Je vesmírný prostor plýtváním místem?

Ta otázka už asi napadla každého: Jsme ve vesmíru sami? Slavný americký astronom Carl Sagan (1934–1996) s oblibou tvrdíval, že pokud ano, bylo by to neskutečné plýtvání místem. Každopádně, pokud bychom skutečně mimozemský život nalezli, bezesporu by se jednalo o největší objev dějinách lidstva, který by byl do budoucna jen těžko překonáván…
Při hledání mimozemšťanů věda trochu tápe. Nemá totiž po ruce jiný příklad života, než je ten na Zemi. A to je na zakládání statistik proklatě málo. Z toho, co víme, se zdá, že evoluce míří k sofistikované nervové soustavě, což by mohlo znamenat, že inteligence by mohla být za příznivých podmínek jejím přirozeným vyústěním.

Je ovšem možné, že lidstvo mělo extrémní štěstí. Řízením shody okolností planetu ovládli savci, v srdci Afriky napadlo jistý druh slézt se stromu, a pak už to šlo takříkajíc ráz na ráz. Zároveň sami lidé již několikrát stáli na pokraji vlastního zničení. Karibská krize nebo rok 1983, kdy ruský důstojník Stanislav Petrov správně vyhodnotil, že přístroje ukazující jaderný útok na SSSR se mýlí, mohly lidstvo poslat na smetiště dějin.
Na základě těchto událostí ekonom Robin Hanson, který působí na univerzitě George Mansona ve Virginii, vytvořil tzv. teorii filtrů. Ta vychází z toho, že každá rozvíjející civilizace musí dříve nebo později narazit na nějakou překážku. Buď ji překoná, a může tak pokračovat ve svém vývoji, nebo o ni zaškobrtne, což podobně jako pro atleta při závodech může znamenat konec nadějí. Jinými slovy je odfiltrována.

Tyto překážky nebo filtry mohou být různé. Scenáristé katastrofických filmů je dobře znají. Může to být globální živelní pohroma, která má svého původce na planetě nebo i ve vesmíru, smrtelný virus, ale třeba i moment, kdy technická stránka civilizace natolik předběhne její duševní složku, že již není cesty zpět. Příkladem může být jaderná apokalypsa, ale jistě bychom jich našli mnohem více.
A když se podíváme na cestu k modernímu člověku, tak je náhod, které ji lemují, nepočítaně. Nemusíme myslet jen na dopad asteroidu, který vyhubil dinosaury, a uvolnil tak prostor savcům. Kdyby subindický kontinent nenarazil do Asie, těžko by vznikly gigantické Himálaje. Podnebí v Africe se kvůli tomu stalo sušším, což vedlo ke vzniku stepí a lesostepí. Kdyby zde zůstal prales, jistý hominid by možná vůbec neměl potřebu slézt ze svého stromu, kde byl v bezpečí…
V roce 1950 italský fyzik Enrico Fermi (1901–1954) položil otázku: „Kde jsou všichni?“ Měl samozřejmě na mysli případné mimozemské civilizace. Lidstvo tehdy, a ani dnes, nezachytilo žádný radiový signál, který by nepocházel ze Země. Kdyby mimozemšťané vyspěli o milion let dříve, zřejmě by kolonizovali rozsáhlé oblasti vesmíru, a zanechali tak za sebou mnoho stop.
Tak vznikl fenomén zvaný Fermiho paradox. Jeho seriózní řešení je v zásadě dvojí – buď mimozemšťané existují, jen se nám dosud s nimi nepodařilo navázat kontakt, nebo je planeta Země jediným živým světem v celém širokém vesmíru. Těžko říci, která z obou možností je děsivější.
Nedávno se ovšem objevila další možnost. Totiž ta, že mimozemšťané opustili fyzický svět a vstoupili do virtuální reality, jakéhosi matrixu. Byť to možná zní šíleně, v této oblasti nelze vyloučit žádnou eventualitu.
Nelze zapomínat ani na důležitý faktor času. Vyspělé civilizace mohou být od sebe nejen tisíce světelných vzdáleny, ale také se mohou míjet právě v čase. Vesmír je podle posledních měření starý 13,82 miliardy let. K tomuto závěru vědci došli na základě údajů z evropského kosmického teleskopu Planck, zkoumajícího reliktní záření. To pochází z doby krátce po tzv. velkém třesku.
V době, kdy byl vesmír hustou polévkou, jejíž ingredience byly složeny z volných protonů, elektronů a fotonů, žádný život ještě vzniknout nemohl. Až mnohem později, kdy se částice nejdříve pospojovaly do atomů vodíku a poté i dalších prvků, se zrodily první hvězdy.
První plynové planety se objevily miliardu let po vzniku vesmíru. Až zhruba před pěti miliardami let vesmírem začaly putovat takové planetární soustavy, které důvěrně známe ze svého domova. Nedávná studie, vycházející z dat pořízených Hubbleovým dalekohledem, dospěla k závěru, že Země je jednou z nejstarších kamenných planet. Z toho by vyplývalo, že pokud je ve vesmíru i jiný život, lidstvo je přinejmenším jedním z jeho průkopníků.
Každopádně, na otázku, zda jsme ve vesmíru sami, existují jen dvě možné odpovědi – buď ano, nebo ne. A každá možnost má padesátiprocentní pravděpodobnost. Jediný rozdíl v obou je, že vzhledem k velikosti vesmíru nemůžeme tezi „Ano, planeta Země je v celém kosmu jediným živým tělesem“ nikdy říci se stoprocentní jistotou…

Zelení mužíčci? Koule plná slizu? Ohromní agresivní tvorov,é připomínající pavouky nebo kraby? Či organismy plné plynu bez určitého tvaru? Pokud ve vesmíru fungují fyzikální zákony stejně jako na Zemi, evoluce vybere i podobné řešení, použité zde.
Je pravděpodobné, že i ve vzdáleném vesmíru bude základním stavebním kamenem živých organismů uhlík. Osmý prvek periodické soustavy má jednu ohromnou výhodu – je totiž čtyřvazný a jeho vazby jsou stabilní. Čtyřvazný je i křemík, avšak jeho vazby jsou mnohem křehčí, a to je pro živé organismy nepraktické.
Pokud se totiž mimozemský život vyvíjí na planetě, která je alespoň trochu podobná Zemi, analogií mezi člověkem a mimozemšťanem zřejmě nebude málo. Pokud by byla na cizí planetě větší gravitace, případní ufoni budou nižší a zavalitější, pokud tomu by tomu bylo naopak, sebelepší pozemský basketbalový tým by proti nim neměl šanci.
Prostředí formuje organismy v něm žijící. A tak ač savec, je velryba stavbou svého těla podobná rybám, a nikoliv medvědovi, se kterým je příbuznější. Ostatně, kdybychom našli na cizí planetě život v tekutině, vypadal by zřejmě obdobně. Ve vodním prostředí však vyspělá civilizace bude těžko vznikat, protože, jak se zdá, motorem inteligence je mimo jiné využití ohně.
Takže při srovnatelném tlaku a dalších podmínkách budou mimozemšťané žijící na souši mít hlavu, trup a čtyři končetiny. Podle amerického chemika Harryho Kellera je vysoce pravděpodobné, že obyvatelé cizích planet budou vybaveni několika smysly, zejména něčím, co připomíná zrak. Je jen otázkou, zda pro orientaci v prostoru využijí viditelné světlo, nebo například infračervené spektrum. Zřejmě se nebude jednat o žádné kyklopy, k přežití je třeba pár očí. „Kdyby tvor nedokázal odhadnout vzdálenost, pravděpodobně by dlouho nepřežil,“ myslí si Keller.
Co se týče zraku, příroda se na pozemšťanech vyřádila víc než dost. Vážka má složené oko. Ryba ostří podobně jako fotoaparát posunem čočky. Včela je schopna vidět v ultrafialovém spektru. A tak by se dalo pokračovat. Avšak například více očí než dvě by pro inteligentního mimozemšťana znamenalo i větší nepraktickou zátěž. Z toho badatelé usuzují, že i on bude vybaven párem zrakových orgánů.
Zda budou mít ústa a s tím související trávicí trakt, je otázkou. Energii mohou získávat i jiným způsobem než z potravy, třeba chemickou reakcí jako některé bakterie. Tak jako tak, bakterie však asi nikdy nedostanou Nobelovu cenu za fyziku, takže tato varianta u inteligentního života není příliš pravděpodobná.

Příroda má velkou fantazii, důkazem je pestrost živočišných i rostlinných druhů zde na Zemi. A cesty, jakými se vydá evoluce, se neodhadují snadno.
„Lze předpovědět, co se stane se stovkou potkanů během deseti let. Ale jak se změní miliarda potkanů za deset milionů let, to již říci nelze,“ konstatoval přední paleontolog George Simpson.
Něco však předvídat přece jen jde. Úžasný prostředek jménem kolo je výmysl člověka. Příroda dala přednost pohybu po končetinách, dvou, čtyřech i více. Druhou možností je pak plazení. Zdá se, že chůze či běh je přece jen o něco praktičtější, byť i had dokáže vyvinout slušnou rychlost. Ovšem, dá se předpokládat, že jen vzpřímená postava umožní, aby se dostatečně vyvinula mozkovna.
E.T. tedy bude asi chodit po dvou, zřejmě bude mít i cosi na způsob rukou, aby byl schopen používat nástroje.
Velice zajímavé by bylo sledovat, jak se takový mimozemšťan rozmnožuje. Rozmnožování savců je docela složitá záležitost, ale pokud je třeba, aby se vyvinul mozek s potenciálem inteligence, je tato složitost nutná. Avšak na druhou stranu, jedni z nejbystřejších tvorů na zemi jsou krkavcovití, kteří jsou schopni zvládnout i jednoduché matematické úlohy. Ti se samozřejmě líhnou z vajec. Zda by ovšem vzdálenou planetu kdesi v souhvězdí labutě ovládl pan Havran z večerníčku o Tipovi a Tapovi je více než spekulativní.
Na podobu mimozemšťanů se objevují různé názory. Vědec Fergus Simpson působící na barcelonské univerzitě na základě svých výpočtů dospěl k závěru, že obyvatelé vzdálených světů mohou být solidní giganti vážící kolem tří set kilogramů…
Teleskopy pátrají oblohou, projektu SETI (Search for Extra-Terrestrial Intelligence – Hledání mimozemské inteligence) se může účastnit každý, kdo je připojen k internetu. Ale kdo ví, třeba již nějací mimozemšťané o nás vědí a při bližším pohledu si řekli: „Divná rasa. Jen se hádá a válčí mezi sebou. Ta nestojí za řeč…“

Rubriky:  Příroda Vesmír
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Na neprobádaném tichomořském ostrově objevil český vědec nové druhy mravenců a dalšího hmyzu

Na neprobádaném tichomořském ostrově...

Z tříměsíční expedice na dosud téměř neprobádaný ostrov...
21 polních plodin je nyní k vidění na střeše Národního zemědělského muzea

21 polních plodin je nyní k vidění na...

Přes dvě desítky zemědělských plodin vyseli na střeše Národního zemědělského muzea...
Česká města stále dusí automobilová doprava

Česká města stále dusí...

Že automobilová doprava založená na spalovacích motorech je jedním z největších...
Hajabusa 2 podruhé dosedla na asteroid

Hajabusa 2 podruhé dosedla na...

Podruhé za svou pouť dosedla japonská sonda Hajabusa 2 na povrch asteroidu Ryugu....
Apollo 11 po 50 letech opět odstartuje, tentokrát z Prahy

Apollo 11 po 50 letech opět...

Po padesáti letech od prvního letu na měsíc odstartuje Apollo 11 znovu,...
Naznačují řasy na hábitech andských kajícníků život mimo planetu Zemi?

Naznačují řasy na hábitech andských...

Sněžné řasy, nalezené v drsných podmínkách vysoko v chilských Andách, opět...
Opuštěná antarktická základna provede výzkum bez přítomnosti lidí

Opuštěná antarktická základna...

Je to už taková tradiční záležitost, že museli polárníci opět evakuovat...
Liberecká zoologická zahrada si otevřela vlastní kino

Liberecká zoologická zahrada si...

Jako jednu z novinek letošní sezóny si liberecká zoo pro návštěvníky...
Ja snížit horko v autobuse? Signapur na jejich střechy vysazuje trávníky

Ja snížit horko v autobuse?...

V Singapuru bude v dohledné době možné potkávat deset autobusů se střechami...
Biblický mýtus o potopě světa: Co na něj říká věda?

Biblický mýtus o potopě světa: Co na...

Krátce poté, co Bůh stvořil Zemi a život na ní, se podle Starého...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Jací jsou mezi zvířaty největší spáči?

Jací jsou mezi zvířaty největší...

Podle vědců je spánek pro zvířata důležitější než dostatek potravy....
VIDEO: TOP 5 triků, jak poznat lháře

VIDEO: TOP 5 triků, jak poznat...

Lhát se nemá. To ví snad každé malé dítě. Také se říká, že lež...
Proti opilectví ve středověkých Čechách bojuje i biskup Svatý Vojtěch

Proti opilectví ve středověkých...

„Opilče, nenaleju ti,“ brání se pražský krčmář roku 1039 slovním útokům...
Křišťálová Lebka zkázy: Co všechno dokáže?

Křišťálová Lebka zkázy: Co všechno...

Je fascinující. Vyrobená z jediného obrovského kusu křišťálu. Neznámo kým,...
Nová hranice: Dospělost začíná ve 30 letech!

Nová hranice: Dospělost začíná...

„Ty tvoje srandičky na internetu! Můžeš mi říct, kdy se konečně začneš chovat...
Nezdolný Christopher Reeve: Superman, kterého nezlomí ani ochrnutí!

Nezdolný Christopher Reeve:...

Po řadě neúspěšných pokusů, jak dostat Supermana důstojným způsobem...
Jsme „indoor“ generace. Tohle je náš návod na přežití

Jsme „indoor“ generace. Tohle je náš...

Statistiky uvádějí, že až 90 % času tráví současná generace „indoor“, tedy...
Pavoučí mléko je výživnější než to kravské

Pavoučí mléko je výživnější než...

Příroda nikdy nepřestane překvapovat a tato zpráva není výjimkou. Pavouci...
Spor o arcibiskupa: Rokycana strašil české krále

Spor o arcibiskupa: Rokycana...

Úžasem zcela oněměli. Jak ten kacíř dokáže mluvit?! S klidem by mohl...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.