Je vesmírný prostor plýtváním místem?

Ta otázka už asi napadla každého: Jsme ve vesmíru sami? Slavný americký astronom Carl Sagan (1934–1996) s oblibou tvrdíval, že pokud ano, bylo by to neskutečné plýtvání místem. Každopádně, pokud bychom skutečně mimozemský život nalezli, bezesporu by se jednalo o největší objev dějinách lidstva, který by byl do budoucna jen těžko překonáván…
Při hledání mimozemšťanů věda trochu tápe. Nemá totiž po ruce jiný příklad života, než je ten na Zemi. A to je na zakládání statistik proklatě málo. Z toho, co víme, se zdá, že evoluce míří k sofistikované nervové soustavě, což by mohlo znamenat, že inteligence by mohla být za příznivých podmínek jejím přirozeným vyústěním.

Je ovšem možné, že lidstvo mělo extrémní štěstí. Řízením shody okolností planetu ovládli savci, v srdci Afriky napadlo jistý druh slézt se stromu, a pak už to šlo takříkajíc ráz na ráz. Zároveň sami lidé již několikrát stáli na pokraji vlastního zničení. Karibská krize nebo rok 1983, kdy ruský důstojník Stanislav Petrov správně vyhodnotil, že přístroje ukazující jaderný útok na SSSR se mýlí, mohly lidstvo poslat na smetiště dějin.
Na základě těchto událostí ekonom Robin Hanson, který působí na univerzitě George Mansona ve Virginii, vytvořil tzv. teorii filtrů. Ta vychází z toho, že každá rozvíjející civilizace musí dříve nebo později narazit na nějakou překážku. Buď ji překoná, a může tak pokračovat ve svém vývoji, nebo o ni zaškobrtne, což podobně jako pro atleta při závodech může znamenat konec nadějí. Jinými slovy je odfiltrována.

Tyto překážky nebo filtry mohou být různé. Scenáristé katastrofických filmů je dobře znají. Může to být globální živelní pohroma, která má svého původce na planetě nebo i ve vesmíru, smrtelný virus, ale třeba i moment, kdy technická stránka civilizace natolik předběhne její duševní složku, že již není cesty zpět. Příkladem může být jaderná apokalypsa, ale jistě bychom jich našli mnohem více.
A když se podíváme na cestu k modernímu člověku, tak je náhod, které ji lemují, nepočítaně. Nemusíme myslet jen na dopad asteroidu, který vyhubil dinosaury, a uvolnil tak prostor savcům. Kdyby subindický kontinent nenarazil do Asie, těžko by vznikly gigantické Himálaje. Podnebí v Africe se kvůli tomu stalo sušším, což vedlo ke vzniku stepí a lesostepí. Kdyby zde zůstal prales, jistý hominid by možná vůbec neměl potřebu slézt ze svého stromu, kde byl v bezpečí…
V roce 1950 italský fyzik Enrico Fermi (1901–1954) položil otázku: „Kde jsou všichni?“ Měl samozřejmě na mysli případné mimozemské civilizace. Lidstvo tehdy, a ani dnes, nezachytilo žádný radiový signál, který by nepocházel ze Země. Kdyby mimozemšťané vyspěli o milion let dříve, zřejmě by kolonizovali rozsáhlé oblasti vesmíru, a zanechali tak za sebou mnoho stop.
Tak vznikl fenomén zvaný Fermiho paradox. Jeho seriózní řešení je v zásadě dvojí – buď mimozemšťané existují, jen se nám dosud s nimi nepodařilo navázat kontakt, nebo je planeta Země jediným živým světem v celém širokém vesmíru. Těžko říci, která z obou možností je děsivější.
Nedávno se ovšem objevila další možnost. Totiž ta, že mimozemšťané opustili fyzický svět a vstoupili do virtuální reality, jakéhosi matrixu. Byť to možná zní šíleně, v této oblasti nelze vyloučit žádnou eventualitu.
Nelze zapomínat ani na důležitý faktor času. Vyspělé civilizace mohou být od sebe nejen tisíce světelných vzdáleny, ale také se mohou míjet právě v čase. Vesmír je podle posledních měření starý 13,82 miliardy let. K tomuto závěru vědci došli na základě údajů z evropského kosmického teleskopu Planck, zkoumajícího reliktní záření. To pochází z doby krátce po tzv. velkém třesku.
V době, kdy byl vesmír hustou polévkou, jejíž ingredience byly složeny z volných protonů, elektronů a fotonů, žádný život ještě vzniknout nemohl. Až mnohem později, kdy se částice nejdříve pospojovaly do atomů vodíku a poté i dalších prvků, se zrodily první hvězdy.
První plynové planety se objevily miliardu let po vzniku vesmíru. Až zhruba před pěti miliardami let vesmírem začaly putovat takové planetární soustavy, které důvěrně známe ze svého domova. Nedávná studie, vycházející z dat pořízených Hubbleovým dalekohledem, dospěla k závěru, že Země je jednou z nejstarších kamenných planet. Z toho by vyplývalo, že pokud je ve vesmíru i jiný život, lidstvo je přinejmenším jedním z jeho průkopníků.
Každopádně, na otázku, zda jsme ve vesmíru sami, existují jen dvě možné odpovědi – buď ano, nebo ne. A každá možnost má padesátiprocentní pravděpodobnost. Jediný rozdíl v obou je, že vzhledem k velikosti vesmíru nemůžeme tezi „Ano, planeta Země je v celém kosmu jediným živým tělesem“ nikdy říci se stoprocentní jistotou…

Zelení mužíčci? Koule plná slizu? Ohromní agresivní tvorov,é připomínající pavouky nebo kraby? Či organismy plné plynu bez určitého tvaru? Pokud ve vesmíru fungují fyzikální zákony stejně jako na Zemi, evoluce vybere i podobné řešení, použité zde.
Je pravděpodobné, že i ve vzdáleném vesmíru bude základním stavebním kamenem živých organismů uhlík. Osmý prvek periodické soustavy má jednu ohromnou výhodu – je totiž čtyřvazný a jeho vazby jsou stabilní. Čtyřvazný je i křemík, avšak jeho vazby jsou mnohem křehčí, a to je pro živé organismy nepraktické.
Pokud se totiž mimozemský život vyvíjí na planetě, která je alespoň trochu podobná Zemi, analogií mezi člověkem a mimozemšťanem zřejmě nebude málo. Pokud by byla na cizí planetě větší gravitace, případní ufoni budou nižší a zavalitější, pokud tomu by tomu bylo naopak, sebelepší pozemský basketbalový tým by proti nim neměl šanci.
Prostředí formuje organismy v něm žijící. A tak ač savec, je velryba stavbou svého těla podobná rybám, a nikoliv medvědovi, se kterým je příbuznější. Ostatně, kdybychom našli na cizí planetě život v tekutině, vypadal by zřejmě obdobně. Ve vodním prostředí však vyspělá civilizace bude těžko vznikat, protože, jak se zdá, motorem inteligence je mimo jiné využití ohně.
Takže při srovnatelném tlaku a dalších podmínkách budou mimozemšťané žijící na souši mít hlavu, trup a čtyři končetiny. Podle amerického chemika Harryho Kellera je vysoce pravděpodobné, že obyvatelé cizích planet budou vybaveni několika smysly, zejména něčím, co připomíná zrak. Je jen otázkou, zda pro orientaci v prostoru využijí viditelné světlo, nebo například infračervené spektrum. Zřejmě se nebude jednat o žádné kyklopy, k přežití je třeba pár očí. „Kdyby tvor nedokázal odhadnout vzdálenost, pravděpodobně by dlouho nepřežil,“ myslí si Keller.
Co se týče zraku, příroda se na pozemšťanech vyřádila víc než dost. Vážka má složené oko. Ryba ostří podobně jako fotoaparát posunem čočky. Včela je schopna vidět v ultrafialovém spektru. A tak by se dalo pokračovat. Avšak například více očí než dvě by pro inteligentního mimozemšťana znamenalo i větší nepraktickou zátěž. Z toho badatelé usuzují, že i on bude vybaven párem zrakových orgánů.
Zda budou mít ústa a s tím související trávicí trakt, je otázkou. Energii mohou získávat i jiným způsobem než z potravy, třeba chemickou reakcí jako některé bakterie. Tak jako tak, bakterie však asi nikdy nedostanou Nobelovu cenu za fyziku, takže tato varianta u inteligentního života není příliš pravděpodobná.

Příroda má velkou fantazii, důkazem je pestrost živočišných i rostlinných druhů zde na Zemi. A cesty, jakými se vydá evoluce, se neodhadují snadno.
„Lze předpovědět, co se stane se stovkou potkanů během deseti let. Ale jak se změní miliarda potkanů za deset milionů let, to již říci nelze,“ konstatoval přední paleontolog George Simpson.
Něco však předvídat přece jen jde. Úžasný prostředek jménem kolo je výmysl člověka. Příroda dala přednost pohybu po končetinách, dvou, čtyřech i více. Druhou možností je pak plazení. Zdá se, že chůze či běh je přece jen o něco praktičtější, byť i had dokáže vyvinout slušnou rychlost. Ovšem, dá se předpokládat, že jen vzpřímená postava umožní, aby se dostatečně vyvinula mozkovna.
E.T. tedy bude asi chodit po dvou, zřejmě bude mít i cosi na způsob rukou, aby byl schopen používat nástroje.
Velice zajímavé by bylo sledovat, jak se takový mimozemšťan rozmnožuje. Rozmnožování savců je docela složitá záležitost, ale pokud je třeba, aby se vyvinul mozek s potenciálem inteligence, je tato složitost nutná. Avšak na druhou stranu, jedni z nejbystřejších tvorů na zemi jsou krkavcovití, kteří jsou schopni zvládnout i jednoduché matematické úlohy. Ti se samozřejmě líhnou z vajec. Zda by ovšem vzdálenou planetu kdesi v souhvězdí labutě ovládl pan Havran z večerníčku o Tipovi a Tapovi je více než spekulativní.
Na podobu mimozemšťanů se objevují různé názory. Vědec Fergus Simpson působící na barcelonské univerzitě na základě svých výpočtů dospěl k závěru, že obyvatelé vzdálených světů mohou být solidní giganti vážící kolem tří set kilogramů…
Teleskopy pátrají oblohou, projektu SETI (Search for Extra-Terrestrial Intelligence – Hledání mimozemské inteligence) se může účastnit každý, kdo je připojen k internetu. Ale kdo ví, třeba již nějací mimozemšťané o nás vědí a při bližším pohledu si řekli: „Divná rasa. Jen se hádá a válčí mezi sebou. Ta nestojí za řeč…“

Rubriky:  Příroda Vesmír
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Existuje mimozemský život? Čerstvý držitel Nobelovy ceny Didier Queloz v to věří

Existuje mimozemský život? Čerstvý...

Protože švýcarský astronom Didier Queloz letos dostal společně s...
Prestižní ocenění Česká hlava získal náš přední egyptolog

Prestižní ocenění Česká hlava získal...

Uznávaný český egyptolog a archeolog prof. Mgr. Miroslav Bárta, Dr....
6 benefitů houby reishi pro zdraví. Slyšeli jste o nich?

6 benefitů houby reishi pro...

Reishi, čili houba lesklokorka lesklá, nabízí řadu přínosů pro lidské zdraví, které...
Gastronomie ve vesmíru: Kosmonauti si vytiskli hovězí maso

Gastronomie ve vesmíru: Kosmonauti...

26. září letošního roku byl v ruském segmentu ISS pod taktovkou...
V Praze se otevřela první Srdeční procházková trasa.

V Praze se otevřela první Srdeční...

Medicína jde kupředu mílovými kroky a při léčbě kardiovaskulárních chorob se v...
Češi zachraňují…zubry v Česku

Češi zachraňují…zubry v Česku

V pátek 11. října 2019 vyvrcholil 45.ročník filmového festivalu EKOFILM,...
Josef Hlávka: Architekt, který nebyl skrblík

Josef Hlávka: Architekt, který...

Bývaly doby, kdy úspěšní čeští podnikatelé považovali za svou povinnost...
Měření odhalí riziko mozkové mrtvice nebo srdečního infarktu

Měření odhalí riziko mozkové...

Jak staré mám cévy? Fungují mi dobře? Nehrozí mi infarkt nebo mrtvice? Nejenom...
Při průzkumu Prášilského jezera vědce překvapil nečekaný živočich

Při průzkumu Prášilského jezera vědce...

Hned několik velkých překvapení přinesl hydrobiologům z Biologického centra Akademie...
V pražských Záběhlicích bylo otevřeno nové Dětské krizové centrum. Při terapii pomohou i obyčejné hračky…

V pražských Záběhlicích bylo otevřeno...

Stovky dětí ročně hledají odbornou pomoc v Dětském krizovém centru kvůli traumatům,...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Co je to syndrom třeseného dítěte?

Co je to syndrom třeseného dítěte?

Na začátku je plačící miminko, na konci trvalé poškození mozku nebo dokonce...
Zvěrstva na frontě i v zázemí: Pedofilní velitel jednotky kriminálníků

Zvěrstva na frontě i v zázemí:...

Může být násilnický pedofil velitelem vojenské jednotky? Co by nemohl! V...
Jaké potraviny možná skladujete špatně?

Jaké potraviny možná skladujete...

Podle nezávislých průzkumů až 40 % potravin, které nakoupíme, nakonec...
Při průzkumu Prášilského jezera vědce překvapil nečekaný živočich

Při průzkumu Prášilského jezera vědce...

Hned několik velkých překvapení přinesl hydrobiologům z Biologického centra Akademie...
Přehledně: Neuvěřitelné rekordy hmyzí říše!

Přehledně: Neuvěřitelné rekordy...

Hmyz patří mezi nejpočetnější skupinu živočichů, která obývá všechny suchozemské...
Tajemství vyšehradského hřbitova: Proč se Neruda musel stěhovat ze Slavína?

Tajemství vyšehradského hřbitova:...

Starostu pražského Smíchova Petra Fischera zajímá osud významných Čechů i po jejich...
Kořeny Andyho Warhola: Umí česky, bavit se ale nechce!

Kořeny Andyho Warhola: Umí...

Kresby a obrazy s polévkovými plechovkami, lahvemi na Coca-Colu,...
Čeští senioři podceňují očkování proti chřipce

Čeští senioři podceňují očkování...

Chladné měsíce roku jsou typické zvýšeným výskytem viru chřipky, kterému...
Mohli by dva lidé zalidnit celou planetu?

Mohli by dva lidé zalidnit celou...

Myslíte si, že opravdu na počátku celého...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.