Analýza čelisti nalezené na Tibetské náhorní plošině ve výšce 3280 m n. m. potvrdila, že vyhynulí předchůdci moderních lidí, denisované, žili ve velké nadmořské výšce. Dosud byly tyto extrémní podmínky připisovány pouze rodu Homo sapiens..

Ještě donedávna byli denisované spojováni pouze s Denisovou jeskyní na Sibiři, která jim dala jejich název. Právě zde byla objevena první kost tohoto druhu člověka. Odborníci však nyní zjistili, že jim patří fosilie kosti nalezené roku 1980 před jeskyní na Tibetské náhorní plošině v čínské provincii Kan-su.

Expertům posloužila radiouhlíková metoda, díky které bylo stáří čelisti odhadnuto na 160 000 let.

Pro vědce bylo překvapením, že dávní předchůdci lidí žili v tak velké nadmořské výšce. „Když se podíváme na dávné předchůdce lidí – neandertálce, denisovany či rané formy druhu Homo sapiens – je jasné, že jejich schopnosti přežít v extrémním prostředí byly omezené,“ řekl Jean Jacques Hublin z německého Max-Planckova institutu v Lipsku.

„V Evropě máme spoustu lokalit, které obývali neandertálci, nejvýše ale leží ve 2000 metrech nad mořem. Těch vysoko položených navíc není mnoho a jedná se evidentně o místa, kam neandertálci odcházeli v létě, pravděpodobně na lov,“ dodal.

Denisované měli gen, který je chránil před hypoxií – nedostatečným množstvím kyslíku – ve velkých nadmořských výškách. Tento gen pravděpodobně předali moderním lidem, když se zástupci denisovanů křížili s Homo sapiens.