Tajemný oblak na hranici gravitačního vlivu Slunce

„Za mlhou hustou tak, že by se dala krájet a dost možná ještě dál, se nachází Oortův oblak…“ Tak nějak by mohlo začínat vyprávění některého z vesmírných Večerníčků. I když, existence onoho Oortova oblaku sice není stoprocentně prokázána, tak s vysokou pravděpodobností se dá konstatovat, že do říše pohádek nepatří.
Neptun je sice poslední planetou sluneční soustavy, avšak její území pokračuje i za ním. Od oběžné dráhy Neptunu ve vzdálenosti třiceti astronomických jednotek (AU) až do vzdálenosti 55 AU se táhne Kuiperův pás s mnoha malými objekty a také trpasličími planetami jako Pluto, Makemake nebo šišatá Haumea připomínající ragbyový míč.

Avšak, ani zde sluneční soustava ještě nekončí. Za Kuiperovým pásem se nachází ledový svět rozptýleného a odděleného disku. Odděleného proto, že na objekty v něm už nepůsobí gravitace vnějších planet, nýbrž pouze jen Slunce.
A ani zde by sluneční soustava ještě neměla svou pomyslnou celnici. Ve vzdálenosti zhruba 100 AU se rozprostírá heliopauza, kde přestává vát sluneční vítr. A ještě za touto sférou, ve vzdálenosti desítek tisíc AU, se nachází Oortův oblak, který se skládá z vnitřní a vnější části. Ba dokonce, některé odhady hovoří o tom, že onen zvláštní útvar ve tvaru gigantické koule leží až ve vzdálenosti jednoho světelného roku, což je 63 000 AU. Proč badatelé přepokládají, že se jedná o kouli a nikoliv o disk v ekliptice? Komety, které zde mají svůj původní domov, do centra sluneční soustavy přilétávají ze všech možných směrů, kdyby bylo Ortovo mračno diskem, přibližovaly by se v rovině.

Právě Oortův oblak, jakýsi obal kolem sluneční soustavy, by se dal považovat za hranice našeho hvězdného systému. Byť, jak už bylo zmíněno, stoprocentní důkazy o jeho existenci zatím scházejí, většina astronomů o tomto útvaru nepochybuje. Jeho obsah tvoří nevelká tělesa, obsahující kromě ledu i zmrzlý metan, kyanovodík nebo amoniak. Je jich ohromné množství, odhady hovoří o bilionu, avšak vzhledem k ohromným vzdálenostem je zde hustota hmoty velmi nízká. Předpokládané objekty v Oortově mračnu jsou malé, od nás vzdálené a chladné. To jsou důvody, proč se tato tělesa obtížně pozorují, byť současná astronomie má k dispozici řadu špičkových přístrojů. Astronom pátrající po Oortově oblaku však nenalezne odražené světlo od místních těles, a ani v infračerveném spektru nic neuvidí, protože se jedná o ledové světy. V takové vzdálenosti je současná astronomie objevit nanejvýš velkého plynného obra, avšak s planetou velikosti Země by už měla veliký problém. Ostatně, to je jeden z důvodů, proč neustávají spekulace o tom, že tam kdesi v dáli za Neptunem krouží přinejmenším ještě jedna planeta, byť je tato možnost vysoce nepravděpodobná. Materiálu, který by umožnil její vznik je v okrajových částech solárního systému již velmi málo.

Porodnice komet, tak by se Oortův oblak dal také nazvat. Právě zde se ledová tělesa formují ze zbytků po kondenzaci sluneční mlhoviny. Gravitace Slunce je už v takové vzdálenosti relativně slabá. Může se proto stát, že na zdejší tělesa gravitačně působí i jiné hvězdy a koneckonců i síly galaxie, protože zdejší vázanost na Slunce je již velmi volná.
Působení slapových sil vycházejících z galaxie čas od času zaviní, že se kometa či jiné těleso vydá na průzkum vnitřních částí sluneční soustavy. Někdy jen jednou, avšak některé komety jsou navedeny na novou oběžnou dráhu a periodicky se vrací.
Při průniku do centrálních částí sluneční soustavy blíže ke Slunci se kometa zahřívá, což vytváří její charakteristický ohon. Ve skutečnosti jsou tyto ohony dva, jeden plynný a jeden prachový. Ohon vždy směřuje směrem od Slunce, takže když se kometa od naší hvězdy vzdaluje, nemá jej za sebou, nýbrž před sebou. Komety byly jedním ze zdrojů vody na naší planetě, i když nedávný výzkum sondy Rosetta ukázal, že většinu této důležité látky přinesly na Zemi spíše asteroidy z Hlavního pásu.

Není bez zajímavosti, že výpočty pohybu okolních hvězd ukazují, že za 1 400 000 let se na vzdálenost pouhého světelného roku se ke Slunci přiblíží oranžový trpaslík Gliese 710. Ten Oortův oblak zásadním způsobem naruší, což ovlivní situaci i v centrálních částech sluneční soustavy. Mnoho objektů bude vychýleno ze svých běžných drah a řada z nich si to namíří právě ke Slunci. Byl by skoro zázrak, kdyby se některé z nich nestřetlo s vnitřními planetami.
Když Slunce vznikalo, nebylo samo, nýbrž mělo své sourozence. Existence Oortova oblaku je kompatibilní s hypotézou, že Slunce vzniklo v hvězdokupě, kde mělo až 400 bratříčků. Nechovalo se k nim moc hezky, některé komety jim ukradlo a ty se právě nyní pohybují v onom zvláštním mračnu. Podle počítačové simulace amerického planetologa Harolda Levisona až 90 procent komet v Oortově mračnu pochází z protoplanetárních disků jiných hvězd.

 

Rubriky:  Astronomie Vesmír
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Vylepšený přístroj pro hledání Zemi podobných planet

Vylepšený přístroj pro hledání...

Na dalekohled ESO/VLT bylo nainstalováno nové zařízení určené ke hledání...
Spitzer končí

Spitzer končí

Vesmírná infračervená observatoř Spitzer je v závěru své pouti. Národní...
Vděčíme za život vesmírné havárii?

Vděčíme za život vesmírné havárii?

Srazí-li se dvě kosmická tělesa, zpravidla to zavání velkým průšvihem,...
Ani blesk nezastavil start rakety

Ani blesk nezastavil start rakety

Krátce po startu z ruského kosmodromu Pleseck udeřil do rakety Sojuz blesk. Podle...
Konspirace věčně živá: potrhlý mýtus o nepřistání na Měsíci

Konspirace věčně živá: potrhlý mýtus...

„Je to malý krok pro člověka, ale velký pro lidstvo.“ Tuto...
První podrobné informace o planetce Ultima Thule

První podrobné informace o...

Sonda NASA New Horizons, jejímž primárním cílem byl průlet kolem Pluta,...
Pozor, padají planetky!

Pozor, padají planetky!

Ono se řekne pustý a prázdný vesmír. Je sice pravda, že na jeden...
Je vesmírný prostor plýtváním místem?

Je vesmírný prostor plýtváním...

Ta otázka už asi napadla každého: Jsme ve vesmíru sami? Slavný americký...
Mise sondy BepiColombo probíhá podle plánu

Mise sondy BepiColombo probíhá...

Po sérii testů provedených přímo ve vesmíru v uplynulých měsících...
Sonda InSight potvrzuje: Mars se třese

Sonda InSight potvrzuje: Mars se...

Že se naše Země umí pořádně zatřát, to dává najevo v podstatě každý...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Pekelná skála v Chudenicích: Jaká skrývá tajemství?

Pekelná skála v Chudenicích: Jaká...

V tichém koutu Pošumaví, obklopeno nevšedními přírodními krásami, leží...
Poznejte všechny barvy chorvatské Istrie

Poznejte všechny barvy...

Na Istrii najdete malebné zátoky stejně jako celou řadu starobylých městeček s...
Zoologická a botanická zahrada v Plzni: Domov pro zvířata i rostliny

Zoologická a botanická zahrada v...

Zoologickou a botanickou zahradu v Plzni navštíví každý rok více 400 000...
Skalky skřítků v Doupovských horách

Skalky skřítků v Doupovských horách

Dlouhodobě nepřístupné území Doupovských hor je zjizveno desítkami...
Je možné si zvýšit IQ? Prozradíme vám jak!

Je možné si zvýšit IQ? Prozradíme...

Inteligentní člověk si s větší pravděpodobností najde dobrou práci, která mu...
TOP 5 nejhloupějších zlodějů historie

TOP 5 nejhloupějších zlodějů...

Být zlodějem a naplánovat loupež tak, aby vás nikdo nikdy...
Proč měla pražská porodnice dvoje dveře?

Proč měla pražská porodnice dvoje...

Nenápadná žena s velkým bříškem vklouzne do tajných dveří. Úlevně...
Vzducholodě ve válce: Pryč s romantikou – do boje!

Vzducholodě ve válce: Pryč...

Psal se 5. srpen 1914. Velká válka zaznamenala teprve první...
Falešný hrabě Victor Lustig: Jeho oběti se styděly před policií

Falešný hrabě Victor Lustig: Jeho...

„Nebudu vám dělat ostudu, otče,“ ujišťuje Viktor Lustig svého tátu, který...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.