12. duben 1961: Den, kdy člověk poprvé opustil svou planetu

12. dubna 1961 vyšla na titulní straně Rudého Práva nenápadná zpráva s titulkem Člověk v nedaleké budoucnosti poletí do vesmíru. Ve chvílích, kdy Češi jedny z mála povolených novin pročítali, se ona nedaleká budoucnost stala přítomností. Aniž by o tom věděli, nad hlavami jim v kosmické lodi Vostok 1 právě kroužil člověk.
U startu lodi, která měla vynést Jurije Gagrina (1934–1968) do vesmíru, se netísnily davy novinářů. O celé akci vědělo jen pár vyvolených. V případě, že by se start nepovedl, nebo by došlo k havárii, bylo pak snadné takovou nehodu před světem „ututlat“…

Naštěstí se Jurij Gagarin do vesmíru nejen podíval, ale vrátil se z něj po 108 minutách letu živý a zdravý. Teprve poté Tisková agentura Sovětského svazu (TASS) vypustila do světa zprávu, že první člověk v historii opustil planetu Zemi. Zatímco v Kremlu přemýšleli, jak úspěch propagandisticky využít a v Bílém domě zavládly rozpačité pohledy, většina lidí po celém světě měla z Gagarinova letu upřímnou radost.
Po vypuštění Sputniku v roce 1957 bylo vlastně jen otázkou času, kdy se do vesmíru vydá i člověk. Zatímco americké projekty v této oblasti byly dopodrobna sledovány médii, v SSSR probíhalo vše v utajení. Sovětské politbyro vydalo 5. ledna 1959 tajnou směrnici o výběru kandidátů vesmírného letu.
První člověk ve vesmíru měl vzejít z pilotů sovětského letectva. Z původních 3461 potenciálních adeptů do února 1960 vzešla dvacítka nejnadějnějších pilotů. A z nich byl nakonec vybrán Jurij Gagarin.
Gagarin pocházel z malé vsi Klušino, která se nachází nedaleko Smolenska. Během války oblast obsadili nacisté a Gagarinova rodina musela přebývat v zemljance. Po válce se vyučil slévačem a poté s vynikajícím prospěchem zvládl průmyslovku v Saratově. Zde mu učarovalo létání a v roce 1955 se stal posluchačem Vojenské letecké školy v Orenburgu.
Vynikající zdraví, disciplína a výška jen 165 centimetrů byly devizy, které nakonec Gagarina vynesly až do kosmické lodi Vostok 1.
12. dubna 1961 v době, kdy hodiny českých domácností ukazovaly něco málo po sedmé ranní, se vydal tam, kde dosud žádný člověk nebyl. Byl v podstatě jen nákladem, loď byla řízena z pozemního střediska. Přestože let nakonec dopadl dobře, měl Gagarin několikrát namále.

Před startem technology trápilo, zda loď po obletu Země přistane znovu na území SSSR. Kdyby spadla do moře, šla by okamžitě ke dnu. Kosmonaut by se sice před tím katapultoval, ale v době, kdy neexistovalo GPS a prostředky k nalezení člověka kdesi uprostřed oceánu byly mizivé, by se jej nejspíše nepodařilo zachránit. Velitel kosmonautů generál Nikolaj Kamanin si poznamenal: „Musíme věřit, že loď přistane na území SSSR.“ To se nakonec naštěstí pro Gagarina skutečně stalo.
Během letu nosná raketa nabrala větší rychlost, takže trasa dráhy se proti té plánované podstatně změnila: její nejvyšší bod byl ve výšce 327 kilometrů, což bylo o sto kilometrů výše, než bylo zamýšleno.
Největší problémy se však vyskytly během přistávání. Podle některých pramenů trvalo dlouho, než se od kabiny oddělila přístrojová sekce. Ta nebyla chráněna tepelným štítem, takže hrozilo, že spálí i přistávací modul s Gagarinem uvnitř. A aby toho nebylo málo, kabina začala při sestupu nekontrolovatelně rotovat. „Pocítil jsem prudké škubnutí. Kabina se začala poměrně rychle otáčet kolem své osy. V průzoru s orientátorem ubíhal zemský povrch odshora dolů a zprava doleva, rychlost otáčení byla kolem 30 stupňů za sekundu,“ vzpomínal Gagarin.
Gagarinovi se nakonec podařilo katapultovat a přistát u vesnice Smelovka ležící nedaleko města Engels v Saratovské oblasti. Krátce poté Moskva konečně vyslala do světa zprávu o historickém úspěchu lidského pokolení. Sympatický a usměvavý Gagarin byl povýšen na majora a stal se jedním z nejžádanějších sovětských vývozních artiklů. Oficiální místa pro něj připravovala náročný program v továrnách, ve školách a jinde, kde musel odpovídat na stále ty samé dotazy.
Jurij Gagarin však nebyl obyčejnou loutkou sovětského režimu. Chtěl se vrátit do vesmíru, což mu funkcionáři v Kremlu občas slibovali. Když v roce 1967 startoval do vesmíru v lodi Sojuz 1 Vladimir Komarov, Gagarin mu dělal náhradníka. Tajný příkaz však zněl jasně: Gagarin za žádnou cenu nesmí letět!
On sám navíc upozorňoval na řadu konstrukčních nedostatků Sojuzu a jeho slova se ukázala jako pravdivá, Vladimir Komarov v ní našel svou smrt. Gagarin poté nešetřil kritikou, a to i před vrcholnými představiteli SSSR.
Gagarin přežil Komarova jen o rok. Pár dní před sedmým výročím svého letu, kdy měl být povýšen již na generála, zahynul při cvičném letu ve stroji MiG-15. Okolnosti jeho smrti jsou dodnes nejasné…

 

Rubriky:  Kosmonautika Vesmír
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Čandrájan-2 míří na Měsíc

Čandrájan-2 míří na Měsíc

Sonda, jejíž jméno by se dalo přeložit jako Měsíční loď 2, odstartovala...
Anatomie kosmického racka

Anatomie kosmického racka

Působivá kolekce slabých, ale barevných kosmických objektů na tomto snímku je známá...
Osmá planeta na okraji zájmu

Osmá planeta na okraji zájmu

O Zemi se někdy říká, že je modrou planetou. Není ovšem jediným tělesem...
Až se jednou Slunce promění v krystal…

Až se jednou Slunce promění v...

Pokud v době, o které bude řeč, ještě budou existovat nějací lidé, rozhodně...
Vojenství ve vesmíru: Francie pracuje na protisatelitních laserech

Vojenství ve vesmíru: Francie...

Hvězdné války… Zatímco v minulosti šlo o naprosté sci-fi, dnes...
Slepá ulička výzkumu sluneční soustavy: Planeta Vulkán

Slepá ulička výzkumu sluneční...

Fanoušci seriálu Star Trek důvěrně znají pana Spocka, který je napůl...
Na kus řeči o vesmíru s Petrem Kapounem

Na kus řeči o vesmíru s Petrem...

O práci, české stopě ve vesmíru, ale i o výročí mise Apollo 11 a...
OBRAZEM: Velký skok pro lidstvo…

OBRAZEM: Velký skok pro...

„Věřím, že tento národ si může vytyčit za cíl přistání člověka na Měsíci a...
Hajabusa 2 podruhé dosedla na asteroid

Hajabusa 2 podruhé dosedla na...

Podruhé za svou pouť dosedla japonská sonda Hajabusa 2 na povrch asteroidu Ryugu....
Apollo 11 po 50 letech opět odstartuje, tentokrát z Prahy

Apollo 11 po 50 letech opět...

Po padesáti letech od prvního letu na měsíc odstartuje Apollo 11 znovu,...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Léto mužské plodnosti nepřeje

Léto mužské plodnosti nepřeje

Cestování do oblíbených prázdninových destinací za vidinou zaslouženého odpočinku...
VIDEO: Proč existují předsudky vůči zrzavým lidem?

VIDEO: Proč existují předsudky...

Zrzci bývají ještě v dnešní době terčem posměchu a předsudků. Skutečný...
Nacisté a bolševici si dělí Evropu: 80 let od uzavření paktu Molotov-Ribentrop

Nacisté a bolševici si dělí...

Jsou dvě hodiny ráno a sovětský a německý šéf diplomacie stvrzují podpisy...
Otto Skorzeny: Hitlerův James Bond

Otto Skorzeny: Hitlerův James Bond

Říkali o něm, že je nejnebezpečnějším mužem Evropy. Tak trochu vůdcův...
Nejbohatší muž planety: Jak likvidoval John Davidson Rockefeller konkurenci?

Nejbohatší muž planety: Jak...

„Chci vydělat 100 000 dolarů a žít do 100 let,“ prohlašuje sebevědomě malý...
Proč zavraždili Julia Caesara?

Proč zavraždili Julia Caesara?

Pro někoho diktátor a tyran, pro druhé člověk, který změnil evropské i celosvětové...
Potopené ponorky rozebírají sběrači kovů. Ničí tak hroby padlých vojáků

Potopené ponorky rozebírají sběrači...

Více než stovka ponorek z doby Druhé světové války leží na dně...
Berlínský dobytčí trh přejmenovali na počest ruského cara

Berlínský dobytčí trh přejmenovali...

Už od středověku se tu nachází rušný dobytčí trh, na kterém si po dlouhá staletí...
Ferdinand I. Habsburský dráždil stavy nejen daněmi

Ferdinand I. Habsburský dráždil...

Rakouský arcivévoda Ferdinand se může radovat. Volbou z 23. října 1526 mu...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.