Ayersova skála: Největší monolit na světě

Austrálie je v mnoha ohledech zvláštní země. Místní flóra nebo fauna je vskutku specifická, třeba nad takovým ptakopyskem vědci dlouho nevěřícně kroutili hlavou. Ani zahrávat si s mnoha zdejšími živočichy se nevyplácí, jejich jed je velmi prudký.

I krajina je zde zajímavá. A tak při procházce divy světa nemůžeme vynechat Ayersovu skálu. Australské vnitrozemí má většinou pouštní či polopouštní charakter. Našinci zvyklému na zvlněnou zalesněnou krajinu či na „širé družstevní lány“ by možná na první pohled mohlo přijít nudné.

I poušť má však své kouzlo. Toto kouzlo má svůj diamant, který leží asi 450 kilometrů od města Alice Springs v centrální Austrálii.

Uprostřed rovné krajiny se do výšky 350 metrů náhle zvedá ohromný monolit. Oranžově až červeně zbarvená skála je široká 2,5 kilometru a dlouhá 3,5 kilometru. Aby ji tedy člověk obešel, musel by ujít ještě o kilometr delší vzdálenost, než měří trasa A pražského metra, na níž se lze projet po 11 km kolejí.

Gigantická pískovcová masa vznikla v pradávných dobách, kdy život na Zemi byl teprve v plenkách. Před 600 000 000 let by případný cestovatel časem narazil leda tak na řasy, členovce či kroužkovce. A právě tehdy, kdy byla Austrálie ještě součástí prakontinentu Protogondwana, v jejím jádru ztvrdly vrstvy zvětralé půdy a proměnily se v obrovskou červenou pískovcovou masu.

Ta se pak celých 200 000 000 let tlačila vzhůru, až se vynořila a spatřila nad sebou modré nebe. Samozřejmě, že Ayersova skála lidi odjakživa fascinovala. Zvláště její zbarvení v odrazech paprsků Slunce, kdy do svého okolí doslova září rudou barvou.

Kmen Anangů, kteří skálu ve svém jazyce nazývají Uluru, ji považuje za posvátnou. Těch 22 000 let, kdy zde Anangové žijí, se do vzhledu monolitu v mnohém promítlo. Archeologové zde v puklinách nebo jeskyních objevili řadu starodávných maleb.

Obvykle představují výjevy z lovu či z různých kmenových rituálů. Anangové mají i svou báji, podle které byla Uluru stvořena dvěma malými chlapci, kteří si po období dešťů hráli s blátem.

Dějiny Austrálie mají jednu velmi stinnou stránku, kterou je genocida původního obyvatelstva. Evropským přistěhovalcům během 150 let padlo za oběť kolem čtvrt milionu Austrálců. Evropská arogance se promítla i do přírodního bohatství Austrálie.

Prvním člověkem bílé pleti, který Uluru spatřil, byl v roce 1872 cestovatel Ernest Giles (1835 – 1897). Na vrchol jako první vystoupil William Gosse (1842 – 1881) v roce 1873 a skálu pojmenoval na počest jihoaustralského politika sira Henryho Ayerse (1821 – 1897).

Skála se později stala vyhledávaným turistickým lákadlem. Návštěvníci však naprosto ignorovali domorodé tradice i místní kulturu. Anangové po léta vedli boj za uzavření celé oblasti. Až v roce 1985 došlo mezi vládou a domorodci k rozumnému kompromisu.

Canberra potvrdila, že oblast patří Anangům a zároveň s nimi podepsala smlouvu o využívání místa pro cestovní ruch. Turisté však mají přístup jen do některých míst.

Rubriky:  Příroda
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce
reklama

Související články

Jak bezpečně ukládat v podzemí...

Oxid uhličitý je přirozenou součástí atmosféry, ale jak to tak bývá, i...

Na rase psa nezáleží

Pokud jde o chování psů, stereotypy nemají konce – od „společenských“...

Kolika let se může dožít váš pes?...

Jakmile je některý druh domestikován a lidé mohou zasahovat do jeho vývoje,...

Husy jako strážkyně hranic

Na čínských hranicích s Vietnamem hlídá v současné době houf asi 500 hus,...

Technologický bonbónek v asijském...

Někdo to bude považovat za holý nesmysl. Jiní nadšeně zatleskají. Řeč je o...

Ubývá hmyzu

Nepříjemný fenomén posledních let pokračuje a hmyzu čím dál tím více ubývá....

Plastová stavebnice v plicích

Poprvé bylo zaznamenáno znečištění mikroplasty hluboko v plicích živých lidí. Částice...

Hormonem lásky na krále zvířat: Oxytocin...

O pozitivních i negativních dopadech hormonu lásky na člověka...

Používají houby řeč? Výzkum to...

Matematická analýza elektrických signálů, které si houby mezi sebou...

Okřídlený mistr dravosti: Sršen...

O možném ohrožení našeho kontinentu sršní asijskou jsme poprvé psali již před mnoha...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Vladimir Majakovskij: Zabiju se, když odejdeš!

Vladimir Majakovskij: Zabiju se,...

Pro jedny je mistrem slova, pro druhé nenapravitelný sukničkář, pro další...
Podivuhodní delfíni: Opičí se víc, než opice – a paměť mají lepší, než slon

Podivuhodní delfíni: Opičí se víc, než...

Mít paměť jako slon není zase takové terno. Mnohem lepšího...
Úsvit ponorek: Němci nevěděli, co s nimi

Úsvit ponorek: Němci nevěděli,...

Myslíte si, že využití ponorek pro válečné účely vzniklo jako geniální...
James Dean: Slunce září na cestu naposled

James Dean: Slunce září na cestu...

Maminka mu umírá na rakovinu, když je mu pouhých devět let. Prací...
City vyznané atentátem

City vyznané atentátem

Nenápadný mladík dosud ukrytý v davu vybíhá na volné prostranství s revolverem...
Trumanův syndrom: Žiji si svou reality show!

Trumanův syndrom: Žiji si svou...

Ráno vstanete a hned na nás míří kamery. Běžely i po celou...
Vzácná ambra: Za poklad z břicha vorvaňů se platí miliony

Vzácná ambra: Za poklad z břicha...

Pokud byste ji na sebe nanesli v čerstvém stavu, lidé by se vám obloukem...
Slavné obrazy: Francisco de Goya – Popravy 3. května 1808

Slavné obrazy: Francisco de Goya...

Chladná noc končí, svítání začne každou chvíli. Skupina španělských mužů už se...
Můžeme si pamatovat své narození?

Můžeme si pamatovat své narození?

„Vznášela jsem se a vnímala pocit tepla a bezpečí, který mi dodával...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.