Marie...
Kde žije největší zvíře planety?

Kde žije největší zvíře planety?

Jsou to obři, před kterými máme právem respekt. Jejich...
Kde se vzaly nejstarší legendy o upírech?

Kde se vzaly nejstarší legendy o...

Pobledlá bytost se pod závojem tmy blíží k lidskému obydlí. Má znetvořené rysy,...
Sověti platili za Pepsi Colu ponorkami

Sověti platili za Pepsi Colu...

Nikita Chruščov opatrně přiblíží kelímek k ústům. Nedůvěřivě si lokne doušku...
Proč jsou hodinky Rolex tak drahé?

Proč jsou hodinky Rolex tak drahé?

Takzvané „Rolexky“ jsou jednou z nejznámějších a nejprodávanějších...
70 stupňů aneb kde na planetě vám bude nejtepleji?

70 stupňů aneb kde na planetě...

Vedro, že se i koleje kroutí a asfalt bublá. České...
Oskarový zvrhlík boří bariéry: Charlie Chaplin bez příkras

Oskarový zvrhlík boří bariéry:...

Za poťouchlým výrazem, umělým knírkem, typickou buřinkou a hůlkou skrývá...
Varšavský kat Jürgen Stroop: Kochá se hořícími synagogami

Varšavský kat Jürgen Stroop: Kochá...

Než se zhoupl na šibenici, dokázal důstojník Waffen-SS a přesvědčený nacista...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.