Podivuhodný svět Jupiterových měsíců

Sluneční soustava v malém. Tak občas astronomové přezdívají systému měsíců, který se vytvořil u největší planety sluneční soustavy Jupiteru. Některé z těchto měsíců jsou celkem nevýznamné kusy skal, avšak jiné jsou z vědeckého hlediska nesmírně zajímavé, a dokonce je na ně upřena i pozornost astrobiologů pátrajících po mimozemském životě.
V současnosti je v katalozích psáno, že Jupiterova měsíční rodina čítá 79 objektů. Zatím posledních dvanáct objevila sonda Juno, která k páté planetě dorazila po pětileté cestě před dvěma roky. Ty první našel ve svém dalekohledu již Galileo Galilei (1564–1642) a mimo jiné na základě tohoto objevu poukázal na neudržitelnost geocentrického vidění světa. Io, Europa, Ganymed a Callisto bývají dodnes označovány za galileovské měsíce.

Z měsíce Io by byl nešťastný každý kartograf. Překreslovat totiž každých několik dnů mapu celého tělesa není žádná legrace. Podle odhadů se na tomto tělese nachází na 400 aktivních sopek chrlících síru a jiné sloučeniny. Hlavně díky sopečným mračnům a lávovým proudům vypadá Io jako vaječná omeleta nebo jako pizza.
Neklid měsíce má na svědomí Jupiter. Silná radiace a slapové síly mají tendenci vnitřek Io pořádně rozbouřit. Vnitřní části tělesa se tak v hloubce 50 kilometrů taví do konzistence rozbředlého sněhu. „Myslím, že je zajímavé, že jsou „oceány“ ve všech čtyřech Galileovských měsících, ale tohle je oceán magmatu,“ popisuje Bob Pappalardo z Jet Propulsion Laboratory NASA v americké Pasadeně.
Bublající a vybuchující barevná hmota měsíce Io je zajímavá i pro chemiky. „Je to úžasné místo. Je to největší sopečná lokalita ve sluneční soustavě, a zatím zřejmě i v nám známém okolním vesmíru,“ neskrývá svou fascinaci měsícem Io Arielle Moulletová z Harvard Smithsonian Center for Astrophysics. Síra je zde na každém rohu. Kdyby si nějaký bláznivý průzkumník sundal na měsíci Io ochrannou přilbu, poslední, co by cítil, by byl zápach zkažených vajec.

Europa je vnitřním složením nejspíše podobná velkým terestrickým planetám. Hlavní minerální zastoupení v horninách připadá na křemičitany. Okolo silikátové kůry a pláště se nachází oceán tekuté vody o tloušťce přibližně 100 km obepínající celé těleso. Nad ním se nachází ledový obal.
Už sonda Galileo přinesla informaci, že Europa má indukované magnetické pole, které ovšem nutně potřebuje nějakou podpovrchovou vodivou vrstvu. Na 99,99 % je tato vrstva tvořena vodním oceánem. Měření naznačují, že ledový příkrov Europy se otočil, což by při pevném propojení s pláštěm bylo nemožné.
Při teplotách okolo —170 °C, jaké na Europě panují, je led nesmírně tvrdým nerostem. Zdejší povrch je hladký, charakteristické pro Europu jsou pak dlouhé praskliny křižující celé těleso. Ty vznikly pravděpodobně popraskáním ledové kůry v důsledku série erupcí teplejšího ledu směrem k povrchu.

Nejen Io, ale i Europa a také Ganymed se pohybují uvnitř Jupiterova radiačního pole. To by pro případnou budoucí stálou základnu na jejich površích znamenalo zásadní problém, avšak Jupiterova radiace je zároveň motorem mnoha chemických reakcí na Europě. Mohou zde pak vznikat různé sloučeniny, od peroxidu vodíku až po sirné sloučeniny. Povrch Europy, téměř bez kráterů, napovídá, že je z geologického hlediska velice mladý a mezi ním a vnitřkem tělesa probíhá materiální výměna.
To by mohlo kupříkladu znamenat, že síra, která se na povrch Europy dostává z věčně navztekaného měsíce Io, může v uvnitř oceánu sloužit jako zdroj energie.
Může být tedy na Europě mimozemský život? Vyloučit se to nedá. „Europa je prioritním cílem výzkumu. Zdá se, že tam jsou základní složky důležité pro život. Ale i když máme všechny ingredience, ještě potřebujeme jiskru, která vytvoří prvotní organické molekuly,” podotkl astronom Ron Greeley z univerzity v americkém státě Arizona.

Sonda Galileo našla důkazy existence vody i pod povrchem měsíců Ganymed a Callisto. Avšak zdejší oceán se ukrývá pod mnohem silnější vrstvou ledu, než je tomu na Europě nebo na Saturnově Enceladu, kde sonda Cassini dokonce zaznamenala gejzíry.
Ganymed je největším měsícem v naší sluneční soustavě, ba dokonce svými rozměry předčí planetu Merkur. Má kovové jádro a jako jediný měsíc ve sluneční soustavě i vlastní magnetické pole. V hlubinách Ganymedu panuje enormní tlak, odhadovaný na hodnotu gigapascalů, což znamená, že voda uvnitř už nezvládne být kapalná. V takových podmínkách se proměňuje ve vysokotlakový led. I proto plánovači ve vesmírných agenturách počítají spíše s průnikem pod povrch Europy než Ganymedu či Callista.

Posledním z tzv. galileovských měsíců je Callisto. Ten je nejskvrnitějším tělesem ve sluneční soustavě, kam by potenciální astronaut šlápl, tam je kráter. Jupiterova magnetosféra zde vzhledem ke vzdálenosti už tolik nepůsobí. Zatímco Europa a Ganymed mají svou – téměř neměřitelnou – atmosféru z kyslíku, ve zdejším také řídkém plynném obalu převládá oxid uhličitý.
Ganymed a Callisto jsou v podstatě měsíční bratři. Avšak kdysi dávno, před necelými čtyřmi miliardami let, se jejich cesty rozdělily. 700 milionů let byla obě tělesa podrobena intenzívnímu bombardování kometami. Model vědců z amerického Jihozápadního výzkumného institutu ukázal, že více komet dopadalo na Ganymed, což umožnilo vytvořit jeho vnitřní stavby včetně diferencovaného jádra. To Callistu schází.
Callisto stál trochu na okraji zájmu, avšak ve studii NASA je právě on vybrán jako potenciální vesmírná základna v Jupiterově sektoru. Důvody jsou jasné, nižší radiace a stabilita povrchu. Tyto plány ovšem spadají do dlouhodobého horizontu a neuskuteční se dříve než ve 40. letech 21. století.

Další Jupiterovy měsíce jsou zpravidla malými tělesy, jejichž průměr se pohybuje v řádech jednotek kilometrů. Mezi ty větší patří k Jupiteru nejbližší Metis, Adrastea, Amaltheba a Thebe s průměrem od 16 do 168 kilometrů. Avšak i ty jsou natolik malé a málo hmotné, že se nemohou zformovat do kulovitého tvaru. Spíše tak připomínají brambory poletující v okolí mateřské planety.
Taje světů Jupiterových měsíců v současnosti odhaluje již zmíněná sonda Juno. Je možné, že brzy její senzory zaokrouhlí počet členů zdejší měsíční rodiny na osmdesát, protože řada malých těles mohla předchozím průzkumníkům uniknout. Konec mise sondy Juno je plánován na rok 2021. Avšak už rok poté by k Jupiteru měla odletět evropská sonda JUICE i s českými přístroji na palubě. I od ní si lze očekávat řadu dalších objevů týkajících se Jupiterových měsíců.

Rubriky:  Vesmír
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Marketingu už se nevyhne ani vesmír. Rusové se chystají umístit reklamu na oběžnou dráhu

Marketingu už se nevyhne ani vesmír....

Ruská společnost StartRocket vzbudila na počátku ledna velký rozruch...
Lákadlo pro vědce: zahalená Venuše

Lákadlo pro vědce: zahalená Venuše

Byť je Venuše naším nejbližším planetárním sousedem, stojí v...
Ruský teleskop odmítá komunikovat s řídícím střediskem

Ruský teleskop odmítá komunikovat s...

Jediný ruský radioteleskop na oběžné dráze Spektr-R odmítá reagovat na...
Objeven dosud nejjasnější kvasar

Objeven dosud nejjasnější kvasar

Hubbleův teleskop je sice jž dědeček, přesto i nadále prozkoumává vzdálená...
Grónské ledovce netají, že tají

Grónské ledovce netají, že tají

Výzkum využívající 25 let družicových dat shromážděných v ESA ukazuje, že...
Čeští badatelé objevili nový druh černé díry.

Čeští badatelé objevili nový druh...

Čtyřčlenné skupině českých vědců z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity...
New Horizons hlásí průlet kolem planetky Ultima Thule

New Horizons hlásí průlet kolem...

Sonda New Horizons, která je na cestě vesmírem již třináctým rokem,...
Evropská mise hledající exoplanety bude zahájena na podzim

Evropská mise hledající...

Mise CHEOPS (Characterising Exoplanet Satellite) se do vesmíru...
Hvězdný tanec s nepřítelem

Hvězdný tanec s nepřítelem

Během testování nového subsystému ZIMPOL pro přístroj SPHERE, který je určen ke...
Sonda OSIRIS-REx detekovala stopy vody na planetce Bennu

Sonda OSIRIS-REx detekovala...

Americká sonda OSIRIS-REx, která minulý týden dorazila k planetce...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Přehledně: Šílené konspirační teorie ze světa slavných

Přehledně: Šílené konspirační...

Slyšeli jste už o tom, že zpěvačka Avril Lavigne...
VIDEO: TOP 5 nejšílenějších sbírek na světě

VIDEO: TOP 5 nejšílenějších sbírek...

Každý z nás v mládí někdy něco sbíral – hodně...
Mohla mít Praha metro v kanalizaci?

Mohla mít Praha metro v kanalizaci?

„Podzemní dráha v kanalizaci? Není to nesmysl?,“ diskutují pražští radní nad úhledným...
Pohanka: Neprávem opomíjená superpotravina i lék

Pohanka: Neprávem opomíjená...

Rostlinka se zvláštním názvem, která v kuchyních našich babiček a prababiček byla...
Vidlička jako ďábelský nástroj: Zemřela kvůli ní mladá princezna?

Vidlička jako ďábelský nástroj:...

Svatebčané se nedočkavě vhrnou rukama na plné mísy jídla. Štíhlá nevěsta,...
Obarvili ohňostroje Italové?

Obarvili ohňostroje Italové?

Myslel si, jak ji potěší. Místo toho se císařovna-vdova potácí v mdlobách....
Mohou mít dva lidé stejnou DNA?

Mohou mít dva lidé stejnou DNA?

Na to, aby mohl život na Zemi pokračovat, je DNA nevyhnutelná....
Jak vypadají nejpodivnější restaurace na světě?

Jak vypadají nejpodivnější...

Dopřát si kvalitní jídlo a zažít něco speciálního. To mohou být důvody...
Česko jako světová velmoc v těžbě stříbra: Kdy a kde se ho vytěžilo nejvíc?

Česko jako světová velmoc v těžbě...

Když se řekne těžba stříbra v Čechách, řadě lidí se vybaví Kutná Hora...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.