Tajemný oblak na hranici gravitačního vlivu Slunce

„Za mlhou hustou tak, že by se dala krájet a dost možná ještě dál, se nachází Oortův oblak…“ Tak nějak by mohlo začínat vyprávění některého z vesmírných Večerníčků. I když, existence onoho Oortova oblaku sice není stoprocentně prokázána, tak s vysokou pravděpodobností se dá konstatovat, že do říše pohádek nepatří.
Neptun je sice poslední planetou sluneční soustavy, avšak její území pokračuje i za ním. Od oběžné dráhy Neptunu ve vzdálenosti třiceti astronomických jednotek (AU) až do vzdálenosti 55 AU se táhne Kuiperův pás s mnoha malými objekty a také trpasličími planetami jako Pluto, Makemake nebo šišatá Haumea připomínající ragbyový míč.

Avšak, ani zde sluneční soustava ještě nekončí. Za Kuiperovým pásem se nachází ledový svět rozptýleného a odděleného disku. Odděleného proto, že na objekty v něm už nepůsobí gravitace vnějších planet, nýbrž pouze jen Slunce.
A ani zde by sluneční soustava ještě neměla svou pomyslnou celnici. Ve vzdálenosti zhruba 100 AU se rozprostírá heliopauza, kde přestává vát sluneční vítr. A ještě za touto sférou, ve vzdálenosti desítek tisíc AU, se nachází Oortův oblak, který se skládá z vnitřní a vnější části. Ba dokonce, některé odhady hovoří o tom, že onen zvláštní útvar ve tvaru gigantické koule leží až ve vzdálenosti jednoho světelného roku, což je 63 000 AU. Proč badatelé přepokládají, že se jedná o kouli a nikoliv o disk v ekliptice? Komety, které zde mají svůj původní domov, do centra sluneční soustavy přilétávají ze všech možných směrů, kdyby bylo Ortovo mračno diskem, přibližovaly by se v rovině.

Právě Oortův oblak, jakýsi obal kolem sluneční soustavy, by se dal považovat za hranice našeho hvězdného systému. Byť, jak už bylo zmíněno, stoprocentní důkazy o jeho existenci zatím scházejí, většina astronomů o tomto útvaru nepochybuje. Jeho obsah tvoří nevelká tělesa, obsahující kromě ledu i zmrzlý metan, kyanovodík nebo amoniak. Je jich ohromné množství, odhady hovoří o bilionu, avšak vzhledem k ohromným vzdálenostem je zde hustota hmoty velmi nízká. Předpokládané objekty v Oortově mračnu jsou malé, od nás vzdálené a chladné. To jsou důvody, proč se tato tělesa obtížně pozorují, byť současná astronomie má k dispozici řadu špičkových přístrojů. Astronom pátrající po Oortově oblaku však nenalezne odražené světlo od místních těles, a ani v infračerveném spektru nic neuvidí, protože se jedná o ledové světy. V takové vzdálenosti je současná astronomie objevit nanejvýš velkého plynného obra, avšak s planetou velikosti Země by už měla veliký problém. Ostatně, to je jeden z důvodů, proč neustávají spekulace o tom, že tam kdesi v dáli za Neptunem krouží přinejmenším ještě jedna planeta, byť je tato možnost vysoce nepravděpodobná. Materiálu, který by umožnil její vznik je v okrajových částech solárního systému již velmi málo.

Porodnice komet, tak by se Oortův oblak dal také nazvat. Právě zde se ledová tělesa formují ze zbytků po kondenzaci sluneční mlhoviny. Gravitace Slunce je už v takové vzdálenosti relativně slabá. Může se proto stát, že na zdejší tělesa gravitačně působí i jiné hvězdy a koneckonců i síly galaxie, protože zdejší vázanost na Slunce je již velmi volná.
Působení slapových sil vycházejících z galaxie čas od času zaviní, že se kometa či jiné těleso vydá na průzkum vnitřních částí sluneční soustavy. Někdy jen jednou, avšak některé komety jsou navedeny na novou oběžnou dráhu a periodicky se vrací.
Při průniku do centrálních částí sluneční soustavy blíže ke Slunci se kometa zahřívá, což vytváří její charakteristický ohon. Ve skutečnosti jsou tyto ohony dva, jeden plynný a jeden prachový. Ohon vždy směřuje směrem od Slunce, takže když se kometa od naší hvězdy vzdaluje, nemá jej za sebou, nýbrž před sebou. Komety byly jedním ze zdrojů vody na naší planetě, i když nedávný výzkum sondy Rosetta ukázal, že většinu této důležité látky přinesly na Zemi spíše asteroidy z Hlavního pásu.

Není bez zajímavosti, že výpočty pohybu okolních hvězd ukazují, že za 1 400 000 let se na vzdálenost pouhého světelného roku se ke Slunci přiblíží oranžový trpaslík Gliese 710. Ten Oortův oblak zásadním způsobem naruší, což ovlivní situaci i v centrálních částech sluneční soustavy. Mnoho objektů bude vychýleno ze svých běžných drah a řada z nich si to namíří právě ke Slunci. Byl by skoro zázrak, kdyby se některé z nich nestřetlo s vnitřními planetami.
Když Slunce vznikalo, nebylo samo, nýbrž mělo své sourozence. Existence Oortova oblaku je kompatibilní s hypotézou, že Slunce vzniklo v hvězdokupě, kde mělo až 400 bratříčků. Nechovalo se k nim moc hezky, některé komety jim ukradlo a ty se právě nyní pohybují v onom zvláštním mračnu. Podle počítačové simulace amerického planetologa Harolda Levisona až 90 procent komet v Oortově mračnu pochází z protoplanetárních disků jiných hvězd.

 

Rubriky:  Astronomie Vesmír
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Čandrájan-2 míří na Měsíc

Čandrájan-2 míří na Měsíc

Sonda, jejíž jméno by se dalo přeložit jako Měsíční loď 2, odstartovala...
Anatomie kosmického racka

Anatomie kosmického racka

Působivá kolekce slabých, ale barevných kosmických objektů na tomto snímku je známá...
Osmá planeta na okraji zájmu

Osmá planeta na okraji zájmu

O Zemi se někdy říká, že je modrou planetou. Není ovšem jediným tělesem...
Až se jednou Slunce promění v krystal…

Až se jednou Slunce promění v...

Pokud v době, o které bude řeč, ještě budou existovat nějací lidé, rozhodně...
Vojenství ve vesmíru: Francie pracuje na protisatelitních laserech

Vojenství ve vesmíru: Francie...

Hvězdné války… Zatímco v minulosti šlo o naprosté sci-fi, dnes...
Slepá ulička výzkumu sluneční soustavy: Planeta Vulkán

Slepá ulička výzkumu sluneční...

Fanoušci seriálu Star Trek důvěrně znají pana Spocka, který je napůl...
Na kus řeči o vesmíru s Petrem Kapounem

Na kus řeči o vesmíru s Petrem...

O práci, české stopě ve vesmíru, ale i o výročí mise Apollo 11 a...
OBRAZEM: Velký skok pro lidstvo…

OBRAZEM: Velký skok pro...

„Věřím, že tento národ si může vytyčit za cíl přistání člověka na Měsíci a...
Hajabusa 2 podruhé dosedla na asteroid

Hajabusa 2 podruhé dosedla na...

Podruhé za svou pouť dosedla japonská sonda Hajabusa 2 na povrch asteroidu Ryugu....
Apollo 11 po 50 letech opět odstartuje, tentokrát z Prahy

Apollo 11 po 50 letech opět...

Po padesáti letech od prvního letu na měsíc odstartuje Apollo 11 znovu,...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Otto Skorzeny: Hitlerův James Bond

Otto Skorzeny: Hitlerův James Bond

Říkali o něm, že je nejnebezpečnějším mužem Evropy. Tak trochu vůdcův...
Nejbohatší muž planety: Jak likvidoval John Davidson Rockefeller konkurenci?

Nejbohatší muž planety: Jak...

„Chci vydělat 100 000 dolarů a žít do 100 let,“ prohlašuje sebevědomě malý...
Proč zavraždili Julia Caesara?

Proč zavraždili Julia Caesara?

Pro někoho diktátor a tyran, pro druhé člověk, který změnil evropské i celosvětové...
Potopené ponorky rozebírají sběrači kovů. Ničí tak hroby padlých vojáků

Potopené ponorky rozebírají sběrači...

Více než stovka ponorek z doby Druhé světové války leží na dně...
Berlínský dobytčí trh přejmenovali na počest ruského cara

Berlínský dobytčí trh přejmenovali...

Už od středověku se tu nachází rušný dobytčí trh, na kterém si po dlouhá staletí...
Ferdinand I. Habsburský dráždil stavy nejen daněmi

Ferdinand I. Habsburský dráždil...

Rakouský arcivévoda Ferdinand se může radovat. Volbou z 23. října 1526 mu...
Potopené město Thonis potápěči prohledávají za pomocí scanu

Potopené město Thonis potápěči...

Potápěči, kteří prozkoumávají zatopené prastaré egyptské město Thonis,...
Vraždy za doživotí: Co způsobil heparinový vrah?

Vraždy za doživotí: Co způsobil...

Doživotí je v České republice nejvyšším možným trestem (trest smrti je od roku...
Zamykal Filip I. Sličný svoji manželku v pokoji?

Zamykal Filip I. Sličný svoji...

Jana Kastilská zuřivě lomcuje klikou u dveří. Marně, je zamčeno. Pak...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.